Svatba? Ani náhodou! ✔ [KOREKCE]

> 4 <

První hodinu mám biologii. V laborce pitváme malé rybky. Je to zábava, až na to, že jsem u mikroskopu ve dvojici s Maxem, což je jedna z hlavních drben z třetího ročníku. Spolu s ním udržují živé drby ještě jeho holka - Madison a její kamarádka Nadia. Celé laborky na mě civí a Max se neustále ptá, co z toho, co se říká, je pravda. Dokonce přišel s tím, že jsme měli trojku. Ignoruji ho jak nejlépe dovedu a snažím se soustředit na práci. Nejhorší, co může člověk proti drbům udělat, je obhajovat se. Nikdy to nepomohlo, nepomáhá a ani to nikdy nepomůže.

Po dvouhodinovce laborek mám matematiku, kde bereme statistiku. Nejsem matematický genius, ale matiku pobírám. Dneska mi to přijde ale jako strašná nuda. Učitel nám zrovna vykládá teorii než přejdeme k praxi. Úvody jsou nejhorší.

Po matice mám historii, kde nás přepadne testem, ale mě nedostane. Já jsem připravená vždycky. A 2. světovou válku mám zmáklou. Odevzdám jako první a pak se z okna dívám ven a pozoruji školní dvůr, kde má hodinu nějaká třída, nejspíš nižší stupeň.

> <

Nejhorší z celého dne je oběd, protože se na něm potkám s Tylerem. Když mě uvidí, rychle se otočí, ale kluci z jeho party mu nedovolí zdrhnout. Dobráci.

Popostrčí ho ke mně a začnou pořvávat a pískat. Zakoulím očima a vydám se naproti Tylerovi, který se dívá všude jinam, jenom ne na mě. Zastavím se před ním, celá jídelna nás sleduje. Stoupnu si na špičky, protože úplně neoplývám výškou, nakloním se k němu a zašeptám mu do ucha: "Víš, to jsi opravdu neměl. Už mě ve svý posteli nikdy neuvidíš," kousnu ho do lalůčku, otočím se na podpatku a odejdu z jídelny, aniž bych se najedla.

> <

Svalím se na židli vedle Candy: „Už chci domů," zaúpím zničeně. „Je to tak zlý?" zeptá se a přitom si v zrcátku kontroluje make-up. „Ještě horší. Na laborkách se mě Max ptal, jak jsem si užila tu trojku. No chápeš to?" Candy se zahihňá a zaklapne zrcátko: „Trojka tady dlouho nebyla."

"Haha, jsem ráda, že se bavíš. Ještě, že je němčina dneska poslední hodina. Stejně jsem byla blbá, že jsem se na ní napsala. Nejde mi, nelíbí se mi, a kdy budu v životě sakra potřebovat němčinu? Můj život je v troskách..." ještě více se svezu na židli, nohy mi trčí zpod lavice. „Vzchop se, ty usmrkánku," zatrilkuje Candy: „Jsi tady, protože chceš být se mnou, a umět další jazyk není tak špatné. A tvůj život není v troskách, kdo si kdy užil tolik sexu s tolika lidma? No to mi pověz," vyzve mě. „To je fakt... No, můžu být ráda, že čínštinu do mě hustili jen dva roky," vzpomenu si na ty hrozný hodiny s ještě horším učitelem. Candy přikývne a dál už nic neříká, protože ta stará rašple prostě musí vždycky přijít dvě minuty před začátkem hodiny...

> <

„Tak se uvidíme zítra, jsem domluvená s mamkou, že jí pomůžu s úklidem," rozloučí se se mnou Candy a zmizí v davu. Zamávám jí, vrátím do skřínky učebnice němčiny, vezmu si svetr a vyjdu ven. Ignoruji nadávky a posměšky, zítra bude v kurzu zase někdo jiný. Vydám se k autu a cestou zjistím, že mi kručí v břiše. Nojo, neměla jsem oběd. „Měla bych si něco uvařit," zamumlám si pro sebe, sednu do auta a vydám se směrem k obchodu.

> <

holkaXx