14. kapitola - Obrtlá ulice

657 40 14
                                    

Děkuji jedinečné a úžasné autorce Aivinka za zveřejní mého meme na její příběh😂😂😂. Pokud ji ještě neznáte, běžte se podívat na její tvorbu. Je to naprosto skvělý❤.

Profesorka Peregrinová odučila všechny ze svých dopoledních hodin a teď seděla za stolem ve svém kabinetě a před ní levitovala kniha, kterou si koupila jako dárek pro samu sebe k Vánocům. Zabývala se historií a vývojem prokletých předmětů. Almu napadlo, že by se jí to mohlo hodit do hodin pro pátý ročník a i ke zdokonalení svých vlastních vědomostí. Dneska měla profesorka spoustu plánů, ale málo času. Podařilo se jí zjistit, že u Borgina a Burkese prodávají velmi vzácnou prokletou sošku odněkud ze střední Asie. Alma po ní už dlouhou dobu toužila a rozhodla se ji získat za každou cenu. Rychlým pohybem ruky vytáhla z kapsy své zlaté hodinky a podívala se na čas. Výborně, pomyslela si. Už teď má deset minut zpoždění. Černovláska rychle přeběhla k věšáku v rohu kabinetu a vzala si z něj teplý zimní plášť a začala si ho uvazovat na krku do decentní mašle. Kniha před ní stále levitovala a profesorka se snažila soustředit na slova v ní. Od knihy ji vyrušilo hlasité zaklepání na dveře. Alma si naštvaně odfrkla a běžela otevřít neznámému narušiteli. Trhla dveřmi a povzdechla si, když uviděla člověka za nimi.

„Konečně jste otevřela kolegyně," ušklíbl se profesor Snape. „Chtěl jsem se vás..."

„Nemám čas," odbyla ho profesorka. „Jdu nakupovat, kolego, a vy mě zdržujete."

„Co čtete," zeptal se Snape a ignoroval, že je žena nervóznější a nervóznější.

„Pokud vás to tak zajímá...," odmlčela se a luskla prsty. Kniha spadla profesorovi přímo do natažených rukou.

„Prokleté předměty minulosti i součastnosti od Barnabáše Blábolivého," přečetl si profesor a zatvářil se velmi skepticky.

„Je to skvělý spisovatel, i když je trochu výstřední. Ráda jsem si s vámi popovídala," řekla Alma ironicky, „ale teď už opravdu musím jít."

„Půjdu s vámi. Máme spolu strávit ještě dva dny."

„Asi vás zklamu, kolego, ale jdu na jedno z nejnebezpečnějších míst v kouzelnickém světě. Do Obrtlé ulice. Spousta kouzelníků se odtamtud již nikdy nevrátila."

„V tom případě bude lepší, když půjdu s vámi."

„Bez urážky," uchechtla se profesorka, „ale když nás někdo napadne, míchání lektvarů nám bude k ničemu," dořekla a její pohled padl na škvíru mezi profesorem a dveřmi. Napadlo ji, že kdyby byla dost rychlá, dokázala by se jí protáhnout a nemusela by tu jejího kolegu přemlouvat. Snapea ale očividně napadlo to samé a ještě než se mohla o něco pokusit, zablokoval jí cestu.

„Jdu s vámi a ne neberu jako odpověď."

„Proč tak moc stojíte o to, abyste se mnou mohl jít," zajímala se Alma, a už vytahovala hůlku, aby si uvolnila cestu násilím.

„To nebude nutné, no ne," podotkl profesor a kývl směrem k její hůlce.

„Pokud se stále budete chovat jako idiot, tak ji budu muset použít."

„Napadnete svého kolegu," otázal se Snape posměšně. Alma se vzpurně podívala na muže naproti ní a on jí nepříjemný pohled oplácel snad s ještě větším úsilím.

„Fajn," sykla a schovala hůlku do kapsy hábitu. „ Ale je to jen na vaše vlastní nebezpečí."

„Nebylo by lepší použít letax a přemístit se prvně do Příčné a z ní jít pěšky do Obrtlé," ozval se Snape.

Šance na lepší život IKde žijí příběhy. Začni objevovat