> 5 <

3K 70 0
                                    

Cestou do obchodu se rozhodnu, že si uvařím špagety. Zaparkuji na parkovišti, co nejblíže ke vchodu a z tašky vytáhnu svoji milovanou síťovku, kterou nosím všude. V obchodě téměř okamžitě najdu mleté maso, cibuli, rajčata, papriky a parmezán.

„A teď najít olivy," řeknu si tiše pro sebe a vydám se mezi regály. Nikdy si nepamatuju, co kde je. Přijde mi, že každou noc zboží přemístí, aby se v něm nikdo nevyznal a neustále tady bloudil. Tak jako já.

Procházím uličkou s těstovinami a najednou mě něco popadne a přibije mě to velkou silou na regál. Pár balíčků těstovin kolem mě spadne. Hlavu najednou mám na jeho rameni a cítím na celé své hrudi tlak té jeho. Už se chci s nadávkami odtáhnout, kdo si to co dovoluje, ale pak to ucítím. Tu jeho vůni a okamžitě vím, kdo to je. Darren.

Namáčkne se na mě ještě víc... Mezi námi, by neproletěla ani moucha. Vzhlédnu. Oči mu divoce planou. Skloní se k mému krku. Dýchá mi na něj, ale i přes jeho horký dech, mi běhá mráz po zádech. „Evelyn," šeptne mi do ucha a zkousne můj ušní lalůček: „Neříkej mi, že jsi s tím blbcem opravdu spala."

Proberu se z vášnivého tranzu: „COŽE!", ujede mi až moc nahlas a nějaká zákaznice se na nás pohoršeně podívá, vezme si svoje vyhlídnuté špagety a jde rychle pryč. Odstrčím ho od sebe a nechápavě se na něj podívám: „To myslíš vážně?!"

Nervózně si projede rukou vlasy: „Když... my jsme si to v neděli tak užili a ty hned za několik dní... prostě jsem se naštval."

„Jo... a náhodou jsi na mě narazil v obchodě. Darrene, už jsme to řešili asi milionkrát, tobě do toho nic není. Dohodli jsme se, že zůstaneme kamarádi s výhodama!" Sklopí oči: „Jo, já víím, ale Tyler! Vždyť je to idiot!"

„To ty taky!!!" zakřičím. Mám chuť to tady celé rozmlátit. Těžce dýchám, stejně jako on. Jsme rozčilení. Nehybně stojíme, když v tom vezme můj obličej do svých dlaní a vášnivě mě políbí. Polibek mu oplatím. Jsme nepoučitelní.

Znovu mě natlačí na regál. Spadnou další těstoviny. Odtrhneme se od sebe. Pohladím ho po tváři: „Co kdybys jel se mnou ke mně? Můžeme to zopakovat." Usměje se: „Ty jsi taková mrcha, ... že ti na to furt skáču." Pokrčím rameny a začnu sbírat spadané balíčky: „To víš no, jsem prostě neodolatelná."

„No tak to rozhodně," prohodí Darren: „a co budeš vařit?", podívá se na obsah mé tašky.

Vezmu ho za ruku a vydám se s ním hledat olivy: „Špagety." Darren skoro poskočí: „Jo! Ty miluju." Zasměju se a vytrhnu se mu, abych mohla dojít pro olivy, které konečně spatřím. „Doufám, že si také zasloužím jednu porcičku," řekne provokativně, když ke mně dojde. Svůdně se usměju a ‚omylem' se mu rukou otřu o rozkrok: „No, ... uvidíme," řeknu tiše a vydám se pryč k pokladně.

> <

Vyjdeme zobchodu, Darren mi vezme s mými hlasitými protesty tašku. Odemknu auto a Darrendá nákup na zadní sedadlo. Vyjedu z parkoviště. Cestou si povídáme, užnormálně: „A kde jsi vůbec zjistil to s Tylerem?" zeptám se ho. Opravdu mě tozajímá. Darren není zrovna člověk, který by seděl denně nad Instagramem.

„Psal mi Max," odpoví. Povzdechnu si, tak jasně... kdo jiný, že? „On si prostě nedá pokoj," prohodím rozzuřeně a bouchnu lehce dlaní do volantu. „Mhmmm," zamumlá Darren a sklopí oči k rukám, které má položené v klíně. Už mě to jeho mumlání nebaví: „Tak sakra, co se děje, Darrene."

Chvilku mlčí ale pak z něj vypadne: „Opravdu to byla trojka?"

„Bože, já ho asi zamorduju. Ne, nebyla. Max má jen bujnou fantazii."

> <

Vjedu do garáže a zaparkuji na obvyklé místo. Darren už je naštěstí zvyklý, že tady je tolik luxusních aut. Když tady byl poprvé snad dvacetkrát vykřikl ‚Můj Bože!' a skákal sem a tam asi hodinu. Vystoupíme, Darren vezme nákup, já si vezmu školní tašku. Zamknu auto a vydám se dveřmi z garáže, které ústí do naší předsíně.

„Musím na záchod," ozvu se, nechám svoji tašku v předsíni a dojdu si na záchod. Pak se vydám do kuchyně. Tam najdu Darrena opřeného o linku. Nákup leží na lince.

Nedočkavě na mě kouká. Já se usměji a pomalu k němu dojdu. Přitisknu se na něj a jednou nohou obmotám tu jeho. Levou rukou mu začnu přejíždět po zádech a druhou mu zajedu pod triko. Zasténá pod mými doteky a se svými na sebe nenechá dlouho čekat.

Nakloním se k jeho uchu: „Chci tě v posteli!" skoro na něj zavrčím.

Znovu zasténá, popadne mě za zadek a vytáhne mě nahoru. Obejmu ho nohama a ústy si hledám cestu k jeho rtům. Najdu je a spojím je se svými. Darren se vydá se mnou v náruči po schodech do mého pokoje a já ho nepřestávám líbat.

A pak, pak už splyneme v mé posteli v jedno tělo.

> <


Svatba? Ani náhodou! ✔ [KOREKCE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat