Svatba? Ani náhodou! ✔ [KOREKCE]

> 1 <

Z přiopileckého spánku mě vytrhne vibrování mého telefonu. Se zalepenýma očima zašátrám slepou rukou na nočním stolku, kde mezi krabičkou cigaret a mojí podprsenkou najdu netrpělivě nadskakující telefon. Protřu si oči a s rozmazaným viděním přečtu svítící jméno na displeji. Volá moje kamarádka Candy. Jediná opravdová kamarádka.

„Tak už to zvedni!" ozve se vedle mě z pod peřiny chraplavý hlas. Zakoulím očima a hovor přijmu.

„No konečně!" zapiští do telefonu Candy a já telefon a s bolestným zaúpěním odtáhnu od ucha: „Už asi dvacet minut tě všude hledám! Kde sakra jsi?"

„Odešla jsem asi ve tři, jsem doma," řeknu klidně a zabořím prsty volné ruky do tmavě hnědé kštice mého společníka. Už otevřel oči a teď mě jimi zvědavě pozoruje. „Cože!" zakřičí znovu. „Ne tak nahlas!" zabručí Darren, přitáhne se ke mně a položí si hlavu na mé nahé rameno.

„Koho to tam máš?" zbystří okamžitě Candy a poslední zbytky zloby vytěsní zvědavost. „Darrena," přiznám a skousnu si ret, když se mi Darren jen tak ledabyle otře dvoudenním strništěm o můj citlivý krk. „Ach jo, co jsem tady mohla čekat, že?" prohodí, když zjistí, že vedle mě neleží žádný nový objekt. „Počkat! Na té party ale nebyl!" upozorní drobná černovláska na skutečnost.

„Přijel pro mě," řeknu provinile. Nechala jsem svou kamarádku samotnou. „Pff... to tě jako nudím nebo co?" prohlásí uraženě. Úplně před sebou živě vidím, jak nakrčila nos a skousla si zlostně ret. „Candy," řeknu shovívavě: „víš přeci, že tak to není."

„Hmm, tak se měj. Uvidíme se v pondělí ve škole."

„Díky za starost a promiň, ahoj," rozloučím se a hovor típnu.

Darren se ke mně ještě více natiskne a políbí mě na čelist: „Přejde jí to, jako vždycky," uklidní mě. Chytím ho za vlasy, hlavu mu nakloním směrem k sobě a začnu ho pomalu líbat na znak díků.

Zanedlouho se němá slova díků ztratí v znovu nabité vášni. Darren z nás odhodí deku a odhalí tak naše nahá těla. Tiskneme se na sebe a naše ruce neposedně cestují po naší pokožce. Vyšvihne se nade mě a přivlastní si moje tělo.

> <

Vzhledem k tomu, že Darren v noci nepil byl použitelnější než já. Sice jsem nelila první ligu, ale pár deci vína jsem si dala... a nějakého toho panáčka... Když odešel, svalila jsem se zpět na postel a dospávala probdělou noc. Do těch tří hodin, než mě vyzvedl Darren, jsem byla na večírku Jacoba Whita. Byl to průměrný večírek s průměrným chlastem a špatnou muzikou, na který jsem šla jen kvůli Candy, která jela po Jacobově mladší sestře, které bylo šestnáct.

V tom jsme se s Candy neshodli. Ona po svém partnerském boku potřebovala někoho mladšího. Já to měla naopak. Třeba Darren je o tři roky starší než já. I když by se to nabízelo, nechodíme spolu. Pouze spíme a je to fajn.

V minulosti mě sice po našem šestém milování s pugétem růží v náručí pozval na romantickou večeři a do kina na nějakou slaďárnu, s cílem učinit ze mě svoji přítelkyni, ale rázně jsem mu vysvětlila, že náš vztah si představuji jako kamarádství s výhodami. Vzala jsem si od něj mezi dveřmi růže a se slovy: „Buď to nebo nic," jsem ho vykopla. K našemu štěstí jsem ho po třech týdnech našla vedle sebe v posteli. Sice jsme absolutně nevěděli, jak jsme se tam dostali, ale byl to jasný signál pro pokračování našeho zvláštního vztahu.

> <

Můj vysněný spánek přeruší klepání na dveře mého pokoje a následná matčina slova: „Evelyn, Heather potřebuje špinavé prádlo!"

„Jóóó," zavolám nahlas a s přáním, že odejde si přikryji hlavu polštářem. Ale mamka se nevzdá. Prudce otevře dveře: „Bože! Tady to smrdí jak v klučičím doupěti," zabručí: „jsi přece dáma." Přejde celou místnost až k jednomu z oken a otevře ho.

Rychle schovám cigarety a svou podprsenku z nočního stolku pod peřinu a hlavu vystrčím z pod polštáře. Mé schování těch dvou ‚maličkostí' moc nepomůže, protože všude kolem postele se válí moje oblečení. Nesmíme opomenout, že má rudá tanga jsou hozená na mém křesle u okna a krásně na ně je vidět. Super.

Matka si stoupne před postel a pohledem, kterým oskenovala okolí skončí na mně: „Můžeš jen děkovat, že tvůj chlapec umí velice tiše opustit náš dům. I když poznat ho by nebylo na škodu," postěžuje si.

„Mami!" zakoulím očima a vytáhnu ruce zpod peřiny.

„Doufám, že zodpovědně bereš prášky," začne debatu, kterou jsme vedli mnohokrát: Evelyn a její sexuální život, a káravě se na mě podívá.

„Mamiii," zvýším hlas: „tohle už jsme probírali."

„Já vím, já vím... tak se, prosím tě, obleč a to špinavé prádlo dones do prádelny," připomene mi, opustí můj pokoj a za sebou nechá otevřené dveře.

> <

Vítejte u mé teenfikce :D

Doufám, že přežijete celých 60 kapitol a sejdeme se na konci u epilogu ♥

Vaše holkaXx