Zloději snů II.

44. Svoboda

,,Jak myslíš milost?" Sirius šla vedle Rhyse, který jí právě teď oznámil, že Krokodýl dostal královskou milost. Potom co se vrátila z města a nenašla Krokodýla v jeho cele šla rovnou za Rhysem, protože on byl poslední kdo s ním mluvil.

,,Nikdo mu vraždy nedokázal." zalhal. Všichni věděli kolik lidí Krokodýl zabil, ale Rhys i přesto dal jasný důvod královi, aby ho pustil. ,,Je propuštěný na podmínku a když se objeví nějaký prohřešek půjde rovnou na šibenici, bez soudu!" pokrčil rameny a hledal něco v knize.

,,A?" chtěla vědět víc. Rhys se pousmál.

,,Teď je členem královské gardy." odpověděl. ,,Bude pod neustálým dohledem gardy, Rudých a především tebe!" věnoval jí úsměv a když cítil, že se zarazila zastavil se také a otočil se k ní.

Vypadala zmateně. ,,Mě?"

,,Byl to tvůj vězeň, takže za něj odpovídáš." odpověděl prostě. A on tě bude chránit! Pronesl v duchu. Neměl z té dohody s Krokodýlem radost, ale potom co slyšel od Vrány to bylo nevyhnutelné. Kdo jiný by jí mohl chránit před zabijáky Lodrica než někdo kdo ho nenávidí kvůli tomu, že se s ním taky pracoval.

,,Ale..."

Rhys zaklapl knihu a chytil jí za ramena. ,,Nemusíš s ním trávit veškerý čas, jen mu zdůrazni co se stane když bezdůvodně někoho zabije nebo okrade!"

,,Děkuji co si udělal." políbila ho na tvář. ,,Vděčím mu za život."

,,Zase to s tím vděkem nepřeháněj, osobně bych ho nechal hnít ve  vězení, ale možná si další šanci zaslouží... Když tvrdí jak Lodrica nenávidí." pohladil jí hřbetem ruky po tváři. Až dopadneme Lodrica a ty budeš v bezpečí daruji mu svobodu budeš-li si to přát! Řekl jí v duchu i když věděl, že to kvůli jeho hradbě nemůže slyšet. Sirius mu stiskla pravou ruku a on sykl bolestí. Neošetřil si ránu, kterou si způsobil když uzavíral krvavé spojenectví s Krokodýlem.

,,Co je?" zeptala se když viděla, že ho to zabolelo.

,,To nic. Pořezal jsem si ruku." vyhýbavě pokrčil rameny.

,,Temnou čepelí?" zněla podezřívavě.

,,Vyklouzla mi z ruky." lhal opravdu mistrně, protože mu to Sirius uvěřila. 

,,Kde najdu Krokodýla?" zeptala se zničehonic. Rhys byl rád, že změnila téma, ale nebyl si tak úplně jistý jestli se mu líbí jak se o něj Sirius zajímá. Možná skutečně trochu žárlil!

,,Král ho chce mít pod dohledem, takže je v zámku. Poslední pokoj u schodů kudy chodíme do kuchyně." odpověděl po nějaké době váhání. ,,Já mám ještě práci, takže..."

,,Dokážu za ním jít i sama."

,,Nevím jestli se mi líbí, že nebude mít pouta!" namítl. Začínal mít pocit, že dostat Krokodýla z vězení nebyl tak úplně nejlepší nápad.

Sirius se na něj zamračila. ,,Zařídil si, aby dostal další šanci, takže se o mne laskavě neboj!" pohrozila mu a pak odešla. Rhys si něco pro sebe zamumlal a pak se přinutil jít si dál po svém.

* * *

Sirius zaklepala na poslední dveře u schodů v přízemí a pak otevřela. Naproti ní stál Krokodýl ve svém černém koženém oděvu ve kterém ho přivedli, ale vypadal zase o něco jinak. Vlasy měl už zase ostříhané a vypadal mladší.

,,Vypadáš... dobře." pochválila jeho vzhled. Krokodýl si přitáhl pásek na kterém vysel meč a usmál se na ní.

,,Zřejmě bych ti měl poděkovat." lehce se jí uklonil a přitáhl si kožené rukavice. ,,Dostat z vězení nebezpečného vraha není jednoduchá záležitost." dělal, že vůbec o ničem neví. Jeho dohoda s Rhysem zněla, že ani jeden jí neřekne o hrozbách a nechají jí v domnění, že král Krokodýla pustil, protože mu nikdo vraždy nedokázal.

,,Dvakrát si mi pomohl a myslím, že si nezasloužíš být ve vězení, Garette." pronesla a Krokodýl se zasmál. ,,Něco k smíchu?" přimhouřila oči.

,,Jen, že už mi dobrých 14 let neřekl nikdo jinak než Krokodýle... Už jsem zapomněl jak špatně mé jméno zní." odtušil pobaveně. Sirius si uvědomila, že je to docela příjemná společnost. Teď když Rhys a ostatní trávili hodně času mimo město měla tu alespoň nějakého přítele i když dost neobvyklého. ,,Ale na něco jsem si vzpomněl, maličká." uvědomil si a jeho tvář se změnila na masku ledového klidu.

,,A na co?"

,,Když ses mne ve vězení ptala co o tobě vím... Vzpomněl jsem si co Hyena říkal když tě Vrána přivedl: ,Zbavíme se nejdříve princezny a pak jí!' Nevím co to mělo znamenat, ale z toho všeho si pamatuju jen tebe!"přiznal. Sirius věděla, že musí najít Hyenu. On jim všem držel mysl kouzly a on jediný taky musel vědět o všem. O plánech Lodrica s králem, o její minulosti i o tom co se s ní mělo stát kdyby Had nezpackal to převezení!

,,To znamená, že musím najít Hyenu." zamyslela se nahlas.

,,Jestli chceš najít Hyenu najdi Šakala... Stopoval jsem je týdny a jediný kdo ví kde je Hyena je Šakal!" zavrčel jakoby na to nerad vzpomínal. ,,Bude trvat pár týdnů než zase vystrčí hlavu z té svojí nory, ale stane se... Takže je zbytečné po něm teď pátrat." dodal když viděl jak se Sirius zablesklo v očích. Chtěla po něm jít hned, ale Haylern jí učil že každý lov stojí trpělivost a proto dala Krokodýlovi za pravdu.

,,Měla bych už jít..." podívala se ven z okna. Strávila celé dopoledne i odpoledne ve městě a v sídle Pěti spárů kde chvíli dohlížela na výcvik Eliany a pak probírala s Roderickem několik velkých loupeží.

,,Temnotrn tě pozval na tu hostinu, že?" ušklíbl se a založil si ruce na prsou.

,,Můžeš..."

,,Obávám se, že nemůžu. Takový rozsah má podmíněná svoboda nemá." zavrtěl hlavou. ,,Ale jsem rád, že můžu alespoň mluvit s tebou." lehce na ní kývl. Sirius se potutelně usmála. ,,Radši už běž, aby na tebe nečekal." ukázal modrýma očima na dveře.

,,Dobrou noc." rozloučila se s ním. 

Krokodýl se lehce uklonil. ,,Dobrou noc." díval se jak odchází a když byla u dveří dodal: ,,A ještě jednou děkuji co jsi udělala." s těmi slovy Sirius zmizela ve dveřích.

Vzhledem k tomu, že je dneska zimní slunovrat a nejmenovaná osoba má narozeniny tak jsme se spolu dohodli, že sem místo dárků přidám kapitolu... 😂👌