Jaro se změnilo v léto, léto v podzim, podzim v zimu a zima se opět přehoupla v jaro. Neustálý koloběh přírody, který jsem viděla už mnohokrát ale tentokrát to bylo jiné. Rhysandem odjel před rokem a od té doby se neozval. Vím, že má teď určitě mnoho práce, ale mohl alespoň napsat rychlý vzkaz. Občas mi vrtalo hlavou jestli si vůbec pamatuje na ten slib který mi dal.
,,Nikdy na tebe nezapomenu!" Jeho slova mi stále přehrávala v hlavě stejně jako ty jeho démonické modré oči a překrásný úsměv. V noci se mi o něm zdává a kdykoliv jsem v Údolí ticha tak si vzpomenu kdo mě naučil temnotu. Tolik se mi po něm stýská. Stačilo by alespoň pár řádků, ale on se nezmůže ani na to. To už mu ani nestojím za vzpomínku? Nebo si našel někoho jiného? Nemůžu mu to mít přeci za zlé, takové myšlenky mě trápili docela často. Vypadá jako vysněný pohádkový princ a já jsem jen zlodějka tak proč by na mě neměl zapomenout hned jak vkročí na Půlnoční dvůr. K čemu bych mu byla. Neumím se uklonit, nejsem ničím zvláštní a navíc nejsem ani nijak zvlášť hezká... Tak proč by o mě měl mít zájem?
ESTÁS LEYENDO
Zloději snů II.
FantasíaUběhl rok od prvního setkání Rhyse a Sirius! Haylern i ostatní vidí jak je zlodějka nešťastná z toho, že Rhys odjel a proto jí dovolí jet za ním, však pod dohledem Luciana, který se na Půlnočním dvoře vyzná. I přes to, že je Rhys rád že se opět setk...
