Zloději snů II.

43. Dohoda

Sirius se ráno opět objevila ve vězení. Rhys byl ještě v noci odvolaný na hranice kvůli potížím s nějakými magickými monstry a proto se hned za úsvitu sebrala a šla za Krokodýlem. Stráže už jí automaticky odstupovali z cesty když jí viděli a salutovali jí. Rhys to zase přehání! Zamumlal a přešla ke druhé cele. Krokodýl seděl na matraci a hrál si se stříbrnou mincí, kterou Sirius už někde viděla. Hned jak jí spatřil vstal.

,,Čemu vděčím za návštěvu hned po svítání?" zeptal se a ruce protáhl mřížemi.

,,Byl by si raději za Temnotrna?"

,,Slyšel jsem, že odjel!" odpověděl pobaveně. ,,Nebyl nadšený z toho co jsi pro mě udělala... A já sem osobně také zmaten."

,,Proč?" založila si ruce na prsou a opřela se o zeď za sebou.

,,Lovila si mě, ulovila a mé místo na šibenici vystřídal luxus ve vězení jako pro odsouzeného šlechtice." rozhodil rukama kolem a pak se na ní zahleděl pozorněji. ,,Co to máš na krku?" zeptal se když si všiml stříbrného náhrdelníku. Sirius přimhouřila oči, ale pak uchopil řetízek a ukázala mu náhrdelník. Krokodýlovi se rozzářily oči a pak v prstech otočil stříbrnou minci a porovnal je. Byli stejné! Značka na minci stejně jako její náhrdelník. ,,Takže si to opravdu ty... Myslel jsem, že jsem se zmýlil." zašklebil se a změřil si jí pohledem.

,,Co o mne víš, Krokodýle?" 

Krokodýl pokrčil rameny. ,,Rád bych ti to řekl, ale pokaždé když se pokouším si vzpomenout na něco jiného než na to, že jsem ti nechal náhrdelník zastře se mi to mlhou... Hyena to tak zařídil!"

,,Lepší si nevzpomínat, že?"

,,Hledal jsem ho a chtěl ho donutit, aby mi vzpomínky na tebe vrátil." Sirius věděla co o něm lidé říkají, ale ona sama v něm viděla někoho jiného než za koho ho měli ostatní. 

,,Proč? Aby si věděl za co si dostal tolik peněz?"

,,Abych věděl co za dívku mne přimělo mít výčitky svědomí." odtušil obratem. Sirius se narovnala. Krokodýl v ní vyvolal podivný pocit sympatie a možná proto přišla až ke mříži.

,,Jak se jmenuješ?" vypravila ze sebe a chytila se mříží o které si opíral zápěstí.

,,Krokodýl." odpověděl pobaveně.

,,Jak doopravdy?"

,,Garett z Dernu." odpověděl šeptem. Nechtěl, aby někdo znal jeho skutečné jméno, ale jí ho z nějakého důvodu řekl. Jí zlodějce, která ho chytila a dívce, kterou si pamatoval pouze z jediné vzpomínky. ,,Kdo jsi ty?" 

,,Neznáš mé jméno?"

,,Nikdy mi ho neřekli, kvůli tomu jak jsem tě chránil."

,,Jsem Sirius." dlužila mu za to. Pak se oba obrátili ke dveřím v nichž se objevil Rhys. Už měl zřejmě hotové povinnosti, ale nevypadal nijak unaveně. 

,,Hned po ránu si chceš kazit den s tím trestancem v šatlavě?" zeptal se a zamračil se na Krokodýla, který mu oplatil stejný pohled. Rhys si všiml jak se Krokodýl podíval na Sirius a výhružně na něj přihouřil oči. ,,Sirius, mohl bych si s tvým vězněm promluvit... Sám?"

Sirius se podívala na Krokodýla, který skoro neznatelně přikývl. ,,Dobře... Budu ve městě." rozloučila se s Rhysem polibkem na tvář, na Krokodýla kývla a pak odešla.

* * *

Krokodýl seděl svázaný na židli v uzavřené místnosti a díval se ven malým okénkem s mřížemi. Rhys se najednou objevil před ním.

,,Nelíbí se mi jak se na ni díváš!" spustil hned jak zabouchl dveře. 

,,Žárlíš snad?" utahoval si z něj. Rhys mu natáhl pořádnou pěstí. ,,Jsem jí vděčný!" odpověděl s trochu větší pokorou, ale záští v hlase.

,,Ten pohled je víc než vděčnost..."

,,Přitáhl si mne sem jen, aby jsi mi dal jasně najevo že je tvá?" zeptal ho ironicky.

,,Chceš mi snad říct, že ti na ní záleží?!" zněl skoro pobaveně. Byl hrozně zvědav co z Krokodýla vypadne a proto se opřel o dveře. ,,Na někom koho si sotva potkal?"

,,Potkal jsem jí před 13 lety! Lodric jí přivedl, ani nevím kde jí vzal!" zavrčel na něj vztekle. ,,Nikdy se mi nestalo, aby se mi při pohledu na dítě či někoho jiného objevili výčitky svědomí, ale stalo se! Když jsem jí včera viděl nemohl jsem jí zabít..." zarazil se. ,,Zabil jsem kvůli ní svého muže!" dodal a upřel modré oči na Rhyse, který zvedl hlavu. Jestli byl kvůli ní schopný zabít svého vlastního muže, mají stejný cíl! Ochránit jí a potom co mu řekl Vrána při mučení...

,,Jsi vrah! Proč bych ti měl věřit, že jen pohled na ní ti přivodil výčitky svědomí?!" poslední zkouška, kterou musel Krokodýl projít, aby mu Rhysandem opravdu uvěřil, že mu na Sirius záleží.

,,Myslel jsem na ní každý den! Celých těch 13 let... Ty víš co je zač a víš co Lodric udělá, řekl ti to Vrána. Nemáš důvod mi důvěřovat potom co jsem udělal! Ale jedno mi věř, chci jí pomoci a chci jí ochránit!" naklonil se dopředu. Provazy zaskřípaly jak za ně škubl. Rhys se podíval stranou a zvažoval možnosti. Krokodýl se do něj vpíjel pohledem a čekal co mu řekne. Kapitán se najednou narovnal a šel k němu. Popadl ho pod krkem a pokusil se drápy uchopit jeho mysl, kterou však bránila hradba. Zatracený Hyena! Zaklel v duchu.

,,Přísahám ti, že jestli jí ublížíš nebo se na ní jen špatně podíváš tak ti zaživa vyrvu vnitřnosti a nacpu ti je do chřtánu." zasyčel na něj.

,,Nemám důvod jí ubližovat... Vezmi mě do královské gardy a já se o ní postarám. Budu jí chránit!" slíbil mu se stejně zahořklým tónem. Rhys mu rozřízl pouta, která ho poutala k židli a sundal si rukavici. Temným pařátem si rozřízl dlaň na pravé ruce a to samé udělal i Krokodýlovi na levé.

,,Žádné podvody!" upozornil ho.

,,Žádné triky!" opáčil Krokodýl a ruku mu pevně stiskl. Tímhle spolu dva úhlavní nepřátelé uzavřeli spojeneckou dohodu o tom, že budou chránit Sirius za každou cenu a dali tím do pohybu opravdu zajímavá kola událostí, které se v příštích měsících měli stát!