Zloději snů II.

41. Zbojnická banda

Zloděj za kterým je poslali jim prakticky řekl to samé, ale také se zmínil o tom, že Krokodýl velmi často tráví klidně i několik hodin mimo vesnici někde v lesích. Písečné lišky ho prý nechávali sledovat, ale potom co jim zmizel třetí stopař a po týdnu našli jeho těle pohozené v lese, ožrané vlky a jinou zvěří rozhodli se, že je zbytečné ho sledovat. Ale dal jim užitečnou radu. V lesích asi dvě a půl míle od vesničky byla stará zřícenina kam se nikdo neodvážil, protože tam údajně strašilo.

,,Jo, straší tam Krokodýl!" zamumlala si pod vousy Sirius když od zloděje odcházeli. Rhys se na ni zazubil. Znovu odhalil ty bílé zuby a prodloužené špičáky, které jí už několikrát způsobily modřiny na krku.

,,Pravda. Tak si pro něj dojdeme." pohladil jí po rameni a zahvízdal na koně. Oba vylezli do sedla a cvalem je hnaly na západ kde měla údajně být ta zřícenina. Celou cestu přemítali o tom jak toho zloducha dopadnou. Zbavil  se sice už třech zlodějů, ale teď proti němu byla legendární zlodějka a nejlepší voják a Temnostrůjce z království. Jestli byl tak hrůzostrašný jak o něm tvrdili tak se měli na co těšit.

 Zřícenina byla skutečně obrovská! Ta pevnost dříve musela mít čtyři věže, ale teď už stála pouze jedna, ale také jen zpola. Rozpadlé zdi byly obrostlé mechem, břečťanem a všelijakými jinými šlahouny různých rostlin po kterých stékala voda. Sirius zkoumala okolí. Východů muselo být několik a oni byli jen dva. Navíc ani nevěděli jak to uvnitř vypadá a už vůbec kolik by tam mohlo být zbojníků nebo co to bylo za bandu pochybných existencí.

,,Měli jsme říct ostatním, aby jeli s námi." zadumal nahlas Rhys, který zkoumal okolí stejně jako Sirius. ,,Nelíbí se mi to." podíval se na svou přítelkyni, která už seskočila ze sedla. Podrážky bot se zaryly do měkké lesní půdy. Draco, kterému se situace nelíbila o nic víc než Rhysovi zastříhal ušima a výhružně zafrkal směrem ke vchodu, který byl zakrytý liánami. Sirius ho plácla po pleci, aby mu dala najevo že je vše v pořádku a pohlédla na Rhyse, který jí napodobil.

,,To zvládneme, ne?" mrkla na něj povzbudivě. ,,Až ho chytneme tak budeme mít ve vězení čtyři bastardy a král bude v bezpečí o něco víc než teď." ujistila ho a umocnila to ještě polibkem na tvář. Když Rhys ucítil její měkké a horké rty na tváři donutilo ho to k úsměvu a přistoupil na to, aby se po okolí porozhlédli. On šel zezadu a ona zepředu. Koně nechali stát nejméně 300 stop od zříceniny mezi stromy, aby je náhodou někdo nemohl vidět a pak už se jen plížili dovnitř jako profesionální vrahové najatí na delikátní práci.

* * *

Rhys tasil meč hned jak obloukem obešel zříceninu a hrotem meče pak odstrkoval stranou šlahouny rostlin a neposlušné kořeny stromů, aby mu nepřekáželi v cestě a nenadělali velký rámus když chtěl, aby ho nikdo případně neviděl. Jen doufala, že Sirius bude v pořádku. O jeho život mu ani tolik nešlo, ale nechtěl aby na Krokodýla narazila když tam nebude. Byl dost nebezpečný když byl zapletený v královraždě a on by se nesmířil s tím, kdyby jí něco udělal!   Překročil kořen, který mu překážel a ocitl se v malé rozbořené místnosti s několika podpěrnými sloupy a pohledem přelétl okolí. Nikde nikoho neviděl, ale odněkud zevnitř slyšel několik hlasů. 

,,Tak si pro něj jdeme." vydechl a pokračoval dál. Dával si záležet, aby nepřitáhl nežádoucí pozornost a držel se ve stínech zatímco pokračoval do srdce sídla odkud se ozývaly ty podrážděné mužské hlasy. Protáhl se kolem rozbitého okna, aby nekopl do nějakého střepu a schoval se za tlustší sloup. Uvnitř otevřeného nádvoří stálo v kruhu asi pět chlapů v černých kožených oděvech a meči u pasu. Všichni to byli zbojníci. Dalo se to poznat nejen podle mluvy, ale také podle toho jak vypadali. Zarostlí a zjizvení. Zrovna se o něčem horlivě hádali když v tom je zarazil jakýsi velmi ostrý mužský hlas. Rhys se přitiskl ještě více ke sloupu když muž vyšel do prostoru od zdi jen pár stop vedle něj. Kdyby se ohlédl jeho směrem když odtamtud vycházel zaručeně by Rhyse viděl, ale on to neudělal.

,,Jste jako banda zdivočelých vlčích šťeňat!" zavrčel na ně vztekle. Rhys zklidnil dech a pak se naklonil dopředu, aby viděl kdo mluví. Byl to muž ve stejném koženém oblečení jako oni se strništěm a delšími černými vlasy, které mu spadaly na ramena. Krokodýl! Pomyslel si Rhys a pevněji sevřel meč. Znovu se naklonil na stranu a zpozoroval tam skoro nepostřehnutelný pohyb ve stínu. Sirius stála přímo naproti němu, akorát na druhé straně nádvoří. 

