Zloději snů II.

62. A jak to všechno skončí?

Sirius se vrátila domů jako obvykle po setmění, ale podařilo se jí toho kněžího odpravit. Hned jak se objevila ve dveřích její pozornost upoutal Rhys, který seděl na posteli a mnul si krk. Stále ho bolel a dokonce ani rychlé hojení mu to nepomáhalo. Zlodějka si klekla za něj a začala mu záda masírovat. Rhysovi se na zádech napnuly svaly a on začal příst.

,,Jak to šlo s Lucem?"

,,Trochu jsme ho zbil." odpověděl zkráceně. Nechtěl jí říkat o tom že o ní mluvili. ,,Na tohle bych si zvykl." pronesl spokojeně.

,,Tak si nezvykej... Máš moc ztuhlé svaly." přejela mu rukou po zádech a on se lehce zachvěl. Vzpomněl si na jeho rozhovor s Lucem o tom tetování. ,,Děje se něco nebo proč si tak hrozně zamlklí?" zeptala se ho. Rhys se k ní prudce otočil a jemně ale přesto rychle jí položil na postel. ,,Co to zase děláš?" zasmála se.

,,Přeci jsem ti něco slíbil, ne?" jednou rukou jí zajel do vlasů a jemně zatáhl, aby jí naklonil hlavu na stranu. Druhou jí zkušeně povolil pásek. ,,Se chvěješ protože máš strach nebo protože se ti to líbí?" políbil jí na krk.

,,Od obojího trochu." odpověděla. ,,Teď toho ale nech!" jemně ho od sebe odstrčila. Rhys se zatvářil zklamaně, ale udělal oč ho požádala. Stále mu však vrtala hlavou slova, která mu řekl Luco ve vězení. Začínalo ho velmi trápit co mu jeho bratr tvrdil a pak si najednou vzpomněl na něco co mu onehdy řekl král.

,,Jitřenko?"

,,Poslouchám." odpověděla a hodila pásek na zem.

,,Zítra je pro mě velmi důležitý den a já si přeju, aby si tam šla se mnou." 

Sirius se na něj otočila a znervózněla. ,,Já nevím... Bez masky?"

,,Bez masky." kývl. ,,Jestli tam ale nechceš jít nemusíš." 

,,Jestli je to pro tebe tak důležité tak půjdu." slíbila. Rhys se na ni usmál a podíval se do stropu. Modlil se, aby ho za to zítra nezabila.

* * *

Sirius nevěděla jestli si to přeci jen neměla rozmyslet lépe, ale teď už bylo pozdě couvnout. Ona i Rhys stáli před dveřmi do trůnního sálu a jí se sevřelo srdce když je Rhys otevřel. Tušila nějakou zradu, ale že až takovou tedy rozhodně nečekala. Trůnní sál byl prázdný až na krále, královnu, Talira, Dialu, Luciana a Casisse.  Neměla ani čas Rhysovi pořádně vynadat když stála před králem a královnou.

,,Omlouvám se," sdělil jí tiše a spáry na jeho křídlech sebou zaškubali. ,,Jinak bych tě sem nedostal." uklonil se královskému páru, ale poslušně zůstal stát po jejím boku. Zlodějka se na něj zamračila, ale donutila se pohlédnout na krále s královnou. 

,,Děkuji ti, Rhysandeme." poděkoval mu král a zlodějku si změřil pohledem. Zůstal sedět na trůnu zatímco královna vstala a šla blíž k dívce.

,,To není možné!" zašeptala královna a ruku si přitiskla na ústa. Po tvářích jí začali téct slzy a král jí objal. ,,Sagitare, řekni mi, že je to ona." zavzlykala. Sirius se podívala na Rhyse který kývl na Talira. Zvěd mávl rukou a shodil černé hedvábí z obrazu, který ležel vedle stupínku. Sirius se zastavilo srdce i dech. Na obraze byl král, královna a princezna... Ona! Stejně žluté oči a stejný náhrdelník.

,,Je to ona." kývl král, kterému se leskli oči a po tvářích mu stékaly slzy stejně jako královně. Sirius si na ně nevzpomínala, ale když k ní král natáhl ruku na okamžik zaváhala. Podívala se na Rhyse, který přikývl na souhlas a proto také natáhla ruku a dotkla se ho. V tu chvíli jakoby blok v její hlavě povolil a ona si vzpomněla. Vzpomněla si na vše co bylo předtím než se ocitla v Neazaru u Haylerna. Vzpomínala si na hodiny šermu se Sagitarem dokonce i jak jí královna Lionela objímala než jí Vrána tu noc sebral.

,,Tati. Mami." usmála se. Skutečně měla pravdu! Skutečně na Půlnočním dvoře objevila svou pravou rodinu, ale to neznamenalo, že zapomene na tu v Neazaru. Král i královna ji objali. Dokonce i ona začala plakat radostí a viděla, že dokonce i Dia objímající Case má tváře vlhké od slz. Když se přestali objímat Sagitar přešel k Rhysovi.

,,Děkuji ti, že si se o ní postaral. Vy všichni!" promluvil i k ostatním. Kapitán se podíval na Sirius, kterou ještě stále objímala Lionela.

,,Udělal bych pro ní cokoliv, můj králi." uklonil se mu. ,,Miluju jí."

,,Já vím, že ano, příteli." položil mu ruku na rameno. ,,Proto budeme já i Lionela nesmírně rádi když na ni budeš stále dávat pozor a zůstaneš po jejím boku." ohlédl se na svou manželku a dceru. ,,Pokud si to bude přát." pronesl směrem k Sirius. Zlodějka udělala krok k němu a zahleděla se na Rhyse. Nevěděla co kapitán udělá, ale přesto jí překvapil. Zpoza opasku vytáhl meč, který zabodl špičkou do podlahy a poklekl na jedno koleno. Dobrovolně se před ní sklonil!

,,Můj meč, má křídla i mé srdce je tvé! Navždy!" pronesl se skloněnou hlavou. Sirius po položila ruku na rameno a dovolila mu vstát. Ostatní se hluboce poklonili, aby dali najevo, že oni s Rhysem souhlasí.

,,To, že mám teď zpět svůj ztracený život a rodinu neznamená, že stále nejsem ta zlodějka z Neazaru." pronesla dost nahlas, aby jí všichni slyšeli.

,,Navždy zůstaneš členkou Stinných šelem!" ozval se odněkud Haylernův hlas a spolu s Darisem a Kalliasem vyšel zpoza rohu. Sirius mu skočila kolem krku. ,,A navždy mou dcerou a jejich sestrou." políbil jí na spánek když nabral rovnováhu. Sirius se objala i se svými bratry a pak se opět podívala na kapitána, který se spokojeně usmíval. 

,,Věděl si to?"

Rhys přikývl. ,,To já jim řekl, aby sem přijeli... Proto jsem tě před krále nepředvedl dříve."

,,Takže si to měl naplánované?"

,,Ano měl! Odpusť mi, princezno." uklonil se jí. Sirius ho jemně pohladila po tváři a přiměla ho, aby se na ni podíval.

,,Chovej se ke mně tak jak si se choval do teď, prosím." požádala jeho i ostatní tím, že se po nich rozhlédla.

,,Vždy se k tobě budu chovat stejně, má drahá." slíbil a narovnal se. Lucian jí najednou dal na hlavu stříbrnou korunu s modrým safírem.

,,Princezna a nejlepší zlodějka z Nočního království." pronesl Lišák a znovu jí vysekl hlubokou poklonu. ,,Bude mi cti ti sloužit, Jitřenko." šibalsky na ní mrkl.

,,Děkuji." poděkovala všem a objala Rhyse. ,,Tobě především... Děkuji, že si mi vrátil rodinu." zvedla hlavu. Rhys se usmál.

,,Slíbil jsem ti, že ti dám vše co budeš chtít a ten slib nikdy neporuším." políbil jí. Právě teď se jí splnili všechny sny! Měla kolem sebe svou rodinu, kterou by nikomu nedala ani za všechny peníze světa. Zloději možná kradli, ale ona sama si jako Zlodějka snů dokázala své sny i své blízké chránit sama. A tuhle chvíli už jí nikdo nikdy vzít nemohl!

Tak a tady je poslední... až budu mít předepsaných alespoň 20 kapitol třetího dílu tak vám to sem možná i přidám 👌😂