Zloději snů II.

48. Střelba

Seděli a povídali si když Rhys zničeho nic zvedl hlavu a začal se ostražitě rozhlížet.

,,Co se děje?" zeptala se Sirius když viděla jak vyskočil na nohy a zamračeně se rozhlížel po okolí. Sama necítila, žádný podezřelí pach a proto nevěděla co se děje.

,,Jdeme." natáhl k ní ruku, aby jí zvedl na nohy. Hned jak se Sirius zvedla pevně jí chytil a přesel se s ní v tornádu kouře dolů. Zlodějka nechápala co se děje, ale poznala že je něco špatně hned jak zareagoval na dusot koňských kopyt, který přicházel od cesty. Pevně jí k sobě jednou rukou přitáhl a druhou sáhl po meči. Na mýtině se ocitli dva koně na jejichž hřbetech seděli Talir a Cas. Sirius cítila jak Rhys s úlevou vydechl, ale ani přesto jí nepustil.

,,Rhysi!" Talir seskočil z koně a přiběhl k němu.

,,Co se děje?!" podíval se na Casisse, který se snažil uklidnit svého ryzáka nervózně přešlapujícího na místě.

,,Jde o Šakala!" odpověděl rychle. ,,On..." nestačil ani dopovědět a ozvalo se hvízdnutí šípu. Rhys instinktivně zvedl ruku prudce nahoru. Šíp narazil do temného štítu a spadl na zem. Talir ho sebral hned jak dopadl a splynul s nejbližším stínem, což bylo dobře. Další šíp se totiž zabodl do místa kde ještě před chvílí stál.

,,Kde jsou ostatní?!"zavolal na Casisse, který se ocitl vedle něj se štítem v ruce.

,,Na cestě!" odpověděl akryl si obličej štítem do kterého se vzápětí zabodli další tři šípy. ,,Jeli jsme napřed, abychom tě varovali." odpověděla podíval se na Sirius, která napodobila Rhysův temný štít.Rhys se na ní taky podíval. Velmi rychle si uvědomil co má dělat!

,,Dostaň jí odtud! Talire!"zavolal dost nahlas, aby ho Temnotepec slyšel ať už byl kdekoliv po mýtině. Tal se zjevil vedle něj. ,,Kde jsou?"

,,Netuším! Je jejich rozhodně víc!" rozhlédl se, ale nikoho neviděl.

Rhys přikývl a podíval sena Sirius, která očima přelétla okolí stejně jako on. ,,Běž s Casissem!"

,,Jeden z útočníků v tom březovém hájku támhle!" ukázala místo odpovědi na jeho příkaz. Rhys na to nedbal a oba je zahalil temným štítem. Pak chytil zlodějku ramena a podíval se jí do očí.

,,Běž s Casem!"

,,Chci vám pomoc."odpověděla vážně. Rhys jí políbil na čelo.

,,Nechci, aby se ti něco stalo! Běž s Casem a najdi Krokodýla! Nepřerušuj mě..."zarazil jí když viděl jak se chystá něco namítat. ,,Najdi Krokodýla a řekni mu, že se s ním chci večer sejít! Prosím."požádal jí. Ať už byla Sirius jakkoliv zmatená stín, který se mu mihl v očích jí přiměl přikývnout na souhlas. Ve chvíli temnota kolem nich opadla a pevné sevření Rhyse vystřídalo Casovo. Válečník jí pevně popadl za ruku a táhl jí ke koním na druhé straně palouku. Sirius se od koní naposledy ohlédla na Rhyse, aby viděla jak se kapitán i zvěd zahalili do mlhy a zmizeli jim z dohledu. Po velmi rychlé cestě zpět Sirius okamžitě vyhledala Krokodýla. Opíral se na tribuně o zábradlí a sledoval výcvik nováčků v aréně. Sirus k němu doběhla.

,,Garette!"

,,Co se stalo?!" narovnal se. Viděl jak se tváří a poznal, že je něco špatně.

,,Na Rhyse někdo zaútočil...Chce s tebou večer mluvit!"

,,Kde?" sevřel ruce v pěsti a rozhlédl se jestli náhodou někde neuvidí přicházet Rhyse.

,,Ve skalách." ukázala někam za tribuny kde se tyčili hory a les. Krokodýl se tam ohlédla položil jí ruku na rameno, aby jí trochu zklidnil.

,,Zatracený Šakal!"procedil skrz zatnuté zuby. ,,Jsme si jistý, že Temnotrn bude v pořádku... Neboj se." pokoušel se jí uklidnit, ale to mu očividně nikdy moc nešlo. Sirius si byla jistá, že Rhys bude v pořádku, ale přesto se potřebovala nějak odreagovat, aby nemyslela na to co se tam právě teď dělo. ,,Nechceš si zatrénovat? Slyšel jsem, že docela obstojně bojuješ."

,,Já zase slyšela,"odtušila. ,,Že jsi dobrý v lukostřelbě." podívala se mu do očí, které při slově: lukostřelba zajiskřily.

,,Rád ti to předvedu."kývl a nabídl jí, aby šla před ním. Sirius uznala, že by se ráda naučila střelbu od mistra lovce a proto se společně vydala dolů. Gardisté, kteří jí zrovna trénovali střelbu z luku a kuše ustoupil hned jak viděli Krokodýla. Sirius nad tím jen zakroutila hlavou. ,,Nic si z toho nedělej!" mávl rukou a vybíral si luky. ,,Tohle je normální reakce lidí na mne..." dodal nevzrušeně a potěžkal si zahnutý luk dovezený z jihu.

,,Nezdá se mi to úplně fér!" pokrčila rameny a prohlédla si lovecký luk, který okamžitě vyměnila za stejně zahnutý jako měl teď v ruce Krokodýl.

Ten jen vycenil zuby v ledabylém zlém úsměvu. ,,Zvykneš si když se na tebe takhle tváří už od narození..." pokrčil rameny. ,,Tak fajn, co takhle 30 stop?" odhadoval vzdálenost slaměných terčů. Tři byly pověšeny na zdi pod tribunou a čtyři stáli na dřevěném podstavci asi 30 stop od nich.

,,To beru." kývla a pověsila si malí toulec k pasu. Krokodýl jí napodobil a prohlédl si ocelové špičky.

,,Takže..." chtěl jí říct nějakou užitečnou radu, ale v tu chvíli tětiva jejího luku zabrnkala a šíp se ocitl dva a půl palce nad středem terče.,,Nestačím se divit, přirozený talent." pochválil. Sám nasadil šíp na tětivu a natáhl. Když si zkontroloval hrot a správné dýchání pustil tětivu. Ta se rozbzučela a šíp se zabodl až po letky do středu terče!

,,Mám na to stejný názor." kývla na něj a Krokodýl jí s úsměškem lehce pokynul.