Zloději snů II.

10. Had

Král se vážně podíval na vojáky a pak na muže, který se mezi nimi stále vzpíral a pokoušel se dostat z jejich sevření.

,,Vaše Výsosti," poklonili se oba vojáci, ,,tento muž byl zatčen poté co zabil dva vojáky z hlídky," vysvětlil jejich důvody proč narušili ples. Muž, kterého drželi mezi sebou zvedl hlavu a zle se na krále usmál. Jeho vlasy byly tmavé a nakrátko ostříhané a jeho oči jedovatě zelené ze kterých čišela nenávist a zlost.

,,Na kolena," král zvedl důrazně hlavu. Vojáci muž srazili na kolena a drželi ho. ,,Proč si ty vojáky zabil?!" Zeptal se důrazně a zamračeně.

Muž se zakřenil. ,,Proč by jsi řekl Sagitare? Nebo se snad bojíš co bys mohl říct, máš strach, že by tví poddání zjistili jaký je jejich král zbabělec?" Utahoval si z krále a za to si vysloužil ránu po hlavě od jednoho vojáka.

Král nedal najevo ani náznak toho, že by se ho jeho slova nějak dotkla. ,,Co jsi zač?"

,,Už si mě nepamatuješ?" Podivil se na krále před sebou. ,,Býval jsem tvým zvědem, Sagitare Andarele," zasyčel na něj jako zmije. Sirius viděla jak královna polkla a pevněji stiskla ruku svého manžela. Ten se na ní pouze krátce podíval a stisk jí oplatil.

,,Kdo tě poslal?" Pokračoval dál v otázkách král zatímco druhou rukou pevně svíral opěrku trůnu. Muž před ním se syčivě zasmál. Sirius přeběhl mráz po zádech a pevněji se přitiskla k Rhysovi. ,,Kdo tě poslal?" Zopakoval netrpělivě král a naklonil se dopředu. Král Jarního království se na něj nejistě podíval a pak pohlédl někam pryč. Když se mu ani teď nedostalo odpovědi opřel se o opěradlo a pronesl: ,,Kapitáne Temnotrne, buďte tak laskav."

Rhys políbil Sirius na spánek a pak vyšel z řady do uličky. S rukama v kapsách prošel kolem Hada klečícího na zemi a uklonil se králi. ,,Můj pane," uklonil se mu.

,,Dělej co umíš," hodil ledabyle rukou a promnul si čelo. Rhys se obrátil a pohlédl muži do očí.

,,Kdepak máš tu svou krásku, Temnotrne?!" Snažil se Rhyse vyprovokovat. Ten zachoval klid a líně zamrkal. Had se rozhlédl kolem a pohled mu spočinul na Sirius, která stála kousek od nich. ,,Ty oči bych poznal všude," zamumlal, aby ho Rhys slyšel, ,,nečekal jsem, že tě ještě uvidím, maličká," pronesl zle pak se bolestivě napřímil. Do jeho mysli se zaryli černé spáry a svírali se pomalu a bolestivě. Rhys na Hada otráveně hleděl a čekal až se dozví něco užitečného. Ovšem některé jeho vzpomínky byli uzamčené a on se do nich neměl možnost dostat. Pak nechal Hada, aby zůstal bezvládně vyset mezi vojáky v rudých uniformách.

,,Do vězení s ním," král nedbale hodil rukou směrem ke dveřím. Vojáci ho popadli, ale než ho stihli odtáhnout věnoval široký úsměv Rhysovi. 

,,Přijdeš o ní, Temnotrne a to brzy," sykl a pak se podíval na Sirius. Té opět přeběhl mráz po zádech. Když kolem ní procházel zazubil se a tiše jí sdělil něco co jí znervóznilo: ,,Za pár týdnů ti ukáže svou pravou tvář," zasmál se nad jejím vystrašeným blýskáním v očích. Rhys jí jemně uchopil za paži a ona sebou trhla.

,,Neposlouchej ho," šeptl jí do ucha. Když Rudí i s Hadem odešli Sirius se nad tím pozastavila. Co to má všechno znamenat?

