Zloději snů II.

28. Konverzace na úrovni

Rhys seděl u stolu v kuchyni ve společnosti Casisse a své sestřenice. Nechal ty dva, aby se o něčem přeli a když zaslechl známé hlasy ohlédl se ke dveřím, kterými dovnitř vycházeli Sirius a Talir. O něčem spolu diskutovali a vypadalo to, že se dobře baví. Rhys nebyl zvyklí, aby si jeho ne tolik hovorný přítel někoho tak oblíbil, ale byl rád že Sirius vychází s jeho rodinou a oni jí mají rádi.

,,Ale, ale..." broukl Cas když se dvojice posadila ke stolu. ,,Tichá voda břehy mele!" zakřenil se na Rhyse, který ho ignoroval a dál si hleděl své snídaně. Dia sedící naproti Talirovi se na špeha usmála.

,,Nech ho být!" pokárala válečníka sedícího v čele stolu. ,,Alespoň s někým si rozumí." podívala se na Sirius, kterou už si stihl přebrat Rhys. Kapitán jí něco šeptal a zlodějka se usmívala. ,,Mimochodem Rhysandeme, jak jde lov těch rušivých elementů?" vyrušila svého bratrance v rozhovoru s jeho dívkou.

Rhys se na ní otočil. ,,Zrovna se pokoušíme najít jednoho z kněžích, který pobuřuje okolí a pokouší se ničit svatyně a sochy." odpověděl klidně. ,,Ještě jsem ale neměli štěstí na něj narazit, ale chtěl jsem se optat ve svatyni Sinisty..." významně se podíval na Sirius, která si na talíř nakládala jídlo.

,,Dobrovolně se hlásím, že tam zajdu." Casiss skoro vyskočil ze židle když slyšel o svatyni. 

Diala protočila očima a zabodávaje vidličku do salátu polohlasně pronesla: ,,Tak to budou mít radost když se tam objevíš ty..." 

,,Tak to ani náhodou." Rhys na něj zakoulel modrýma očima. ,,Nepamatuješ si co se stalo posledně když si odtamtud přijel?!" připomněl mu historii. Casiss se nad tou vzpomínkou pousmál a provokativně se napil ze sklenice. Dokonce i Talir s Daiu se nad tou vzpomínkou usmáli zatímco pomalu jedli.

Sirius se po nich rozhlédla. ,,Co se stalo?"

,,Jednou jsme potřebovali, aby Cas něco zařídil ve svatyni..." pronesl Talir tím svým klasickým bezbarvým tónem. ,,Rhys měl nějakou práci s králem a já měl sehnat nějaké informace, takže Casiss byl jediná možnost." fialové oči upřel na válečníka, který se hrdě usmíval. ,,Po týdnu se vrátil jako vždy plný elánu a po třech měsících se tu objevila těhotná dívka. Jindy všude vyčnívající a hrdinný válečník se najednou vypařil jakoby se po něm slehla zem... Když se ukázalo, že dítě není jeho, ale jiného Istryjce zase se objevil."

,,A co dělala tady?" zajímala se. 

,,Hledala Rhyse." přidal se Cas s huhláním a ukázal na kapitána, který si jich nevšímal.

,,Rhys, jakožto kapitán a králův nejvěrnější přítel a rádce má přehled o všem a o všech, takže s jeho pomocí hledala toho Istryjce." upřesnil Talir.

,,Jo." přikývl kapitán. ,,Teď ti dva žijí kus od Neazaru. Je možné, že jste se tam někdy potkali." prohodil ledabyle. ,,Teď se vrátíme zpět k tématu... Pokud jde o svatyni..."

,,Měl by si tam jít ty, Rhysi." skočil mu do řeči Cas. ,,Sirius by měla zůstat tady. Neboj se, postaráme se ti o ní." zamrkal na něj jako blbeček. Rhys mu věnoval varovný pohled a pak se podíval na Diu, která ho sledovala. Tihle dva se spolu domluvili beze slov a kapitán se pak podíval na Talira.

,,Tale," promluvil na zvěda. ,,Byl by si tak hodný a naučil Sirius ovládat její moc když tu nebudu. Dlouho jí nepoužila a jestli jí nepoužije co nejdříve mohla by z toho tlaku zešílet."