,,Měli tu být už před hodinou!" odsekl mu jeden z nich. Krokodýl ho popadl za tváře a pevně stiskl.

,,Řekl jsem, že počkáme!" surově ho od sebe odstrčil. Zbojník narazil zády do sloupku za kterým se schovávala Sirius a Rhys na okamžik přestal dýchat. Xanthos mě zatrať jestli jí viděl! Modlil se v duchu. Neviděl jí! Vydechl s úlevou a znovu se naklonil dopředu. Krokodýl se opřel o zbořenou stěnu vedle sloupu kde se skrýval Rhys a polohlasně nadával. Temnostrůjce potlačil zavrčení a nutkání se po něm okamžitě vrhnout a vyčkával na svou příležitost. Najedou se nádvořím roznesl zvuk tříštícího se skla a všichni se podívali vlevo. Sirius tam musela hodit kámen, aby Krokodýla odlákala od Rhyse.

,,Jitřenko!" podíval se na patro nad sebou s tichou modlitbou. V tu chvíli se Krokodýl otočil jeho směrem. Slyšel ho! Zatímco ostatní šli na levou stranu nádvoří on se prudce otočil a pomalu obešel sloup. Rhys se zle zasmál a v tu chvíli se na něj vrhl. Krokodýl odskočil dozadu a meč se mu najednou objevil v ruce jakoby ho měl celou dobu. Zbytek zbojníků se k němu otočil, ale to už se tam zjevila Sirius. Začal docela zajímavý souboj ve kterém měli převahu Sirius s Rhysem. Sirius stála proti pěti zbojníků a Rhys sám proti Krokodýlovi. Zlodějka neměla problém se s převahou vypořádat, protože zbojníci nebyli tak obratní jako ona a byli docela neohrabaní, takže když jednomu z nich podrazila nohy on sebou na zem stáhl dva další, kteří u něj stáli nejblíž. Rhysandem to naopak měl těžší. Krokodýl bojoval s perfektně mířenými trefami a dokonalou balancí. Jejich bojové schopnosti však byli vyrovnané, jen kdyby Krokodýl byl Divostrůjce... Možná by ten souboj i vyhrál! Hrotem meče bodl do oblasti Temnostrůjcových žeber, ale Rhys se pohyboval dost rychle na to, aby se v mžiku objevil za ním a meč mu bodl do ramene. Krokodýl zaskučel a spíše zoufale než takticky se po něm ohnal mečem. Rhys udělal kotrmelec do strany a podařilo se mu nevědomky srazit na zem zbojníka, který šel Sirius do zad. Zlodějka mezitím probodla jednoho ze zbojníků, který se svezl po zdi na zem a pak se prudce otočila na Krokodýla, který pochopil, že nemá šanci tenhle souboj vyhrát a vzal nohy na ramena. ,,Sirius!" křikl za ní Rhys když se za ním rozeběhla. Odrazil útok dvojice zbojníků a s výpadem se vyhnul ráně, která mířila na jeho krk. ,,Počkej!" pokusil se jí marně zastavit. Sirius už byla dávno ta tam...

* * *

Vyběhla ze zříceniny za Krokodýlem, který před ní měl značný náskok. Přesto, ale za sebou zanechával krvavou stopu, takže se jí pokoušel zmást alespoň zmatečným kličkováním mezi stromy. Možná by to zabralo kdyby ho nepronásledoval zkušená zlodějka a vražedkyně.

Sirius seskočila z nízké meze a pod nohama jí zakřupaly větve. Na zemi před ní byla velká krvavá skvrna jak Krokodýl upadl, ale pak zase vstal a rychle utíkal k nedalekému domu s rozpadlou stodolou. Zlodějka věděla, že ho musí chytit dřív než se dostane až příliš daleko nebo než sebere koně, kterého tu zaručeně musel mít někde schovaného. Když se dostala na dvacet kroků od chalupy zvolnila krok a pevněji sevřela rukojeť. V otevřeném prostoru by měla více štěstí kdyby na ní zaútočil ale tady měl dost skrýší, aby jí mohl překvapit. Pomalu obešla roh chalupy kde to páchlo hnilobou a plesnivým dřevem a rozhlédla se. Dveře do stodoly byly otevřené... Musel se schovávat tam! Tipla si a pomalu se tam vydala a přitom špicovala uši kdyby náhodou zaslechla nějaký podezřelý zvuk. Zklidnila dech a zapřela se do dveří, které se otevřely. Stodola byla prázdná až na pár ztrouchnivělých beden a plesnivého sena, ale pak to zaslechla... Nedala si dostatečný pozor a někdo se jí dostal do zad. Prudce se otočila, aby zjistila že pět kroků od ní je zbojník, který se na ní řítil s mečem v ruce. Neměla šanci zareagovat a svaly se jí napnuly jako struny. Jediné co jí zbylo bylo modlit se, aby meč nezasáhl nějaký životně důležitý orgán či sval. Ale najednou se před ní mihl černý stín a zbojníkovi, který se jí pokoušel probodnout vrazil meč do břicha až po záštit. V první chvíli jí napadlo, že je to Rhys, ale muž neměl jeho oděv a měl o dost delší vlasy... Byl to Krokodýl!