Učitelčina holčička

8

*Lexi POV*

Plínka? Seděla jsem jak v transu. Hlavou mi lítalo tolik otázek. Na jednu stranu jsem si připadala dost velká. Plínku přece nosí malý mimina. A to jsem já rozhodně nebyla. Na druhou stranu. Co když budu mít nehodu znovu? Co když je prostě něco se mnou špatně? Nechci přidělávat Mirandě práci, aby po mně musela uklízet. Ne. To jsem nemohla dopustit. Po chvilce jsem přikývla. Moje tváře musely být pěkně červené. Miranda se jen usmála a pohladila mě po hlavě. „Jsi moje statečná malá holčička," dodala. Za nějakou chvíli mě začala lehce umývat žínkou a u toho si tiše pobrukovala. Její hlas byl krásný. Chtěla jsem, ať mi zpívá dál, Miranda bohužel vstala a začala mě utírat. Tentokrát jsem neprotestovala a nechala ji, ať mi utře i moje nejzranitelnější místo. Věřila jsem jí. Nebo jsem se o to aspoň snažila. Potom mě vzala za ruku a zavedla do „teď už mého pokoje." „Lexi, maminka půjde rychle dát prostěradlo do koše a hned přijde, počkáš tady na mě?" Zeptala se. Přikývla jsem. Sice bylo už ráno, ale nejsem popravdě moc ranní ptáče. Byla jsem ještě tak unavená. Sedla jsem si na postel a začala si hrát s plyšákem, který na ní ležel. Miranda svůj slib splnila a opravdu byla za chvilku zpátky.

*Miranda POV*

Když jsem se vracela do pokoje, viděla jsem Lexi, jak si dře oči. Bylo na ní vidět, že je stále unavená. „Kočičko, chceš si jít ještě na chvilku lehnout?" Zeptala jsem se. Náhle obrátila svůj zrak na mě. Myslím, že chtěla něco říct, ale místo toho se ozvalo dlouhé zívnutí. Usmála jsem se, protože to byla jasná odpověď. „Dobrá dobrá, myslíš tedy, že by ti maminku mohla zkusit dát plínečku, abychom předešly dalšímu incidentu?" Neberte mě špatně. Nechtěla jsem Lexi do ničeho tlačit, ale fakt by mi to usnadnilo práci. „Ave žíkalas jen na nc" Lexi zamumlala. „Já vím, já vím, ale mamince by to udělalo velikou radost, přece nechceš, aby maminka byla smutná, že ne?" Tázala jsem se velice smutným hlasem. Tohle byla jediná cesta, musela jsem na to jít přes emoční stránku. Zavrtěla hlavou, stoupla si, kolíbavým krokem došla ke mně a objala mě. Objala jsem ji zpět a dala jí pusu na čelo. „Tak co, myslíš, že to maminka může zkusit?" Přikývla. Zavedla jsem ji zpět na postel a řekla jí, ať chvilku počká. Došla jsem do své ložnice a vyndala z šuplíku potřebné věci. Možná se ptáte, proč jsem tyto věci měla už koupené? Odpověď je jednoduchá. Než jsem se rozhodla, že chci mít svoji vlastní babygirl, občas jsem hlídala jednu holčičku Lisu, která byla ve stejném věku jak Lexi, své kamarádce Lucy. Poznaly jsme se se na jedné MDLG akci. Lucy pracuje jako vedoucí u jedné známé firmy a někdy musí odjet na pracovní cestu mimo zemi, tak tu párkrát Lucy přespala. Ale to je povídání na někdy jindy. Vrátila jsem se tedy i s potřebnými věcmi zpět za Lexi. „Zlatíčko, lehni si prosím na zádíčka." Poslechla. Poté jsem začala rozbalovat plínku. Lexi si mezitím skryla obličej plyšákem, který tam byl. Na jednu stranu jsem ji chápala. Věděla jsem, že se určitě cítí trapně. Na druhou stranu, jestli tento vztah má někam směřovat, musela vědět, že mi může věřit. Přestala jsem. Opatrně jsem se naklonila k ní a zkusila vzít plyšáka z jejího obličeje. Marně. „Lexi prosím, podívej se mi do očí." Zaškemrala jsem. Chvilku se nic nedělo, ale poté jsem viděla, jak opatrně oddělává plyšáka z jedné části obličeje a navazuje se mnou oční kontakt. Byla pěkně rudá. „Lexi, chci ti říct, že na tom není vůbec nic špatného. Maminka tě bude mít ráda, ať se děje, co se děje. Přineslas do mého života novou jiskru. Nikdy jsem se necítila takhle šťastná, já vím, že je tohle všechno pro tebe nové, ale já tě soudit nebudu. Mám tě ráda se vším všudy. Zkus mi prosím věřit." Všechno, co jsem řekla, jsem tak také myslela. Po dlouhé době se ve mně probudil nový elán. Vyšlo to. Lexi se konečně na mě dívala oběma očima, Ale bylo vidět, že má slzy v očích. Rychle jsem si lehla za ní a objala ji. „Mám tě láda" zakuňkala a stiskla mě ještě víc. „Můžeme pokračovat?" pošeptala jsem jí do ouška. Přikývla. „Dobře, tak můžeš pro maminku zvednou prdelku prosím?" Podsunula jsem pod ní plínku, napudrovala jsem ji a plínku zalepila tak, aby Lexi pasovala. Poté jsem jí přes hlavu natáhla růžové tričko a do pusy jí dala dudlík. Vypadala rozkošně. Ne, že by předtím nevypadala, ale ta plínka dotvářela fakt, že mám teď malou holčičku. Moji malou holčičku, kterou budu chránit, ať se děje, co se děje. Lehla jsem si za ní do postele. Lexi si položila hlavu na moji hruď a jednou rukou se držela mé ruky. Svoji druhou rukou jsem ji lehce hladila po zádech a potichounku si broukala moji oblíbenou píseň. Ani ne za 5 minut Lexi tvrdě spinkala.

*Snad se vám příběh líbí :) L*