Zloději snů II.

29. Rodinné shledání!

Rhys se Sirius vyšli za kuchyni. V široké uličce ze které vedli tři cesty včetně dveří do kuchyně a uličky do sektoru gardy teď zase jako obvykle nikdo nebyl. Vojáci jí používali jen když se chtěli nikým nepozorováni dostat kuchyně nebo se prostě jen vytratit do katakomb ze kterých vedl východ pod horou.

,,Jestli chceš jet se mnou stačí říct." vzal jí kolem ramen když za nimi klaply dveře. Vypadalo to, že nápad jít do svatyně sám mu nebyl po chuti.

,,Já to tady zvládnu, navíc se potřebuju procvičit v ovládání své magie a boje." 

Rhys jí točil k sobě čelem. ,,Mohl jsem tě to naučit."

,,Poradím si. Jsem zlodějka, žádná dáma." připomněla mu a hrála si přitom s přezkou jeho nárameníku. Rhys přikývl, ale pak rychle zvedl hlavu. Popadl Sirius za ruku a zatáhl jí za sebe, aby jí co nejvíce zakryl vlastním tělem. Sirius nejprve nevěděla co to znamená, ale pak ucítila cizí a nepříjemný pach, který už někde cítila. Přeběhl jí mráz po zádech a byla docela rád, že jí Rhys drží za sebou.

,,To se podívejme." broukl neznámý muž, který se objevil před nimi v uličce, která vedla na nádvoří gardy. ,,Kapitán Rhysandem Temnotrn." jeho hlas byl hluboký stejně jako Casissův. Sirius se naklonila dopředu, aby viděla proč se Rhys napjal. Kolem něj najednou zase začala čišet temnota, zloba a noc... Stejně jako vždy, ale teď to bylo intenzivnější a zlověstnější.

 Naproti nim stála dvojice mužů. Oba byli stejně vysocí a svalnatí jako Rhys, ale nebyli si ani v nejmenším podobní. Ten, který promluvil jako první měl blond vlasy svázané do culíku a po stranách vyholené a ten druhý měl vlasy ještě o něco delší než Casiss a o několik odstínů světlejší, takže byli tmavě šedé. Oba měli na sobě zbroj laděnou do zelené a hnědé. Takže nejsou z Nočního království! Uvědomila si Sirius a vrazila do Rhyse, protože za její pouto škubl tak silně že měla pocit jakoby si jí přitáhl blíž k sobě.

,,Drž se u mne a pokud nechceš nemluv s nimi." šeptl Rhys přes rameno, aby ho slyšela jen ona a tmavě modré oči opět zabodl do dvojice, která se k nim přiblížila o krok. Zlodějka viděla, že si od Rhyse drží uctivou vzdálenost a že i přes své drsné zevnějšky z něj mají respekt. ,,Ferys a Cannol... Co vy dva tu pohledáváte?" nasadil svou masku sarkasmu... Prostě klasického Rhyse!

,,Přišli jsme na návštěvu, ale.... Koho to tam máš?" šedovlasému se rozzářily oči když postřehl Sirius. 

,,Svou milenku." pronesl pobaveně Rhys a surově jí přitáhl k sobě. ,,Mám pravdu." bezohledně jí políbil na tvář. Zase se choval jako ten bastard, kterého potkala v Neazaru.

,,Moc pěkná..." zakřenil se blonďák a podíval se na svého společníka. ,,Kde se takové milenky shánějí? Nebo nám jí půjčíš?" naklonil se dopředu. Sirius zvedla hlavu, aby se podívala na Rhyse. Nevěděla jestli čekala něco jiného než zlý úsměv, ale srdce měla v tu chvíli až v krku... Rhysandem to skutečně zvažoval?!

,,Někdy možná, Ferysi." odpověděl s chladným pobavením. Sirius se v tu chvíli veškeré jídlo v žaludku změnilo v olovo. ,,Ale co bych z toho měl kdybych ti půjčoval svou nejmilejší hračku?" mluvil o ní jako o věci a přitom stála přímo vedle něj. Přesto se kousla do rtu a poslušně mlčela.

Šedovlasý Cannol se zasmál. ,,Za ní," ukázal hlavou na Sirius a odfoukl si hlasy z tváře. ,,Bych ti klidně dal i svého nejlepšího koně." To má být obchod o moje tělo nebo co to má být?! Zamračila se na dvojici.

Rhys musel cítit jak škubla za pouto, ale ignoroval to. ,,Nepodceňuj jí! Je mocnější než si myslíš a má mnohem větší cenu než si myslíš... Zvyš nabídku a možná to zvážím." Bastard! I když to co o ní řekl jí i docela zalichotilo.

Do jejich 'obchodu' se zapojil i Ferys. ,,Už si jí vyzkoušel nebo jí máš jen tak pro okrasu?" rýpal do Rhyse v domnění, že ho vyprovokuje, ale kapitána to nevyvedlo z míry a nepřestal se usmívat. Sirius ani nepostřehla jak rychle jí vzal za bradu a zadíval se jí do očí.

