Zloději snů II.

25. Teneblain

Přišel den té jejich záhadné slavnosti, kterému říkali Teneblain. Sirius se nestačila divit. Na každém kroku potkávala lidi, které nikdy před tím neviděla a vojáky, kteří byli odění i do jiných barev než jen do černé nebo rudé. Celý den to v zámku žilo a Sirius postřehla, že se jí Rhys od včerejšího rána vyhýbá. Celý den si myslela, že je to kvůli tomu že má moc práce, ale když se stmívalo ukázalo se, že to kvůli tomu rozhodně není. Přišla do pokoje kde se zrovna Rhys připravoval na slavnost. Zrovna si přes hlavu přetahoval černou košili, ale i tak Sirius postřehla rudé ornamenty namalované na jeho zádech a kolem pasu měl pásek je se dvěma dýkami.

,,Chystal ses zmizet beze mě?" přimhouřila na něj oči. Rhys se na ní otočil.

,,Už jsem ti to říkal, neměla by si tam být. Nebudeme se o tom už hádat. Jednoduše tam TY být nesmíš." kontroloval jestli jsou dýky správně upevněné, ale zřejmě to dělal jen proto aby zaměstnal ruce.

,,Takže mě necháš tady? Abych se nudila?" zavrtěla hlavou. Stihli se o tom pohádat už včera večer a oba z toho ještě teď měli špatné svědomí. ,,Dobře. Zůstanu tady, slibuju." slíbila a překřížila přitom prsty za zády. Rhys se na ní podivně usmál a objal ji.

,,Děkuju." zašeptal. ,,Uvidíme se zítra ráno." políbil jí na rozloučenou a pak se přemístil pryč.

* * *  

 Sirius zůstala v pokoji až do setmění, ale pak si přetáhla přes hlavu kápi a vyrazila k tomu tajemnému místo, kterému se říkalo Jeskyně stínů. Ukázalo se, že není zase tak těžké to místo najít. Možná, že jí tam vedli bubny nebo třeba nějaký instinkt. Když se objevila na mýtině pochopila proč to tak lehce našla. Kolem se pohybovali lidé, šlechtici i vojáci ze všech království kromě Modrých ostrovů. Uprostřed mýtiny stála obrovská vatra kolem které pláli pochodně. Zlodějka nevěděla proč ještě není zapálená, ale třeba to bylo součástí té jejich oslavy. Když se tak procházela kolem postřehla, že většina dívek jejího věku měla ve vlasech rudou stuhu a že Jeskyně  stínů podle, které se to tu zřejmě jmenovalo měla vchod zdobený různými květinami a namalovanými ornamenty také různých barev. Docela šikovně se vyhnula královské tribuně se sedmi křesly pro sedm králů a ocitla se na okraji srázu.  Zřejmě si nedávala dostatečný pozor, protože se jí smeklo. Před pádem do propasti, která byla pod ní jí kdosi zachránil. Někdo jí pevně chytil za ramena a stáhl zpět na pevnou zem. Podle toho jak pevně jí držel myslela, že je to Rhys, ale pach byl přitom úplně odlišný a proto se prudce otočila.

,,Měla by jsi dávat pozor." broukl její zachránce. Byl to muž možná stejně starý jako Rhys, s delšími hnědými vlasy, lískovýma jiskrnýma očima a jizvou pod okem. Sirius musela uznat, že je velmi hezký, podobně jako Rhys, ale chybělo mu něco co nedokázala teď pořádně určit.

,,Díky." vytrhla se mu a couvla.

,,Dovol mi se představit... Jsem Asner Galyas." elegantně se uklonil. Asner?! Tohle jméno už někde slyšela! No ovšem, byl to on o kom se při souboji v aréně zmínil Rhys a znělo to, jakoby ho neměl rád.

,,Jsem Sirius." představila se mu na oplátku bez úklony a rozhlédla se kolem. V Asnerově přítomnosti měla podivný pocit nebezpečí a rychle hledala někoho kdo by jí zachránil. 

,,Vidím, že si tu sama." musel to být Divostrůjce jinak si Sirius nedokázala vysvětlit to jiskření v očích. Než mu Sirius stačila na jeho postřeh odpovědět někdo jí objal kolem ramen. Zaslechla to zašeptání stínů a v Talirově sevření se uvolnila.

,,Tady jsi. Hledal jsem tě." zavrněl a pohled obrátil na Asnera. ,,Díky, že si mi jí našel." donutil se k úsměvu a vedl Sirius na kraj mýtiny. Když si byl na 100% jistý že je nikdo nepozoruje přemístil se s ní před zámek. Rhys jí již dříve vysvětloval, že v zámku se může přenášet jen on nebo kdokoliv komu to král povolí a Talir očividně povolení neměl. Proto jí popadl za ruku a odtáhl zpět ke dveřím tichého a prázdného zámku. ,,Co si tam u Xanthose vyváděla?" spustil hned jak jí pustil. ,,Rhys ti přece jasně řekl, že tam nemáš chodit! Víš ty vůbec co se děje při Teneblainu?!" jeho jindy ledově klidný hlas byl roztřesený. Sirius zavrtěla hlavou a sundala si kápi. ,,Rhys pro tebe dnes bude mnohem nebezpečnější než kdy jindy!" vysvětlil s výdechem a urovnal si pomačkanou černou kazajku.