Zatímco král Sagitar o něčem horlivě debatoval s králem Jarního království Rhys se k Sirius naklonil, protože viděl že se necítí dobře. ,,Co zmizet?" Rty zavadil o její ucho.

Pokoušela se předstírat, že je v pořádku. ,,Už tě to tu omrzelo?"

,,Spíš jsem našel něco mnohem zajímavějšího," pronesl svůdně a rukou jí přejel po zádech. Sirius se zachvěli rty a Rhyse to donutilo se usmívat. ,,Pojď," zatáhl jí za paži. Snažil se jí protáhnout pryč aniž by přitom narazili na Luciana, Dialu nebo někoho jiného. Cestu jim však zastoupili Casiss a Talir. Oba ve stejných oděvech i maskách jako měl Rhys.

,,Páni Sirius, jsi ta nejhezčí dáma kterou jsem dnes potkal," hvízdl. 

,,Zato ty ses neobtěžoval ani učesat," odpověděl mu na poklonu Rhys. Talir se napil ze sklenice se šumivým vínem a zůstal mlčet.

,,Jdete někam?"

,,Sirius byla unavená," vysvětloval Rhys i když věděl, že mu to v tomto případě k ničemu nebude.

,,A potom co se s ní chystáš provést bude ještě unavenější," rýpl do něj Cas a vypil celou sklenici, kterou si kouzlem přitáhl z nejbližšího stolu. ,,Až tě omrzí stačí říct," nabídl jí. Sirius mu na to chtěla odpovědět, ale Rhys jí nenechal promluvit-

,,Co jsem slyšel tak každá tvou nabídku odmítla," oplatil mu rýpnutí Rhys a Talir se lehce pousmál.Sirius se podívala na Talira, který vytrvale mlčel a tvářil se nepřítomně, aby se náhodou nemusel zapojit do konverzace.

Casiss se opět podíval na Sirius: ,,Nech nám ho tu chvíli," poprosil s úsměvem. Po Ďábelském vínu mu hrozně zářily oči, takže byl přiopilí.

Zůstaň tu s nimi a já si půjdu lehnout, sdělila mu skrze telepatii. Rhysandem se na ní podíval a zjišťoval zda to myslí vážně.

,,Dobře, dobou noc," políbil jí na rozloučenou a nechal se Talirem a Casissem odtáhnout někam do davu. Sirius neměla dost síly, aby šla za Hadem do vězení a navíc to bylo příliš riskantní, takže to nechala na příště a místo toho se opravdu odebrala do pokoje. Pěknou dobu strávila v horké lázni kde mohla přemýšlet o všem možném.

* * *

Byly možná tři nebo čtyři hodiny v noci když se Rhys konečně objevil. Pokoušel se být potichu když se odebral do postele, ale i přesto Sirius probudil. Dívka se zachrula a pak se na něj podívala.

,,Promiň, že jsem tě vzbudil," omluvil se když spatřil její zářivé a unavené oči.

Sirius se posadila a protřela si oči. ,,To nic, co se děje? Kolik je hodin?" Zeptala se rozesmála a rozhlédla se po potemnělém pokoji.

,,Kolem půl čtvrté ráno," odpověděl. Sirius natáhla ruce a z tváře mu sundala masku, kterou stále ještě měl na tváři. Rhys si její dotek na své tváři užívala, takže zavřel oči a poslušně držel. ,,Můžeš jít zase spát, já si něco zařídím a hned zase přijdu," políbil jí na rozloučenou na ústa. Pak vstal a kouzlem si opět oblečení proměnil na zbroj. Odcházel ke dveřím když se naposledy otočil a pousmál se na Sirius, která seděla v posteli a tvářila se napjatě a nesouhlasně. ,,Miluji tě, víš to, že?"

Sirius přikývla. ,,Taky tě miluji," odpověděla mu. Kapitán otevřel dveře a neochotně se vydal chodbou pryč. Úsměv mu z tváře zmizel hned jak se za ním dveře do jeho pokoje zabouchly a on opět nasadil masku vojáka bez slitování.