Učitelčina holčička

6

*Miranda Pov*

Zatímco si Lexi malovala, seděla jsem na gauči a projížděla si, co je nového na internetu. V pozadí hrála nějaká pohádka, kterou si Lexi vybrala. Občas jsem zaslechla její zachichotání, pravděpodobně nějaké vtipné scéně. Najednou jsem ucítila, jak si někdo sednul vedle mě a přitulil se, zvedla jsem hlavu od obrazovky a koukla se do strany. Moje malá kočička si jednou rukou třela oči a druhou se dotýkala mého pasu. „Tady vypadá někdo pěkně ospinkaně." Řekla jsem něžně. Jen zavrtěla hlavou. Zasmála jsem se. „Jak se tak dívám na hodiny, je načase dát něco dobrého do tvého bříška." Postavila jsem se a podala jí ruku. Nic neříkala. Chytla se mě a šla se mnou do kuchyně „Tak co by moje malá princezna ráda spapala?" Zeptala jsem se. Lexi pokrčila rameny. „Pojď sem a něco si vyber, je to jen na tobě." Usmála jsem se. Usmála se zpět a vzala si banán. Pomohla jsem jí ho oloupat a nakrájela jí ho na kolečka. Já sama jsem si vzala jogurt. Posadily jsme se ke stolu a pomalu jedly, ptala jsem se jí na různé otázky z jejího života, abych se o ní dozvěděla ještě něco více. Přeci jen, znala jsem jí zatím víceméně jen jako svoji studentku. Vyprávěla mi o svým koníčcích, kamarádech a přáních a já jsem za tento společně strávený čas byla šťastná.

*Lexi Pov*

„Tak jo, ty moje zlatíčko, je na čase se jít okoupat." Uslyšela jsem, když jsem dojedla večeři. Vytřeštila jsem oči. Nemyslím si o sobě, že mám krásné tělo. A jen ta představa, že mě ona vidí v celé mé kráse mě vyděsila, přeci jen Miranda na svůj věk vypadala krásně. Přála bych si, abych mohla být tak hezká jak ona. Proto jsem zavrtěla hlavou a sklopila zrak. „Ale no tak, přece nemůžeš jít do postýlky špinavá, buď moje hodná holčička." Řekla Miranda něžně. „Nejsem tak hezká jak ty." Zamumlala jsem. Miranda mě vzala za ruku, posadila se na židli a mě vzala na svůj klín. Zvedla mi ukazováčkem hlavu. „Lexi, jsi krásná, možná ty to nevidíš, ale já ano. A pamatuj si, že maminka tě přeci má ráda kvůli tvé duši. Jsi moc hodná, odvážná a laskavá. Jsi moje roztomilá holčička a pro mě budeš krásná pořád." Objala jsem ji. Dala mi pusu na čelo a já věděla, že je to žena, které můžu věřit. Nějakým způsobem mi vykouzlila úsměv na tváři „Tak co, můžeme jít?" Přikývla jsem.
Došly jsme do koupelny a Miranda začala napouštět vanu, pak se otočila ke mně, přiblížila se, vzala okraj mého trika a čekala. Věděla jsem, že čeká na souhlas, jestli může. Znovu jsem přikývla. Najednou jsem před ní stála celá nahá. Tváře mi asi pěkně zčervenaly, ale cítila jsem se v bezpečí. Sedla jsem si do vody, která byla plná pěny a začala si užívat příjemné teplo. Miranda se sklonila a podala ze skříňky pod umyvadlem pár hraček. Chvíli jsem si s nimi hrála, zatímco Miranda dřepěla u mě. Po chvilce podala žínku a začala mě lehce umívat. Nevěnovala jsem tomu příliš pozornosti, byla jsem zabraná do vodní bitvy mezi paní kačenkou a malou loďkou. Do reality jsem přišla, až když mi Miranda řekla, jestli se můžu postavit a roztáhnout nohy. Miranda asi viděla, jak jsem zčervenala a dodala: „Kočičko, není tu nic, co bych předtím neviděla, nemusíš se stydět,navíc budu rychlá, slibuji!" Honem jsem udělala, co chtěla, abych to měla, co nejdřív za sebou. Když byla hotová, podala ručník a začala mě utírat.

*Snad se vám tato část bude líbit :) Mějte se hezky! L.*