Zloději snů II.

24. Posílení stráží

Rhys, Talir, Casiss, král Sagitar a ještě dva z jeho rádců stály v místnosti s obrovskou mapou na stole. Místnost na plánování útoků a jiných tajných věcí, které byli určeny pouze pro uši krále, jeho nejvěrnějších rádců a jeho nejlepších vojáků byla ve třetím patře hned vedle královi pracovny. Zdobená byla královským brněním stojím hned mezi dvěma obrovskými okny, nad krbem vysely dva meče, na opačné straně byla mapa všech království a vedle ní vysela černá vlajka se znamením gardy a krvavě rudá s erbem království. 

 Král Sagitar se skláněl nad stolem a hleděl na figurky na severu království, které vypadali jako stany. Rhys stál se založenýma rukama na hrudi vedle něj a prohlížel si zbytek země po kterém byli rozesety podobné figurky.

,,Měli by jsme posílit hlídky na severní hranici, jsou tam hlášeny útoky a většina vojáků je identifikována jako vojáci z Modrých ostrovů!" pronesl a podíval se na Rhyse. ,,Co myslíš, Rhysandeme?" zeptal se.

,,Špatný nápad to není." odpověděl. ,,Přesto bych tam neposílal Rudé, ale Istryjce." ohlédl se na Casisse stojícího u okna.

Cas pochopil co tím chtěl říct a přidal se do rozhovoru. ,,Souhlasím, ale měli by jsme přehodnotit jejich výcvik." pronesl. Casiss byl Istryjec... Byli to válečníci, kteří většinou vládli ne tak silnou magií živlů a Cas měl to štěstí, že byl ten nejlepší z nich a navíc vládl temnotou. V jejich výcvikovém táboře se taky setkal s Talirem a Rhysem, které tam odvezli jejich rodiče, aby se vycvičili. Když se poprvé setkal s Rhysem bylo to poprvé a naposledy co dokázal svého přítele přeprat. ,,Měli by jsme vynaložit větší úsilí do tréninku jejich schopností. Zbraně umí ovládat od narození, ale magie by se jim mohla v boji hodit stejně dobře..." 

,,Souhlasím s Casissem." přidal se Talir, který do té doby zkoumal mapu na zdi. Vysloužil si tak pohled všech. ,,Jestli vypukne válka s Modrými ostrovy bude se hodit jakákoliv magie. Co jsem tak slyšel tak Haybers je velmi mocný a jeho vojáci jsou spíše vrahové než vojáci!" pronesl s ledovým klidem a sledoval úponek temnoty, která se mu jako had proplétala mezi prsty.

,,Dokážu tohle království ochránit..." přisadil si Rhys. ,,Když budu mít štěstí dokážu ochránit všech sedm království." měl pravdu. Vládl neuvěřitelnou mocí a kdyby chtěl dokázal by jí využít na ochranu království.

Sagitar mu položil ruku na rameno. ,,Teď bych se s tím nezatěžoval... Stačí, že využíváš svou moc na ochranu Půlnočního dvora..."

,,A Neazaru." dodal rychle Casiss. Sagitar se zarazil.

,,Neazar?" zopakoval zmateně. ,,Netušil jsem, že sis to místo tak oblíbil." narovnal se a upravil si přitom černou kazajku se stříbrnou broží, kterou měl na prsou.

,,Spíš koho si tam oblíbil..." zakřenil se Casiss a vysloužil si Rhysův výhružný pohled. Sagitar kývl na souhlas. Před očima se mu vybavila chvíle kdy viděl svého kapitána usmívat se na odcházející zlodějku a pak si vzpomněl na tu dívku v masce, kterou jim nechtěl představit. Jeho žena mu ten večer řekla, že jí ta dívka připadá velice povědomá a pak tvrdila, že jí ty oči někoho připomínají. Musela to být jedna a ta samá dívka, jinak by se jí nesnažil tak chránit. 

,,Dobře, takže posílíme hlídky na severních hranicích a vy dva pošlete zprávu do Istryjeckého tábora v Balmeru." obrátil se na své rádce, kteří se uklonili. ,,Talire buď tak laskav a zjisti jak se vede Taisovi na Dvoře soužení a pokud jde o tebe Casissi..." obrátil se na válečníka. ,,Musíš mi pak podrobněji popsat jak přesně by jsme měli ten tábor upravit." Všichni se uklonili a otáčeli se k odchodu. ,,Ty počkej Rhysandeme!" zastavil ho král. Rhys přikývl a přešel zpět ke stolu. Čtveřice mužů za sebou zavřela dveře.

,,Jak vám mohu pomoci, Výsosti?" zeptal se zdvořile.

Sagitar se usadil do křesla. ,,Víš Rhysi... Lionela tvrdí, že ta dívka se kterou si přišel měla na krku náhrdelník, který už někde viděla." začal roztržitě.

,,Jestli narážíte na to, že ho ukradla..." Rhys byl připravený bránit Sirius za každou cenu.

,,O to nejde." ujistil ho. ,,Jen Lionela má pocit, že ji zná..." spojil si ruce na prsou a sledoval kapitánovu tvář.

,,Možné to je i když nepravděpodobné." Odpověděl klidně.

,,Souhlasím. Ale Had ví co je zač... prý to ví i Vrána."

,,Aby jsme dali dohromady celý příběh museli by jsme chytit i ty ostatní."

,,Jsem si jistý, že je všechny najdeš, ale do té doby tě prosím, aby si před tou dívkou pomlčel o tom co jsem ti řekl."

,,Mohl bych vám jí přivést, ale obávám se že s tím souhlasit nebude..."

,,Nebude třeba. Jsem si jistý, že jednou se s ní stejně setkáme." počastoval ho milým úsměvem a pokynul mu, že může jít. Rhys se uklonil a pak odešel. V polovině chodby, kdy si byl jistý, že ho nikdo nevidí ani neslyší se zastavil a opřel se o stěnu, aby nespadl. Krev mu bušila ve spáncích, hlava se mu neuvěřitelně točila a jeho srdce tlouklo velmi divoce. Ten pocit jsem měl naposledy.... Zarazil se. Když jsem poprvé viděl Sirius! Je možné, abych... Ne, nemůžu jí to říct! Dokud nezjistím kdo je skutečně zač a taky pro její dobro! Rozhodl se a znovu se rozešel chodbou. Nasadil masku skrze kterou nebylo poznat co se v něm pohnulo.