Mrazivé letní noci

44

Mnoho věcí bereme v našem životě jako samozřejmost. O to větší je náš šok, když o jednu z těchto věcí přijdeme.

Kara Lareyová o sobě vždycky věděla, že jednoho dne bude úspěšná. Ne v hokeji, ale v něčem jiném. Taky vždycky přesně věděla, co bude dělat páteční a sobotní večery, kdy dahlské áčko hrálo domácí zápasy. Kavka a touha něco dokázat byly jejími neotřesitelnými základy. Až donedávna.

Trenéra Lareyho děti vždycky poslouchaly. VŽDYCKY. Když zavelel, že se půjde běhat, šlo se běhat. Když řekl, že se jde spát, šlo se spát. Když zařval, ať se okamžitě přestanou rvát, nemusel se opakovat. Až donedávna. Taky se mu nikdy nestalo, aby ztratil dítě. A to už tuhle práci dělal dlouhé roky. Zpráva o Rorym jím otřásla daleko silněji než kýmkoliv jiným.

Taylor Woody věděl, že samozřejmost je lež. Nic není samozřejmé, všechno se jednou změní. Kupodivu to byl tedy právě dahlský brankář, kdo byl na tuto noc nejlépe připraven.

Jake Carter vždycky věděl, že bude hrát hokej. Představa, že existuje dost velká pravděpodobnost, že už dál hrát nebude, ho semlela z břehu i s kořeny.

Colin Kristensen poslední rok břeh ani nezahlédl. Měl pocit, že je jen unášen proudem a narážen na kameny jako shnilá větev. Bylo by jednodušší, kdyby větev zlomil, ale to nemohl. Rozhodl se na kameny zvyknout. Ten největší balvan se však teprve blížil.

Rory Carlson nad samozřejmostí nikdy nepřemýšlel. Dnes však začne.

***

Luke Carlson zhluboka vydechl a plácl sebou na koberec. Cítil se skvěle, poprvé za hodně dlouhou dobu. Připadal si odpočatý, přestože ještě před malou chvílí podal výkon hodný sportovce.

Natočil hlavu na stranu a pohlédl na Gwen. Reportérce hrál na tváři spokojený úsměv a její prsa se zvedala v dlouhých nádeších. Miloval její prsa, což jí od chvíle, co si sundala podprsenku, neustále připomínal. Vlastně ji zbožňoval celou, ale prsy to začalo. Díky ní dokázal zapomenout na všechno ostatní. Na svou manželku. Na syna. Na hokej. Na rozvod. Stačilo se dotknout Gweniny nahé kůže a vládu nad jeho myšlenkami převzaly pudy. Svět byl najednou jednodušší.

Milovali se spolu dlouho a několikrát. Gwen byla z těch, co hodně křičí, což musela moc dobře slyšet recepční. Luke v jediném hotelu v Dahlu kdysi pomáhal dělat zateplení, proto věděl, jak moc tenké stěny tady mají. Představa, že se jeho bývalá manželka od recepční dozví, že měl sex s tou reportérkou s velkýma kozama, ho vzrušila ještě víc.

Chtěl, aby Susan z recepce všem ve městě pověděla, jak Gwendolyn Reesová křičela, když se s ní Luke miloval. Jak vyzývala jeho jméno, jako jméno boha. Jak bušila patami do podlahy, když spadli z postele.

Kdyby tak Elena Carlsonová vtrhla do hotelového pokoje a oba je načapala. Luke tu představu nedokázal vyhnat z hlavy. Viděla by Gwenina nahá prsa a Lukeův obličej zabořený v jejím klíně. Pekelně by ji to naštvalo. Ďábelsky by žárlila a zuřila by tak, jak to umí jen ona. Luke si moc přál, ať žárlí. Znamenalo by to totiž, že k němu stále něco cítí. Představoval si, jak by Gwen vyvlekla za vlasy na chodbu, pak by za ní zabouchla dveře, přirazila Lukea ke stěně a divoce políbila.

Rozhodl se pro další kolo.

A zatímco Gwen vrcholila na podlaze hotelového pokoje s hlavou plnou Lukea Carlsona, Luke Carlson myslel na svou bývalou manželku.