5

5.7K 198 15
                                    

Grace

Už jsou čtyři odpoledne a já přicházím zase do tanečního sálu. Nevím no. Snad přijde. Ale tak jako vypadal věrohodně takže by mohl přijít.

Pohodila jsem si tašku na lavičku a povzdechla si. Zapojila jsem svoji flashku do rádia a pustila jenom takovou pomalou písničku a začala se jenom rozcvičovat a pak jsem si jenom zatančila improvizovaně.

Uběhla čtvrt hodinu a on tu stále nebyl. Takže jsem vypnula rádio a vzala si svoji tašku. To mi mohlo být hned jasný. Teď už tady nebudu čekat hodinu a půl, na to nemám nervy.

Otevřela jsem dveře a tam byl Justin, který byl na mobilu a chtěl už vejít dovnitř takže jsme do sebe narazili. ,,Ježíši promiň. Jsem tady. A ty jdeš kam?" Nechápavě se na mě podíval.

,,Chtěla jsem jít pryč. Už jsem tady zase čekala čtvrt hodinu" řekla jsem a protočila očima. ,,Promiň ztratil jsem pojem o čase. Ale jsem už tady. Takže nikam nechoď" řekl a já z něj cítila kouř. ,,Zase jsi kouřil někde za školou?" Zvedla jsem obočí. ,,Musel jsem si dát. A co ti je vlastně do toho?" Rozhodil rukama a vtlačil mě zpátky do tanečního sálu.

Rozešla jsem se zase k lavičce. ,,Nic. Jenom takhle přicházíš o dobrý možnosti. Dnes si měl možnost se jet podívat do muzea a na nějakou jinou taneční školu. To bych hrozně brala" řekla jsem.

,,Znáš profesorku Mallette?" Povzdechl si. ,,Skvělá učitelka" usmála jsem se. ,,A moje máma" řekl a já otevřela pusu do O a hrozně překvapeně na něj koukala.

,,Cože? Profesorka Mallette je tvoje máma?" Vyhrkla jsem. ,,Jo je" kývl. ,,Ale vždyť je to Mallette a ty jsi Bieber. A ona nemá dvě příjmení myslím" ,,S tátou nejsou svoji. Žijí spolu, ale nevzali se" pokrčil rameny a já pořád překvapeně přikývla.

,,No a moje mamka prostě se mnou tančí už fakt od mala. Hned když jsem začal chodit a viděl jsem mamku tančit tak jsem to napodoboval. No a mamka mě a moje sourozence brala do všech těch muzeí a tak. Viděl jsem skoro všechny taneční školy takže mi vůbec nevadí, že jsem tam teď nejel. Už to všechno znám. Mamka tady dostala práci asi před deseti lety a pořád tu učí a hrozně ji to baví. Takže to teď víš a nemusíš to moc lidem říkat jo?" ,,On to nikdo neví?" ,,Nejbližší kamarádi tady ze školy a učitelé. Jinak nikdo. Nechci, aby si lidi mysleli, že mám výhodu a jsem hodnocenej lépe, protože mamka je učitelka a tak. Hodnotí mě úplně stejně jako všechny ostatní, ale jsem prostě dobrej takže všechny ty zkoušky vždycky dám. Oni by to nepochopili" protočil očima. ,,Jasně nikomu to neřeknu" řekla jsem a on kývl a vyndal si z tašky flashku.

,,Vidím, že máš taky flashku, ale já tam mám lepší hudbu" mrkl a já protočila očima. Samozřejmě, že už zase začíná mít kecy.

,,Rozcvičíme se?" Zeptal se. ,,To už jsem udělala když jsem na tebe čekala" řekla jsem a on se uchechtl. ,,Fajn. Tak já se v rychlosti rozcvičím" řekl a já přikývla a sedla si na zem.

,,No takže co vymyslíme?" Zeptal se po chvilce. ,,Ty jsi říkal, že něco vymyslíš" pokrčila jsem rameny. ,,Jo to je pravda" kývl. ,,Ale můžeme si spolu zkusit jen tak zatancovat jestli nám to spolu vůbec půjde" řekla jsem.

,,Myslím si, že nám to půjde určitě. Dneska ta zvedačka toho byla důkazem" řekl se smíchem.

,,Jo to jo. Ale to nebylo tancování. To si mě jenom zvednul. Prostě pusť tam nějakou hudbu a zkusíme si jenom tak zatančit" řekla jsem rozhodnutě a postavila se.

,,Takže zase jenom improvizace pro tebe? Protože já tam mám písničky na které mám svoje sestavy" Zvedl obočí a já přikývla. ,,Fajn" rozešel se k rádiu a pustil tam nějakou hudbu a hned začal tancovat. Pozorovala jsem jeho kroky a pak se snažila napodobit to co dělal.

Love in dance✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat