Electric girl

Kapitola 17

Zdvihnu na něj prostředníček a pokračuju v líbání Andrewa. Bohužel stejně tak pokračuje Liam v pískání. Když přidá bouchání do parapetu, odtáhnu se od Andrewa a zaměřím na něj nenávistný pohled.  

„Třeba někdo jako ty?“vykřiknu rozzuřeně. Jenom se zasměje. Otočím se zpátky na Andrewa, který mě pobaveně pozoruju. Nakloní se ke mně, ale Liam naprosto zkazil jakoukoliv chuť něco s ním mít.

„Andrew, myslím, že pro dnešek to stačí. Jsem taky unavená, ano?“nervózně se na něj podívám, když se ke mně stále přiblužuje. Zastaví se těsně u mých rtů.

„Nemysli si, že tomu utečeš, Susan.“zašeptá výhružně, až mi přejede mráz po zádech. Potom hladově přitiskne ústa na mé. Do pokoje se doploužím pořád trochu omámená. Nepřítomně si vytáhnu první pyžamo, na které natrefím a odporoučím se do koupelny. Napustím si vařící vodu, přidám levandulovou pěnu, pustím uklidňující cédéčko, co leží u sterea vedle umyvadla, a hupsnu do teplé, uklidňující vody. Chvilku mám nepříjemný pocit, postrádám mé jiskřící tělo, ale takhle to lidé mají ne? Přesvědčuju samu sebe, že díky tomuhle jsem o trochu víc člověk, a už ne obrovská hříčka přírody. Ve vaně strávím asi 15 minut, moje kůže je celá vrásčitá když vylízám, ale jsem uvolněná a unavená. Zalezu do postele a za momentík usnu.

…

Vzbudím se, když se má postel prohne pod váhou něčího těla. Vymrštím se do sedu se zformulovanou koulí v dlaních. Andrew se na mě zazubí, vlasy ještě pořád rozcuchané z postele a já otráveně znovu spadnu do polštářů. Nespalo se mi dobře, nejsem zvyklá na tolik polštářů, ani na tak pohodlnou postel, a už vůbec ne na takové ticho a tmu. V pevnosti bylo stále rozsvíceno na chodbách, a hlídači každých patnáct minut procházeli kolem, tady neštěkne ani pes. Hodím si ruku přes oči, abych trochu ušetřila oči toho debilního světla. Mám jí tam jen pár sekund, když mi jí Andrew jemně zvedne, a začne mě líbat do dlaně. Na sobě má modrou košili a džíny, argh, je k sežrání. Usměju se, takovéhle probuzení bych brala denně, pokud teda…

„Andrewe! Vypadni mi z pokoje, nemám vyčištěný zuby!“zasyčím na něj tiše, ale ostře, aby to Vik neslyšel. Dobře, normálně bych to asi neřekla, je to silně trapný, což si uvědomím o chvilku později, kdy už nejsem pořád v polospánku, a zrudnu.

„Koupelnu máš vedle, krásko, počkám tu.“jemně mě hryzne a pustí mojí ruku, která s žuchnutím spadne na postel. Och, co tenhle kluk se mnou dělá, by mělo být zakázaný, mohlo by to vážně poškodit srdce. Na nic nečekám, a v okamžiku, kdy je můj mozek schopen převzít kontrolu nad mým bezmocným tělem, které touží jen a jen po Andrewovi, vyskočím z postele a běžím do koupelny. S bouchnutím za sebou zavřu dveře a pro jistotu i zamknu. Podívám se na sebe do zrcadla a dnes už po druhé málem prodělám infarkt. Do háje, proč nemůžu vypadat jako ty krásky ve filmech? Včera jsem se zapomněla odlíčit, takže mám po celém obličeji rozmázlou řasenku. V očích mám ospalecký lesk, a vlasy přilepené k obličeji taky nejsou sexy. Ten knoflík co mám otlačený na spánku už vůbec ne. Jediný plus je, že nikde nevidím žádný sliny (ble). Rychle si opláchnu obličej, vyčistím zuby a rozčešu vlasy. Navoním se voňavkou, která smrdí jak tchoř, proto musím rychle kašlající vyběhnout z koupelny. To taky není moc sexy. Jak kašlu, sice mi nevyjede z nosu nudle, ale uvidím svoje pyžamo. Sakra, to jsem včera nemohla vybírat trochu líp? To pyžamo má límeček, staromódní krajku a obrázek princezny na prsou… Okay, tohle je moc špatný. Kousnu se do spodního rtu najednou v rozpacích a mám chuť znovu zaplout do koupelny. To už je u mě ale Andrew, svým tělem mě přitiskne ke zdi, ruce dá po stranách mé hlavy a tvrdě mě políbí. Zasténám, a za košili si ho přitáhnu blíž. Chutná tak sladce! A vypadá tak dokonale! Sice s ním nemám motýly v břiše, ale zamilovanost přináší jenom problémy a bolest. Na co je láska? Nejsem zamilovaná, a jak si tohle užívám! Nepotřebuju to, nechci to, jsem spokojená se svým srdcem pevně uzamčeným před dalšími ničiteli.Drtím Andrewovu košili v prstech, a okusuju mu spodní ret, když se ozve zaklepání na dveře. Oba se zastavíme a já prodělám další infarkt.