Šance na lepší život I

4. kapitola - Škola začíná

Harry vstal dřív, než bylo jeho zvykem a rozhlédl se kolem sebe. Paprsky světla už prostupovaly skrze skleněné tabulky oken a nepříjemně ho bodaly do očí. S nechutí se vyhrabal z postele a oblékl se do školní uniformy. Byl první školní den a on nebyl nadšený, že ho musí absolvovat. Nechtěl vidět Snapea a ani nechtěl poslouchat jeho jízlivé poznámky. Už nějak tušil, že dnešek bude opravdu špatným dnem. Ron, Neville, Seamus a Dean ještě spali a tak se rozhodl, že půjde do společenské místnosti. Vzal si svou koženou aktovku a sešel po schodech dolů. Místnost byla pěkně vyhřátá a on si sedl do křesla, kde většinou sedával.

„Ahoj Harry," pozdravil ho hlas jeho kamarádky.

„Ahoj, Hermiono, pozdravil jí i on. Nejprve si jí vůbec nevšiml. Byla schovaná za obrovskou knihou a se zaujetím si v ní četla.

„Ron ještě spí?"

„Hmm," zabručel Harry. „Počkáme na něj a pak půjdeme na snídani."

Čekali půl hodiny než přišel Ron a společně se vydali na snídani. Sedli si vedle Nevilla a Ginny. Na talíř si Harry nandal jenom dva toasty s marmeládou a nalil si trochu čaje. Po včerejší hostině vůbec neměl hlad. Jediná věc, kvůli které se dal dnešní den přežít byl famfrpálový trénink. Oliver si Harryho zavolal hned, jak přišel na snídani a řekl mu o tréninku. Harry se opravdu těšil až se znovu proletí na koštěti. Skoro celé prázdniny strávil na Grimmauldově náměstí v domě číslo 12. Tam se na koštěti opravdu létat nedalo. Po snídani jim profesorka McGonagallová rozdala rozvrhy. První dvě hodiny měli bylinkářství, péči o kouzelné tvory, obranu proti černé magii, lektvary a potom byla přestávka na oběd. Po obědě už měli jen jasnovidectví a přeměňování.

„Harry, Rone, musím vám něco říct," řekla Hermiona a pokračovala dál. „Víte, jak jsem vám včera říkala, že se půjdu podívat do knihovny jestli nenajdu něco o profesorce Peregrinové."

S Ronem jsme jen přikývli.

„Popravdě, nebylo těžké o ní něco najít. Jak jsem zjistila, je docela slavná," dořekla a z brašny vyndala onu tlustou knihu, kterou jí Harry viděl číst dnes ráno.

„Kouzelníci a čarodějky 20. století," přečetla Hermiona nahlas. „Každý, kdo něco znamená v kouzelnickém světě, tam je. Jsi tam dokonce i ty Harry. Ale zpátky k profesorce," řekla a přetočila na stránku, kde měla kus papírku. S Ronem uviděli na jedné stránce jméno jejich profesorky, nějaký text a na druhé stránce byla velká fotka a pod ní krátký popis. Na fotografii stála naše nová profesorka a Kornelius Popletal. Byly na ministerstvu a stáli před fontánou, která zobrazovala kouzelníka, čarodějku, skřeta, kentaura a domácího skřítka. Moc dobře jsem si jí pamatoval z mé poslední návštěvy. Profesorka byla hodně mladá. Vypadala, jako by teprve dostudovala. Byla oblečená do černých kalhot, na nohou měla dlouhé černé šněrovací boty na podpatku, bílou košili a přes ní měla dlouhý černý plášť, který byl vzadu delší a vpředu kratší a zapínal se na zlaté knoflíky. Na plášti měla ještě velké zlaté písmeno M, což byl znak ministerstva. Vedle ní stál Popletal a falešně se usmíval. Profesorce připínal na plášť zlatou medaili na zelené stuze. Všude kolem bylo plno fotografů a jiných lidí z ministerstva. Pod fotografií bylo napsáno:

Ministr kouzel Kornelius Popletal udílí Merlinův řád první třídy slečně Almě LeFay Peregrinové, za služby prokázané ministerstvu a dopadení mnoha smrtijedů po první kouzelnické válce.

„Přečteš nám ještě ten zbytek," zeptal se Ron Hermiony. Ta jen přikývla.

„Slečna Alma LeFay Peregrinová je bystrozorkou teprve rok, ale už teď dokázala veliké věci. V roce 1981 zahájila práci bystrozorky na Ministerstvu Kouzel. Jejím mentorem byl Alastor Moody, který jí vzal pod svá křídla a učil jí vše potřebné. Po dvou měsících, ale zmizela a spekulovalo se, že ji unesli stoupenci Toho, jehož jméno se nevyslovuje. V létě roku 1982 způsobila na ministerstvu velký poprask tím, že přivedla dvacet smrtijedů, které dopadla a oni byli posléze uvězněni v Azkabanu. Doteď nikdo neví, jak se slečně Peregrinové povedlo smrtijedy dopadnout a ona se rozhodla si to ponechat jako tajemství. Ten stejný rok jí byl udělen Merlinův řád první třídy a její kolegové jí předpovídají zářnou budoucnost," Hermiona dočetla a podívala se na ně.