Zloději snů II.

54. Noc stříbrného měsíce

,,Stále si mi neřekl co přesně to je za oslavu." naléhala Sirius. Ještě stále ležela v posteli v tmavé košili a dívala se na Rhyse. Kapitán si zrovna utahoval bandalír z tmavé kůže.

,,Nic zvláštního..." odpověděl. ,,Nejdelší noc v roce, která se slaví pouze tady. Při které se pije a tančí." dodal a věnoval jí podivný pohled, který dodával i něco víc. Sirius zakroutila hlavou a on se pro sebe usmál. 

,,Nedělám ani jedno z toho..." připomněla mu.

Rhys se opřel o křeslo. ,,Naučím tě obojí." nabídl. 

,,Nemám zájem, aby si mě učil pít..."

,,Ale tančit ano, že?" rýpl do ní. ,,Doufám, že mi dnes věnuješ alespoň jeden tanec."

,,Myslíš až se opiješ nebo před tím?" otočila se na záda. Rhys přešel k posteli a naklonil se nad ní.

,,Rozhodně před tím... Dokážu se velmi živě představit jak to bude vypadat až se opiju Ďábelským vínem."

,,Hmmm," zamručela Sirius. ,,Jak?" zajímala se. Rhys se usmál a políbil jí.

,,Vyhodíš mě z pokoje." pronesl a věnoval jí další polibek. 

,,A jsi si tím jistý?" zeptala se skoro svůdně a pohladila ho zdravou rukou po čelisti. Rhys se pousmál a z kapsy vytáhl malou lahvičku se světle modrou tekutinou. ,,Co je to?"

,,Vezmi si to." vtiskl jí flakón do ruky. Sirius si ho prohlédla a otevřela. ,,Dávej s tím pozor..." chtěl jí varovat, ale zlodějka se v tu chvíli napila. Stačila jediná kapička, aby na jazyku cítila nechutnou pachuť. Bylo to neuvěřitelně hořké a odporné. Zvedl se jí z toho žaludek natolik, že se prudce posadila a přitiskla si ruku na pusu. ,,Dobrý?"pohladil jí po zádech.

Sirius kývala hlavou a donutila se to spolknout. ,,Je to vážně odporný." zakašlala. Rhys si jí přitáhl k sobě a Sirius si opřela hlavu o jeho rameno. ,,Nějak mi není dobře..." přiznala a začala ztěžka oddechovat.

,,To přejde," pohladil jí po vlasech. ,,V pořádku, jsem u tebe." uklidňoval jí. Sirius se pokoušela zhluboka dýchat, aby se jí udělalo alespoň trochu lépe. Uklidňoval jí pravidelný tep Rhysova srdce a teplo. ,,Hlavně klid. Přejde to, slibuju." políbil jí na spánek.

,,Dobře." kývla Sirius. Modlila se, aby se jí udělalo lépe. Byla si jistá, že Rhys musí cítit jak špatně jí je. Stále jí držel pevně u sebe a stále dokola jí hladil po rameni, aby nezapomněla že je tam s ní. Po pár minutách co měla zavřené oči a zhluboka dýchala se jí udělalo o něco lépe. ,,Už mě můžeš pustit." podívala se na něj přes rameno Sirius. Cítila jak Rhys ruku přesunul výš. Pohladil jí po krku a po klíční kosti. ,,Hele," obořila se na něj. ,,Ruce pryč!"  odstrčila ho od sebe a přitáhla si košili zpět na rameno.

,,Omlouvám se," zasmál se. ,,Je to síla zvyku." pokrčil rameny.

,,Jestli se budeš takhle chovat i po víně tak skutečně budeš spát jinde." obeznámila ho s plánem. Rhys kývl. Podřídil se tomu co mu řekla a celé ráno se jí ani nedotkl!

* * *

Večer se společně vydali k Severce, což byla obrovská rozlehlá louka nad jezerem. Právě v tuto chvíli už tam byli snad všichni z Půlnočního království i okolí. Sirius se rozhlédla kolem. Viděla pódium na kterém stáli muzikanti a hráli, stoly s jídlem i pitím a pochodně, které plály různými odstíny šedé, modré a fialové. Zlodějka si nebyla tak úplně jistá takovou spoustou lidí, ale když tam zahlédla pár známých tváří jako byla například Kirri, Lucian a Eliana tak se trochu uvolnila a už tolik nesvírala rukáv Rhysovi tmavě modré kazajky. Sama byla oblečená do podobné, ale ta její byla černá a ne tmavě modrá.

,,Hned za tebou přijdu." slyšela zašeptat Rhyse, ale než stačila cokoliv říct vypařil se. Sirius pokrčila rameny a přešla ke stolu s vínem kde viděla stát Elianu. Mladá zlodějka zrovna sahala po sklenici šumivého Ďábelského vína když jí Sirius zastavila.

,,To bych nedělala," varovala jí.

,,Proč?"

Sirius ukázala na Kirri, která už si zřejmě víno dala. Podle toho co předváděla už určitě sklenici měla. ,,Protože nejsi Divostrůjce a když se toho napiješ budeš vypadat jako ona." ukázala na dívku. Eliana se ohlédla a víno kvapně položila zpět na stůl.

,,Díky." poděkovala a chtěla si dál s přítelkyní povídat, ale v tu chvíli se objevila Diala. Na sobě měla tmavě modré šaty sahající po kolena a černé kalhoty.

,,Sirius, sluší ti to." objala svou nejlepší přítelkyni a pohled jí sklouzl na černovlasou zlodějku. 

,,Dio, tohle je Eliana... Členka Stinných šelem." představila jí. ,,Eli, tohle je Diala. Sestřenice Rhysandema."

,,Těší mě." přikývla Diala. Rozhlédla se jakoby někoho hledala. ,,Kdepak je můj vypečený bratránek?" 

,,Někde se tu toulá." mávla rukou Sirius. ,,Kde je Averitt?"

,,Ten se tu taky někde potlouká..." zasmála se Dia a na krku se jí rozhoupal zlatý náhrdelník s modrým tanzanitem, který onehdy koupil Rhys k jejím narozeninám.

,,Sluší ti... Ani jsem nevěděla, že si měla narozeniny." v duchu za to proklínala Rhyse.

,,Ještě jsem je neměla, ale Rhys mi dal předčasný dárek." uklidnila jí a přehodila si dlouhé bílé vlasy na záda. ,,Zřejmě chce někam odjet." podivně na ní zamrkala. Když viděla jak se Sirius podívala zahihňala se. V tu chvíli někdo Sirius chytil kolem pasu a silně jí k sobě přitiskl.

,,Zase sis jí pokoušela ukrást pro sebe?" zeptal se pobaveně Rhys. Sirius cítila jak jí prsty zahákl za opasek a lehce ho loktem praštila do hrudníku. Kapitán se tlumeně zasmál, aby to slyšela jen ona a nespouštěl přitom oči ze své bělovlasé sestřenice.

,,Přesně tak," přikývla. ,,Než jí někam odvlečeš."

,,Co si o mně, u všech bohů, myslíš?"

,,To vědět nechceš..." řekla Sirius. Rhys druhou rukou jemně zatlačil na bodnou ránu v rameni a zlodějka se lehce napřímila.

,,Dnes mám v plánu se tak maximálně opít." políbil jí na tvář a ve druhé ruce se mu zničehonic objevila sklenice šumivého vína. Sirius roztáhla chřípí, aby ucítila nasládlou vůni šumivého vína.

,,Půjdu najít Averitta, zatím se mějte." rozloučila se s nimi Diala, která poznala, že tam překáží a proto se vypařila při první příležitosti. Sirius se za ní zamračila, ale pak jí Rhys dal pod nos pohár. Zlodějka se podívala na obsah poháru a odvrátila hlavu.

,,Nechci." zavrtěla hlavou.

,,No tak," znovu jí políbil na spánek. ,,Napij se." nabídl jí. Sirius chvíli váhala,ale pak si od něj pohár vzala a trochu se napila. Rhys se spokojeně usmál! Dosáhl svého! Zlodějka mu pohár vrátila. Víno bylo skutečně sladké a navíc cítila jak se jí okamžitě dostalo do hlavy i do krve. Byla možná Divostrůjce, ale i malý doušek jí barvy před očima vybarvil jasněji a zřetelněji. Nebyla na to víno zvyklá a možná proto to s ní dělalo to samé co s lidmi.

,,Tohle bude dlouhá noc." pronesla polohlasně a rozhlédla se, jestli náhodou někde neuvidí nějakého známého.

,,Ta nejdelší v roce." upřesnil Rhys a napil se. Měl pravdu!