Electric girl

Kapitola 54

Bez zaklepání vtrhnu k Liamovi a Alici. S vyjeveným výrazem se na mě otočí. Liam okamžitě vstane, aby mě mohl obejmout, stejně jako to dělá každý den tady, ale zarazím ho vražedný pohledem. Polknu, když spatřím zmatek v jeho očích a na malou chvíli si dovolím doufat, že on o tom neví, že s tím nemá nic společného... Bohužel, na mě o pár sekund později dopadne realita. Je Caucho stejně jako ti, co dokázalli zabít děti. Je vinný, i když se na tom přímo nepodílel. Dva bodyguardi, které jsem byla přinucena přijmout (nařízení zbytku velícího aparátu) se postaví k mým bokům a ruce si založí jako správní tvrdí chlápci na hrudi. Vypadá to dost komicky, když jeden je hubenej jak tyčka a druhej naopak trpí nadváhou, ale nijak to nekomentuju. Soustředím se na jeho oči, pokouším se vsugerovat si jeho starostlivý pohled, a v mysli ho mít uloženýho jako milujícího člověka, ne jako vraždící stvůru.

"Co se děje, Eliz?"nadhodí Liam zmateně a přimhouří oči. Odvrátím od něj pohled, a zamračím se na Alici.

"Nedokážu pochopit, jak jsem mohla bejt tak blbá a nechat se tak hloupě oklamat. Jste přesně takový svině, jaký můj otec popisoval. Zabít děti? Měli před sebou krásný, šťastný životy! Moji rodiče..."musím polknout, a rodiče nekomentovat. Ještě pořád to moc bolí.

"Zatýkám vás a budete souzeni podle vašich hříchů, podle našich zákonů hned jak na to bude čas. Do té doby máte přísný zákaz vycházení z této místnosti, venku vás bude někdo hlídat, a pokud se pokusíte o útěk, budete bez milosti zastřeleni."při slově zastřeleni se musím podívat na Liama. Nesnesla bych, kdyby ho zastřelili. Chci se otočit a odejít, ale Liam se nějakým způsobem dostane ke mě a chytí mě za loket.

"Co to plácáš?"zavrčí a přelétává pohledem ze mě na bodyguardy a zpět. Povzdychnu si a vytrhnu se mu. Zmateně o krok ucouvne a já se zamračím. Jsem unavená a zklamaná. Musí mi to dělat ještě těžší.

"Nesnaž se mi nalhat, že nic nevíš."zavrčím a udělám krok blíž.

"Museli jste to plánovat hodně dlouho, bylo to skvěle promyšlený! Celá rada na jednom místě a bum! Jste jenom hnusný chladnokrevný vrazi!"Liam chytí můj prst a přitáhne si mě k sobě. Dýchá mi přímo do obličeje, a moje srdce se zadrhává. Tohle musí přestat. Dřív než se mu stačím vyvléknout ho zezadu do hlavy uhodí jeden rambo. Liam se sveze na kolena a pustí mou ruku. Naprosto rozhozená udělám nejdřív krok vpřed, abych mu pomohla, ale potom si vzpomenu, že on je vlastně nepřítel. Rychle couvnu a se slzami v očích se dívám, jak se drží za hlavu. Rambas se zase zařadí k mému boku. Liam ke mě zvedne hlavu. Na moment mě omráčí, když spatřím slzy v jeho očích, ale ovládnu se.

"Netušila jsem, že jsi vážně tak dobrej herec. My dva už si nemáme co říct, jdeme."zasyším a s dupáním odkráčím.

Liam

Nevěřila mi. Do řiti, jak mi mohla nevěřit? To necítila to spojení mezi náma? Nedokázal bych jí lhát, ne teď, když má ke mě tak blízko. Miluju jí tak šíleně moc, až to bolí. Netušim, co se stalo, ale my v tom roli nehrajeme. Věděl bych, kdyby Isabella něco takového plánovala. I když je to krutá mrcha, nevyhladila by je timhle způsobem. Připadalo by jí to nemorální. Eliz by se měla zastavit a zamyslet se nad tím. Něco tu nehraje. Mé úvahy vyruší náhlý nával bolesti, který projede celým mým tělem. Zakýmácím se a musím si sednout.

"Co to bylo?"vzhlédne ke mě Alice. Je vidět, že je taky v šoku. Polknu a pokrčím rameny. Nemám tušení, ale bolest je pryč.

"Myslim... Že to bude ta sračka se spřízněnou duší."zazubí se na mě Alice a já se zamračím. Do hajzlu.

Lidi vážně se šíleně omlouvám, že jsem tak dlouho nepřidala, a že tahle je tak krátká, ale prostě nestíhám. Můj mozek je naprosto zahlcenej nápadama na Little lies  :D Takže mrzí mě to!! A budu se snažit to napravit! 

Názory na tuhle drobátku kraťoučkou kapču? :))