Zloději snů II.

38. Další hry

Potom co se vrátili Rhys okamžitě zmizel. Po cestě zpět byl podivně zamlklý a zamyšlený. Sirius, která ho nechtěla provokovat ještě víc než byl raději mlčela nebo si povídala se zvědem a válečníkem. Stále jí však vrtalo hlavou to co jim řekla Liliana, kterou táhli dva z královské gardy za sebou. Někdo se pokoušel zabít krále? To by znamenalo v království chaos! Kdo by se ho pokoušel zabít a hlavně proč? Zlodějka měla neblahé tušení, že v tom má zaručeně prsty Lodric a ta jeho banda po které teď šla. A to jí teď přivádělo k dalším otázkám... Bude hledat Šakala či Krokodýla? O Krokodýlovi věděla jak vypadá a taky, že žije někde za městem, ale o Šakalovi věděla jen, že se neustále stěhuje a poslední dobou se zdržuje poblíž. Chtěla se nejdříve vypořádat s Krokodýlem, protože se potřebovala na chvíli dostat z města a porozhlédnout se po okolí. Doslova toužila potom vidět zasněžené pláně na severu, okolní lesy a také města a vesnice, které byli po Nočním království rozeseté podobně jako stromy v lese. Teď měla možnost být volná a cestovat, ale stejně jako v Neazaru měla tolik práce, že to vůbec nestíhala. Kéž by se teď mohla projet na Dracovi! Její kůň, vlk i sokolice jí docela scházeli... Stejně jako Kallias, Daris, Haylern a ostatní její přátelé a známí. Být tak dlouho od rodiny jí nikdy nedělalo dobře, ale alespoň jí každý týden posílali nejméně dva dopisy. Daris si dával záležet, aby to znělo co nejvíce bratrsky, Kall se nestyděl z ní tahat detaily o vztahu s Rhysem, Haylern se stále domáhal novinek a ostatní jí posílali vzkazy s tím jak jim chybí nebo že se těší až přijde a pořádně si zatrénují. Občas jim nestíhala ani odepisovat s těmi povinnostmi. Teď ale více než po dopisu toužila po projížďce po okolí a klidně by přitom naháněla i nájemné vrahy kdyby to znamenalo pořádný nával adrenalinu. 

,,Jitřenko..." promluvil na ní Rhys. Ani nepostřehla že už se vrátil. Sama totiž teď seděla na parapetu otevřeného okna a dívala se někam k městu, část jí však zakrývaly stěny zámku, takže viděla pouze střechy a vzdálenější domy. ,,Vypadáš... zamyšleně." podotkl.

,,Jen přemýšlím jak by bylo skvělé podívat se po okolí... Zajít si na lov nebo třeba na hon Krokodýla." odtušila.

,,Vím, že si dostala Vránu, ale byl bych klidnější kdyby si Krokodýla přenechala mě a mým loveckým psům..." odpověděl. ,,Jsem přeci jen lepší lovec." dodal sebestředně a ušklíbl se. Sirius se zasmála a zavrtěla hlavou. Rhys ze všeho dokázal udělat blbinu, ale taky věděl jak jí rozesmát.

,,Přesto si chci vyjet po okolí..."

,,Ráno mám práci v přístavu... Dohlédnout na nějaký ten náklad z království na jihu, ale pak se ti s radostí budu věnovat." 

,,Nemůžu si sebou vzít Talira?" nadhodila. ,,Líbí se mi, že se mne pokaždé nepokouší svést svými vizemi nebo řečmi."

,,Ta modřina na krku ti sluší..." podotkl. Sirius se zamračila a přitáhla si límec košile výš ke krku, aby ho zakryla. Do tváří se jí opět nahrnula krev a proto se odvrátila zpět k oknu. ,,Stejně jako ty šaty co sis vybrala." dodal potměšile a opřel se ramenem o sloupek, který podpíral nebesa.

Sirius si odfrkla. ,,Vzala jsem si je jen aby si mi s tím dal pokoj... Stejně nemám příležitosti je nosit."

,,Pozítří je hostina na počest královských zásnub... Nemáš zač." otočil se čelem ke krbu kde za okamžik vzplál oheň. Pak Sirius něco napadlo. Spustila nohy z parapetu a opřela se o rám okna.

,,Proč nikde po zámku nevisí obrazy s princeznou?" zajímala se. Rhys se nevzrušeně posadil na černou pohovku naproti krbu a zadíval se do plamenů.

