Zloději snů II.

21. Vránovi vzpomínky!

Courala uličkou ve které napadli Ridiase a přemýšlela jak Vránu vystopovat. Když už to dnes pomalu chtěla vzdát s tím, že nemůže přeci hned na poprvé chytit toho zločince ucítila známou vůni... Stejnou jako cítila z té látky, kterou jí dala teta Ridiase a Rydiana. Instinktivně odskočila do stínu a skryla se za bednami s nějakým zbožím, které tu nechal jeden obchodník.

,,Zatracený malí šmejd, zničil mi plášť!" Mumlal si pro sebe muž, který zrovna uličkou procházel v opačném směru než byla Sirius skryta. Sirius popadl takový vztek, že se neudržela v úkrytu a muže srazila na druhou stranu uličky. Ten se nestihl ani vzpamatovat když se uhodil do hlavy o zeď, ale ohnal se po ní rukou a Sirius odskočila stranou. Z jeho nátepníku totiž vyjela tenká čepel, která mířila přímo na její břicho. Okamžitě tasila dýku, kterou měla zastrčenou v bandalíru a vykryla tak vrahovu ránu. Nože o sebe zaskřípali a Vrána trhl druhou rukou. To už mu však Sirius držela druhou dýku u jater a oči jí plály vztekem. Ruku zvedla dost prudce na to, aby rozhodila protivníkovu rovnováhu a pak ho srazila na zem. Vrána se pokusil nahmatat nůž, který mu při pádu vypadl z ruky, ale zlodějka mu silně dupla na zápěstí až zapraštěli kosti. Rychle oči obrátil na Sirius a nenápadně spouštěl ruku dolů k pasu, aby vzal jinou zbraň, ale vyjekl bolestí jako raněné zvíře. Z ruky mu trčela zlodějčina dýka. Sirius byla zlodějka i vrah, takže znala každý pokus o obranu. ,,Působivé, kde ses to naučila?" Zasmál se a skrýval přitom bolest v hlase.

,,Divil by ses," zavrčela stejně temným tónem, který používal Rhys když mluvil s Hadem. ,,Jsi Vrána," vydedukovala podle jeho vzhledu i pachu.

,,Nějak mi uniklo tvé jméno," sykl když mu ještě více stoupla na zápěstí. Měl možná nátepníky, ale zlodějka objevil místo kde mu mohla lámat kosti v zápěstí.

,,Nepamatuješ si mě, Vráno?" Znělo to skoro ironicky. Strhla si z hlavy kápi, kterou si nasadila při odchodu ze Zardia a na její tváři se rozlili světla pochodní. Vrahovi oči se rozzářili, poznal jí.

,,To jsi ty," broukl, protože jí poznal, ,,slyšel jsem, že to Had zvoral, ale udělal bych to taky vědět co z tebe vyroste," zakřenil se na ní.

,,Jak to, že mě znáš?"  Zavrčela na něj potom co se rozhlédla, že je nikdo nesleduje. Ještě nechtěla volat stráž, která by ho odvlekli do vězení gardy.

,,Byl jsem to já kdo tě sebral z postele, na tebe se jen tak zapomenout nedá," odpověděl. Sirius se na něj dívala tak vztekle, že se jí nějak podařilo dostat se mu do mysli.

* * *

Sirius hleděla očima Vrány na záda malé dívky. Poznala sebe, protože si vzpomínala na vlasy sahající do poloviny zad. Byla v bílé noční košili, s vlasy svázanými do culíku. Vrána hleděl na dva muže před ním. Jeden z nich byl Lodric, ale o něco hubenější než si ho pamatovala a druhého nepoznávala vůbec. Měl perfektně upravené černé vlasy sahající mu po ramena, černé strniště a čokoládově hnědé oči, kterými si jí měřil.

,,Jak by nás mohla ohrozit, podívejte se na ní," prohodil směrem k Lodricovi a Vráně neznámý. Zdálo se, že mu bylo proti srsti jí něco udělat. ,,Je pro něj až příliš sladká a nevinná," zapředl jako rozzlobená kočka.