,,S tím nebude problém." kývl směrem ke zlodějce Talir. Sirius k tomu nic neříkala, ale podle Talova zablýsknutí v očích poznala že se budou domlouvat na programu v soukromí. 

,,Výborně. Do svatyně zamířím večer po tréninku, musím se podívat jak jde výcvik nováčků než k nám zase přijdou úplní zelenáči." 

,,Slyšeli jste o tom útoku v Zimním království?" ozvala se zničehonic Dia. ,,Paneterovi prý zmizeli dva jeho Okřídlení strážci." zmínila se o Okřídlených. Sirius o nich slyšela. Byli to prý vojáci s úplně odlišnými křídly než měli Temnostrůjci. Okřídlení strážci měli sice křídla, ale nevládli magií zatímco Temnostrůjci mohli mít obojí.

Casiss polkl. ,,Někdo odstranil Okřídlené?" hvízdl. ,,Tak to už je co říct... Ti se jen tak skolit nedají." jakoby mluvil z vlastní zkušenosti.

,,Útočníci museli mít zřejmě po ruce šípy z morušínu..." zamyslel se nahlas Talir.

,,Morušínu?" zeptala se. Teprve teď si uvědomila, že jí Rhys celou dobu hladí po zádech.

,,Jediná věc kromě temné oceli, která dokáže trvale zranit Divostůjce nebo okřídlené stvoření jako jsou Strážci." vysvětlil Casiss jakoby se ho to vůbec netýkalo. Sirius se podívala na Rhyse, který se na ní bezvýrazně díval. Cítila spáry, které letmě přejely po její hradbě a pokoušeli se najít skulinku, kterou by se dokázaly dostat dovnitř. Dala si pořádně záležet, aby se jí nedostal do hlavy, ale i přes to cítila jak napnul jejich pouto. ,,Máš s tím zkušenosti, co? Rhysi?" vyplázl jazyk na svého přítele.

,,Až ti jeden z těch šípů vrazí do břicha nechoď ke mě plakat..." dumala Dia, která byla až příliš dlouho potichu.

Casiss se k ní naklonil a vyzývavě se na ní podíval. ,,To zní jako výzva." 

,,Zase si koleduješ o výprask?" ozvalo se ode dveří. Všichni se obrátili na Luciana, který se opíral o zárubeň dveří a šklebil se. Dlouhé zrzavé vlasy měl svázané černým proužkem kůže a jeho zbroj nabila novějšího nádechu. Zřejmě byl u kováře když se tu producíroval s novým mečem, páskem a naleštěnými náloketníky. 

,,Zdar Luciane." pozdravil ho Casiss a zaklonil se na židli. 

,,Dobré ráno." pozdravila ho vesele  Dia. Lucian si přisedl na roh stolu vedle Case a zakřenil se na něj. ,,Co tu děláš?"

,,Říkal jsem si, že se přijdu mrknout jak se má Sirius. Dlouho jsem jí neviděl." magickým okem mrkl na zlodějku vedle Rhyse, která se na něj zakřenila. Moc dobře věděla, že jí takhle gratuluje k dopadení Vrány, zaručeně byl i zdejším zlodějům trnem v oku a ona ho zavřela do vězení i když za vysokou cenu... 

Ještě chvíli takhle seděli pohromadě, ale pak Rhys škubl za pouto dost silně že jí to přimělo se na něj podívat. Temnostrůjce ukázal tmavýma očima na dveře a Sirius pochopila.

Rhys vstal jako první a postavil se za ní. ,,Omluvte nás, chceme si spolu ještě pohovořit v soukromí." nenápadně jí zajel do vlasů, aby to nikdo neviděl. I přesto, že cítil jak sebou Jitřenka škubla zachoval kamennou tvář. Dia si však musela něčeho všimnout, protože se podezřele dlouho zadívala na Rhysandema. 

,,Až tě omrzí budu sedět tady!" zavolal Cas, který se stále houpal na židli. Rhys aniž by se na něj musel podívat a aniž by udělal jakýkoliv pohyb zařídil, aby jeho přítel s ránou dopadl na podlahu. Ránu doprovázel samozřejmě smích všech přítomných, kteří kolem stolu seděli. Dokonce i Sirius se zasmála když vycházela ze dveří.