Zloději snů II.

52. Podvod

Rhys se vrátil po setmění a to se ještě zapovídal na nádvoří s nějakou bandou gardistů a ještě musel podat hlášení králi,takže se do svého pokoje dostal až velmi pozdě. Tak nějak očekával, že Sirius už bude spát, ale nějak nečekal, že bude spát na pohovce a ještě ke všemu ve zbroji.

,,To si byla tak unavená, Jitřenko?" zeptal se i když neočekával odpověď a pohladil jí po tváři. Sirius podvědomě zapředla a ještě víc se schoulila do klubíčka. Temnostůjce luskl a oblečení se jí v okamžiku změnilo na černý noční úbor.

,,Rhysi,"zasténala spokojeně aniž by otevřela oči. Rhys se škodolibě ušklíbl a odešel se umýt a převléknout. Když se vrátilo patrně vzal Sirius do náruče a odnesl jí do postele. Stále mu připadala neuvěřitelně lehká, bylo to možná protože lehká skutečně byla. Sirius se mu schoulila u boku okamžitě jak si lehlvedle ní a pevně ho chytila za zápěstí, zřejmě aby si pojistila, že jí nikam nezmizí.

,,Neboj se, už tady zůstanu." políbil jí na čelo a Sirius opět spokojeně zavrněla. Takže se jí přeci jen muselo stýskat! V duchu pochválil sám sebe za to jak je pro ní nepostradatelný a pevně jí k sobě přivinul. Taky se mu po ní stýskalo, ale neměl to srdce, aby jí budil... Přesto jí spáry pohladil po hradbě a podařilo se mu nalézt malou skulinku, kterou mohl vyslat další ze svých skvělých zvrácených vizí. Nemusel čekat dlouho, aby cítil jak se zachvěla a pevně mu stiskla zápěstí.

,,Rhysandeme!"zamumlala zespání. ,,Přestaň! Nechci s tebou spát!"

,,Ale chceš." odpověděl s úšklebkem. Sirius něco zlostně zavrčela,zřejmě nadávku a otočila se k němu zády. ,,Promiň, ale vím co vím." přitáhl si jí k sobě a políbil jí na krk. Sirius přeběhl mráz po zádech a proto se prohnula jako luk.

,,Rhysi,"pronesla. ,,Když mě necháš spát udělám cokoliv o co mě požádáš." slíbila poloomámená spánkem.

,,Takže se mnou půjdeš na Noc stříbrného měsíce?" teď byl nejlepší čas na smlouvání.
,,Ano." slíbila okamžitě. Rhys spokojeně přikývl, přitáhl jí až úplně k sobě ale už jí nechal být.Své sliby vždy plnil a tohle nebyla výjimka. ,,Děkuju."zašeptala a obrátila se opět k němu. Rhys jí místo odpovědi políbil na ústa a zhluboka vydechl, aby zklidnil magii, která mu pulzovala v žilách. Od té doby co šel po Šakalovi měl nervy i smysly hrozně zbystřené a napružené a magie mu vřela v krvi jako láva v sopce, která každou chvíli vybouchne. Teď se pokoušel uklidnit tím, že měl u sebe Sirius a docela to i zabíralo. Byla jediná na světě kdo ho dokázal uklidnit!Uvědomoval si až příliš dobře proč, ale stále se neodhodlal k tomu jí to říct. Až velmi pozdě si uvědomil jak velká chyba to byla!

** *

,,Dneska opět pozdě!" broukl Cas místo pozdravu když se k nim Sirius a Rhys připojili u snídaně. ,,To si jí až tak unavil?" rýpl do kapitána, který mu na to odpověděl výhružným zavrčením a pak se podíval na Sirius, která se posadila vedle něj.

,,Nevšímej si ho," pronesl směrem k dívce Rhys. ,,Jen žárlí, protože jemu postel nikdo nezahříval!" blýskl po něm pohledem. Talirovi sedícímu naproti Die zacukali koutky úst a Dia se pro jistotu rozesmála nahlas.

,,Tak pozor," Cas zašermoval rukou ve vzduchu. ,,Zahřívala..."odmlčel se. ,,Dokud jsem si nespletl její jméno." odpověděl tišším tónem a všichni až na Talira se rozesmáli.

,,Toby se mně stát nemohlo." Rhys vzal Sirius kolem ramen a druhou rukou jí pod stolem jemně stiskl stehno. Zlodějka se na něj zamračila a pak jí něco napadlo.

,,Přesně tak," přisvědčila. ,,Kdyby mi totiž řekl Magnus letě by z pokoje." pronesla vážně a Casiss spadl ze židle. Teď už se plácal pod stolem jako ryba na suchu a smál se. Dokonce i Talir se potutelně usmíval zatímco Dia, Rhys a Casiss se nahlas smáli.