,,Potom co byla princezna unesena je král všechny nechal sundat a uložit ve své soukromé galerii vedle skleníku na střeše. Nikdo tam nesmí a dokonce ani on sám se tam neodváží vstoupit..." 

,,Co se stalo s princeznou... Viděl si jí někdy?" zajímala se. Rhys dýchal stále pravidelně, ale kdyby Sirius seděla o něco blíž viděla by jak zatěkal očima do stran.

,,Jednou ano, ale už si vůbec nevzpomínám jak vypadala. Byl jsem ještě příliš mladý! A pokud jde o její únos... Nikdo neví co se s ní stalo!" pokrčil rameny. ,,Jednou v noci prostě zmizela... Jakoby jí odnesl černý stín a nezbyly po ní žádné stopy a není nikdo kdo by jí od té doby spatřil. Zřejmě zemřela nebo byla odvezena do jiných království daleko na jihu, západě, východě či na úplný sever." 

,,Jak je to dlouho?"

,,Čtrnáct let." odpověděl vyrovnaně a zaklonil hlavu, aby se na ní podíval. ,,Byla by si stejně stará jako ona." zářivě se na ní usmál. ,,Mohli by jste být přítelkyně." 

,,Pochybuji, že by se princezna bavila s někým jako jsem já..."

,,Omyl," zarazil jí. ,,Z královnina vyprávění jsem usoudil že prý byla divoká, milovala boje, lovi, jízdy na koni, lezení po střechách... Chlapeckou zábavu, takže žádná mladá a vychovaná dáma." ujistil jí se smíchem. Sirius se nadechla čerstvého horského vzduchu, který jí pohladil po tvářích a spokojeně se usmála.

,,Kolik ti vůbec je, Rhysi?" konečně se zeptala na něco co jí už dlouho vrtalo hlavou. Kapitán k ní otočil hlavu a líně zamrkal modrýma očima. Další hra!

,,Hádej." vyzval jí a ruce si opřel o opěradlo.

Sirius se zamyslela. V hlavě jí teď běhalo jestli mu má hádat více nebo méně, ale když si tak rád hrál tak ať si to sežere. ,,Kolem stovky?" vystřelila od boku. Rhys nehnul ani brvou, ale koutky úst se mu lehce zvedli.

,,To vypadám až tak staře?" s ironií si přejel prsty po tváři.

,,Tak 200?" tipla ještě víc, ale jemu to hřebínek stejně nesrazilo.

,,Nevím jestli mi to má lichotit nebo ne? Vím, že jsem moudrý a chytrý, ale že až tak?" Ten jeho prokletý sarkasmus! Jeho oblíbená maska! ,,Už tě nebudu trápit... Je mi 25 let." odtušil a zaklonil hlavu. ,,Jsem jen o 6 let starší než ty." zamumlal obratem a zavřel oči.

,,Myslela jsem, že ti bude víc..." odpověděla. ,,Když si tak zahořklý!" zamumlala si pod vousy. Rhys po ní střelil vyčítavým pohledem.

,,Já nejsem zahořklý!" odpověděl zahořkle a založil si ruce na prsou, aby dojem zahořklosti ještě podtrhl. Sirius se zasmála a seskočila z okna. Přestal se mračit až ve chvíli kdy ho Sirisu objala kolem krku a políbila ho omluvě na čelist. ,,Asi bych měl být zahořklý častěji..." zapředl.

,,Vezmeš mne zítra na lov Krokodýla?" zašeptala mu do ucha svádivě přesně jako to dělával on. Rhys k ní pootočil hlavu a věnoval jí zářivý úsměv, který měl v sobě špetku toho obchodu. Něco za něco!  Sirius čekala jaká perverzní věc z něj vypadne. Čekala například platbu sexem na který by rozhodně nepřistoupila, ale on řekl něco zatraceně nečekaného. Zeptal se  totiž: ,,Potřebuju ošetřit záda?"

,,Cože?"

,,Ošetřit záda..." zopakoval. ,,Celkem nedáno jsem si je poranil a nechtějí se zahojit... Hrozně to bolí." promnul si rameno. Sirius se zatvářila překvapeně, ale pak přikývla. Tohle byl opravdu nečekaný obchod!

A je to tady! Přichází pauza, abych nasbírala další inspirace pro pokračování Zlodějů. Uvidíme jak dlouho pauza potrvá, ale doufám, že mne brzy něco napadne a zase začnu psát!