,,Zmlkni, Krokodýle!" Obořil se na něj Lodric a obrátil se zpět na ní. Takže takhle se jmenoval! Její další cíl byl Krokodýl, alespoň věděla jak vypadá. ,,Své peníze dostaneme a ty dostaneš víc když přestaneš remcat," nabídl mu. Krokodýl se podíval zpět na dívenku před sebou.

,,Jsem možná lovec, vrah a stopař, který bere všechny peníze za všechno," na okamžik se odmlčel, ,,ale nelíbí se mi prodávat děti do otroctví a už vůbec ne...." podíval se na její tvář a poté ruku, kterou jí Vrána svíral šíji. ,,Někoho jako je ona," jeho výraz vypadal... Soucitně! Lodric se k němu prudce otočil, ale hned jak to udělal zastudila ho na krku čepel Krokodýlovi dýky.

Lovec mlaskl jazykem a přelétl pohledem Vránu, který Sirius přitáhl blíž k sobě. ,,To bych nedělal, Lodricu," varoval ho, ,,to bych skutečně nedělal! Potřebuješ mě!" Připomněl mu hořkou pravdu. Lodric se zatvářil naštvaně a spustil ruce k pasu, aby Krokodýl viděl, že se nebude bránit.

,,Dostaneš dvojnásobek," zvýšil nabídku, ,,ale teď jí prohledej, seber jí všechno co by mohlo někomu napovědět odkud je a pak jí odveď k ostatním. Postarají se o ní," dal pokyn Vránovi, který Sirius odstrčil ke Krokodýlovi, který jí chytil aby nespadla. Když oba muži zmizeli ve dveřích na konci chodby vzpomínka najednou přeskočila na Krokodýla.

Hned jak za klapli dveře Krokodýl jí podal oděv podobný tomu jeho a odvrátil se. Když se převlékla klekl si k ní, aby jí mohl prošacovat. Cítil jak se třásla a podíval se jí do žlutých očí.  ,,Neboj se, já ti neublížím," uklidňoval jí a usmál se. Krokodýl nevypadal tak zle a ani se k ní tak nechoval. Pak uchopil stříbrný náhrdelník a vytáhl ho zpod košile. Otočil ho v prstech a pak se podíval na dívku, kterou bránil před Lodricovými plány ať už byli jakékoliv. Sundal jí ho a prohlédl si ho v dlani. Stříbro na jeho černých rukavicích zářilo jako měsíc na černém sametovém nebi. Něco v něm se muselo pohnout, protože místo toho aby si ho strčil do kapsy vtiskl jí ho do dlaně. Nechal jí, aby si ho zase nasadila a pak jí vedl temnými chodbami někam pryč. Pak se najednou její mysl novu zatemnila a jediné co jako poslední viděla bylo jak se Krokodýl podíval na Lodrica a pak si přiložil prst k ústům, aby nikomu neříkala že jí náhrdelník zůstal...

* * *

Sirius pustila mysl Vrány, který zhluboka vydechl a potlačila pocit nevolnosti. Vrána se na ní zazubil zatímco si tiskl zraněnou ruku k tělu.

,,Někdo ti dal Krokodýlovi vzpomínky! Proč?!" Obořila se na Vránu, který se stále svíjel na zemi.

,,Aby to ten bastard neprásknul. Věděl mnoho a Lodric si pojistil, aby to nikomu neřekl tak, že mi Hyena jeho vzpomínky dal do hlavy," vyplivl krev a usmál se jako šelma.

Sirius přemáhala nutkání mu jednu vrazit, ale místo toho zavolala: ,,Stráže!" Byl to okamžik než se objevili. Byla to dvojice gardistů, kteří k nim spěchali. ,,Odveďte ho do vězení! Kapitán Temnotrn si s ním jistě bude chtít promluvit, je to komplic Lodrica," významně se dívala jak ho zvedají ze země a vláčí pryč. Takže Reasif může někoho vložit cizí vzpomínky, takže by měla rychle najít Krokodýla a zeptat se ho co ví. Nevěděla, že právě v tu chvíli co do vzpomínek obou nahlédla Hyena tuto vzpomínku pustil zpět k jejímu majiteli. Magie je skutečně kouzelná věc.