Kapitola 44

3K 380 17
                                    

Co sakrble děláme v šatnách? Liam mě pustí a otevře jednu ze skříněk. Vyndá z ní sportovní podprsenku a šortky. Pochybovačně si od něj ty věci vezmu. Ta podprsenka je fakticky malá, budu si připadat jako nahá! 

"Obleč si to a pak přijď za mnou támhletěma dveřma, ok?"prstem mi lehce setře i poslední zbytky mých slz. Nechci aby mě opouštěl, znovu už ne. Začnu vrtět hlavou a udělám krok k němu. Pobaveně se usměje a lehce mě políbí na čelo. Jeho dotyky jsou tak jemné, jakobych pro něj byla něco důležitého, co by se mohlo rozpadnout na prach při jemném poryvu větru. Polknu, když se jeho rty dotknou mé pokožky. 

"Budu tam dobře? Slibuju. Neopustím tě, už to znovu nedokážu."zašeptá, naposled mě pohladí a vyjde těmi dveřmi. Na nic nečekám a začnu se ve spěchu převlékat. Oblečení naházím do skříňky a prudce jí zavřu. Rychle přejdu k velkému zrcadlu, které je pověšené na zdi vedle dveří. Mám zarudlé oči, a ta podprsenka mi strašně nesedí. Třeba, když budu vypadat moooooc špatně, tak se mě Adrian vzdá! Ale to bych nejspíš omrzela i Liam.... Zastavím svoje myšlenky a povzdechnu si. Jsem hloupá. Co tu dělám? Neměla bych být se svým snoubencem nebo tak něco? Pod tím tak něco si okamžitě představím to slovo na s, a oklepu se. Nemůžu na TO myslet, aniž by v TOM nevystupoval Liam. Rychle si svážu vlasy do neposlušného drdolu a vyjdu dveřmi ven. Objevím se v tělocvične. Okamžitě začnu hledat Liama, a když ho najdu sedícího na lavičce, celá se uvolním. Zvedne se a ozáří mě jeho úsměv. Oplatím mu ho a v další vteřině už k němu běžím. Hupsnu mu do náruče a on mě k sobě pevně přitiskne. Nevím, co se to děje, ale jsem prostě šťastná. 

"Pojď, uvolníme tě."zašeptá mi do ucha a odtáhne se. Masáž si nechám líbit! Blýskne po mě úsměvem, než mě úplně pustí. Zamíří na druhou stranu tělocvičny a já si skousnu spodní ret při pohledu na něj zezadu! S úsměvem se otočí úplně na druhé straně tělocvičny.

"Zaútoč na mě."zavelí a usměje se. Tak takhle to myslel s tím uvolněním? Povzdechnu si a vypálím na něj lehkou kouli. Nechci mu ublížit. Když ji bez problémů chytí, otráveně se na mě podívá. 

"Nejsem z cukru, Eliz. Mysli na to co se stalo, a všechen ten vztek si na mě vybij. Pomáhá to, věř mi."Představím si Isabellin úsměv, když mi oznamovala, že si vezmu Adriana, vidím její potěšený škleb, když jsem souhlasila... Polknu, prudce zvednu ruce a vypálím po Liamovi. Ta síla, kterou vyprodukuju je ohromná. Liam stihne natáhnout ruce, ale úder ho stejně otlačí o dva metry dozadu. Z mých ruk srší blesky směrem k Liamovi, oči mám přimhouřené a soustředím se. Místo Liama vidím Isabellu a je to tak uspokojivý pocit! Lepší než mlátit do zdi, míň to bolí. Po chvíli přestanu, vztek mi došel a jsem vyčerpaná. Liam se ale ďábelsky usměje, se skrčenými lokty zapaží, prudce předpaží a pálí na mě jednu kouli za druhou. Rychle uhýbám, zvednu nohu, abych se vyhla, ruku, ukloním hlavu... Jsem plně soustředěná a to, jak je Liam blízko si uvědomím teprve, když přestane pálit. Těžce oddychuju, ale usmívám se. Připomíná mi to tréninky s Vikem. Liam se taky usmívá a lehce mě pohladí po ruce.

"Lepší?"zeptá se. Je kouzelný, vypadá vyčerpaně, ale naprosto šťastně. 

"Lepší."přikývnu a usměju se. Nevím, co za Liama tu teď stojí, a kam se poděl ten kretén, děvkař a imbecil, ale s tímhle novým se dokážu smířit. Krev se mi vtěle vaří, když přistoupí těsně ke mě a chytne mě za boky. Úsměv mě přejde, dokážu jenom fascinovaně zírat na jeho rty. Prosím, toužím po jeho polibku už tak dlouho! Odkašle si a já se s pohledem vrátím k jeho očím. Vypadá zmateně, zranitelně a nerozhodně. Potom stiskne rty do tenké linky a oči mu ochladnou. Tohle není dobrý, vůůůbec. 

"Potřebuju s tebou o něčem mluvit. Už to před tebou nechci tajit, zasloužíš si to vědět. Nechci, aby sis připadala nucená do sňatku s Adrianem..."mluví dál a dál, a já ho zaujatě poslouchám. Když se dostane k podstatě toho, co mi chtěl říct, zalapu po dechu. Co to mele za nesmysly?! Tohle už je teda naprosto absurdní.

Jsem strašlivě smutná... :(( U 42 kapitoly takovejch komentářů a já byla tak happy.... Minule jenom dvě holky ( Strašlivě vám děkuju!!! :D) a jenom 10 votů :// Achiichjo :(( Tak teda nevim, jestli mám pokračovat, když se mi to tak snižuje :'( 

Electric girlWhere stories live. Discover now