Zloději snů II.

56. Problémy zlodějů

Zlodějka se po klidné noci probudila. Velmi rychle zjistila, že Rhys se v pokoji ani neukázal a proto se oblékla a šla se po něm podívat.Na obou nádvoří dokonce i v kuchyni byl víceméně klid a prakticky tam skoro nikdo nebyl. Sirius nepotkala dokonce ani Krokodýla, kterého vídala snad každý den a občas si s ním procvičila boj či lukostřelbu. Chvíli jí zabralo přemýšlení kde by kapitána našla, ale když procházela blízko kolem okna pod jednou z pracoven slyšela ránu jak někdo silně praštil do stolu a pak Rhysův naštvaný tón při kterém jí přeběhl mráz po zádech.

,,Jasně jsem vám řekl co máte dělat a vy jste to zvoraly!" jeho klid vystřídal ledový vztek. ,,Zase!" další rána.

,,Ale, pa-pane..." vykoktal jakýsi mužský roztřesený hlas.

,,Ticho!"zarazil ho příkře Rhys. ,,Řekl jsem vám," pokračoval. ,,Aby jste na to dávali pozor a teď má tu zásilku Šakal!"

,,Omlouvám se..." omluvil se pokorně neznámý mužský hlas. Sirius se přiblížila k otevřenému oknu a čekala jestli se dozví důvod Rhysova rozčílení. V tom jí ale někdo popadl za ramena. Dívka málem leknutím vyletěla z kůže! Rychle se podívala přes rameno,aby zjistila že za ní stojí Talir. Na sobě měl opět oděv válečníka a meč připnutý na zádech, stejně jako ona. To nikdy neznačilo nic dobrého!

,,Neměla by si tu být..." káral jí a přitom táhl co nejdále od otevřeného okna do pracovny.

,,Co se stalo, Tale? Proč se Rhys tak rozčílil?" pokoušela se ze zvěda vymámit nějaké informace zatímco se od něj nechala poslušně odvést dál. Zvěd se obezřetně rozhlédl jestli je nikdo neposlouchá.

,,Rhys dal rozkaz k převozu jedné velmi důležité zásilky a ta se podle všeho," podíval se směrem k oknu. ,,Ztratila." dokončil vysvětlování.

,,Říkal,že to není poprvé." podotkla Sirius.

,,Taky že není... Chvíli předtím než vás napadli se ztratila dovážka šípů z morušínu." odpověděl klidně. Sirius si v hlavě začala skládat dohromady všechny nedávné události. Ukradená dovážka šípů, přepadení karavany a jí někdo napadl Temnou ocelí navíc s tím podivným znakem pod záštitem! A to všechno na sobě mělo znamení gardy... Dokonce i ona nosí náhrdelník gardy a na pravačce má tetování, kterému všichni s oblibou říkají: Cejch; podle kterého většinou bezpečně všichni poznali ke komu patří. ,,Nech to být, není to nic tak strašného."mávl rukou jakoby to byla úplně běžná věc, ale zlodějka postřehla že i on cítí potíže. ,,Nemáš hlad?"

,,Vlastně ani ne..." odmítla jeho nabídku. Nějak jí přešla chuť na jídlo i na vše ostatní. Chtěla si jen utřídit myšlenky a proto vyrazila za Lucianem do doupěte Pěti spárů. Málem se spolu srazili ve dveřích.

,,Ahoj, Nesto." pozdravil jí vesele Lišák a odfoukl si zrzavé vlasy z čela. ,,Copak? Problémy s Temnotrnem?" mrkl.

,,Kreténe."praštila ho do hrudníku. Lišák jí vzal kolem ramen a vydali se na procházku do města.

,,Tak co se děje?"

,,Mám pocit, že se má stát něco hodně špatného." pronesla zamyšleně a zadívala se na druhou stranu náměstí kde zrovna probíhal trh. U jednoho stánku s pestrobarevnými látkami stála malá dívenka v olivově zelených šatech a pokoušela se dosáhnout na žlutý šátek, který vysel nad ní. Byla moc maličká, takže jí ho musel sundat světlovlasý muž, který stál vedle ní.Zřejmě to byl její otec! Děvčátko se na něj usmálo a objala ho. Sirius se při pohledu na dvojici mimoděk usmála. Připomínalo jí to jí a Haylerna před těmi několika lety kdy poprvé přišla do Neazaru. Lišák si vedle ní zrovna prohlížel ve výloze nějaké knihy a magické oko mu přitom svítilo jako světluška. Oba uslyšeli běh a nadávání lidí když do nich kdosi vrazil.Zloději se otočili na Christiase, který se u nich zadýchaně zastavil.