,,Ještě jsem jí nezkoušel," pokrčil rameny.  ,,Ale panna se v dnešní době velmi špatně shání." dodal s povzdechem. Oba dva se rozesmáli na celé kolo a Sirius cítila jak jí v žilách začal pulzovat oheň. Rhys to musel taky vycítit, protože se jí pokusil uklidnit důrazným pohlazením po rameni. Věděl, že kdyby jeho Jitřenka chtěla dokáže to tu nechat vzplanout, zatopit nebo je oslepit zábleskem světla. Neovládala ještě své síly v plném rozsahu, ale tohle by dokázala!

,,Tak to nevěřím, že si jí ještě nezkusil!" pokoušel se popadnout dech Cannol.

,,Ale pravda to je... Že?" zahákl jí ruku za bandalír na hrudi. Sirius zůstala ticho, protože kdyby mluvila asi by se hodně divili co by se dozvěděli. 

,,V tom případě si přisazuji taky..." ozval se další mužský hlas. Mezi dvojicí v zeleném se objevil Asner. Sirius potlačila zasyknutí když jí Rhys při pohledu na něj stiskl silněji. ,,Zdravím, bratránku." pozdravil Asner se zdviženou hlavou a hruď se mu nadmula pýchou. Takže proto ho Rhys tak nesnáší! Je to jeho bratranec! Uvědomila si Sirius. Měla by se o jejich rodině zřejmě dozvědět víc.

Rhys ho přelétl nevzrušeným pohledem. ,,Asnere, dlouho jsme se neviděli." pozdravil ho s ledovým ostnem zášti v hlase, který se nedal skoro postřehnout.

,,Zřejmě mi unikl tvůj dík..." vycenil bílé zuby v úsměvu. ,,To tvoje zboží jsem onehdy zachránil před pádem ze srázu u Jeskyně stínů. Zřejmě si jí to tam zapomněl ukázat než si jí tam poslal." 

,,Moje zboží tam nemělo co pohledávat, ale už jsem jí to jasně objasnil." sjel jí po žebrech až na místo kde měla škrábance na podbřišku a silně zatlačil na zbroj. Sirius se kousla do rtu tak silně, že ho znovu prokousla, ale jen proto aby nevzlykla bolestí. ,,Stále jsem se ale nedozvěděl co tu pohledáváte?"

,,Zapomněl jsem, omluv mne." uklonil se mu jako šašek. ,,Náš velvyslanec byl okraden a král chce, aby jsem tu pár dní zůstali a dohlédli že se to už nebude opakovat." Rhys uznale kývl a Sirius se zatajil dech. Její srdce tlouklo jako o závod a byla si jistá, že Rhys to musí cítit. V konečcích prstů jí štípala magie a ona se musela přemáhat, aby to tu nesrovnala se zemí. ,,Jsem si jist, že o tom nic nevíš." Ironie! 

,,Obviňuješ našeho kapitána z krádeže?" zavrčel Casiss, který se spolu s ostatními zjevili ve dveřích. ,,Co jsi zač, že si něco takového vůbec dovolíš?" plivl Asnerovi k nohám.

,,Znovu si zneužíval mou sestřenici, Istryjecký parchante ? Proč se s ním vůbec zahazuješ Dialo?! Kdyby jsi byla na Májovém dvoře nikdo by se tě ani nedotkl!" teď už začala regulérní hádka. Sirius se instinktivně rozkročila v bojovém postoji když viděla jak Casiss zrudl vzteky a jak se Dia zamračila.

,,Až na tyhle dva tvé pitomce!" hodila bílým ohonem k Ferysovi a Cannolovi. 

Asnerova tvář se zkřivila ledovým vztekem. ,,A co ta Rhysandemova holka... Je tu dobrovolně nebo jí Temný princ drží v řetězech jako otroka?" pohled mu sklouzl na Rhysovu ruku, kterou svíral Sirius kolem pasu.

,,Můžu tě klidně rozervat na kusy a poslat zpět tvému králi v krabičce a nikdo mi to nemusí přikazovat!" odpověděla mu Sirius stejně jako Rhys. Asner velmi rychle vycítil moc, která z ní žhnula a pochopil, že nemá šanci proti takové přesile. 

,,Hlavně klid, my už odcházíme." rozpřáhl ruce a se svými společníky začal pomalu ustupovat dokud nezmizeli zase na nádvoří. Pak se celá skupina otočila na Rhyse a Sirius.

,,Já bych to hovado...." Casiss zatnul ruce v pěst a praštil do zdi takovou silou až se odrolila omítka. Diala jemu i Talovi položila ruku na rameno.

,,Hlavně klid, pojďme jinam." zatáhla je pryč a kývla na Rhyse, který jí kývnutí rychle vrátil. Když čtveřice zmizela na nádvoří a na opačné straně než odešli ti tři z Májového dvora Sirius se otočila k Rhysovi. Hukot magie v jejích uších a těle pomalu ustupovala a když byla úplně v klidu zeptala se: ,,Kdo to byl?"

Rhys jí políbil na spánek. Jeho polibek byl omluvný a výmluvný zároveň. ,,Vysvětlím ti to později, teď se potřebuju něčeho napít." řekl. Teď mu byl výcvik úplně ukradený, protože po tom setkání opravdu potřeboval alkohol. Stejně jako ostatní!