Učitelčina holčička

9

*Lexi POV*
Náhle jsem se probudila. Chvilku jsem tak ležela a protahovala se. Nejsem typ člověka, který se probudí, hned vstane z postele a je svěží jak rybička. Musela jsem si chvíli nechat čas, abych se probrala a uvědomila si, kde vlastně jsem. Po chvilce jsem se se otočila na bok a podívala se, kolik je hodin. 10:00? To jsem spala tak dlouho? Bylo divné se probudit samotná. Vstala jsem z postele a rozhodla se, že půjdu najít Mirandu. Jakmile jsem vstala, ucítila jsem zvláštní pocit. Trvalo mi chvilku, než jsem si uvědomila, že ten divný pocit je v mé plínce. Musela jsem se počůrat ve spaní. Chtěla jsem rychle jít do koupelny a plínku si sama sundat, ale bylo pozdě. „Dobré ráno Lexi." Mirandin hlas mě vytáhl z mých myšlenek. Běžela jsem k ní, objala ji, schovala svůj obličej do její hrudi a začala popotahovat. „Copak se stalo Kočičko?" Zeptala se něžně, zatímco mě hladila po zádech a poplácala mě po mé plínce. Jakmile to udělala, rychle pochopila, co se stalo. „Lexi, to je v pořádku, nemusíš plakat, nehody se prostě stávají, necháš maminku, aby tě přebalila?" Jen jsem přikývla. Byla jsem zahanbená. Myslela jsem, že to bylo výjimečně. Nemohla jsem uvěřit tomu, že se to stalo zase. Ale přikývla jsem, protože bych udělala cokoliv, jen aby mě zbavila toho nepříjemného pocitu. Rukou mi naznačila abych si lehla na záda. Potom vytáhla tašku a začala vyndávat věci. Ležela jsem tam a doufala, že to Miranda udělá rychle. Věřila jsem jí, ale toto bylo něco, za co jsem se opravdu styděla. Miranda asi viděla, jak jsem červená a nejistá. „Lexi dívej." Řekla jemně, zatímco mi podávala malou lahvičku. „Budeš moje velká holka a zkusíš spočítat, kolik je na té lahvičce berušek?" To přece zvládnu. Mezitím mi Miranda sundala plínku a utřela mi moji pipinku. Napočítala jsem 10 berušek. „Deseť" vykřikla jsem před dudlík. „Jsi moje šikovná holčička." Odpověděla mi a pohladila mě po tváři. Zachichotala jsem se. „Hotovo." Řekla, zatímco mi podávala ruku. „Už?" vytřeštila jsem oči. Jen přikývla a usmála se. Chytla jsem se její ruky a vstala jsem. Poté šla maminka do skříně pro moje oblečení. Počkat? Maminka? Já fakt řekla Mirandě maminka? No, už je tomu asi tak. Vybrala mi růžové kalhotky a k tomu růžové šaty. „Vypadáš krásně." Řekla poté, co mě dooblékla. Usmála jsem se. „Tak co? Dáme si snídali?" Přikývla jsem. „A nezapomeň Lexi, když budeš chtít jít na záchod, musíš říct mamince, dobře?" V tu chvíli jsem zase na chvíli zčervenala, ale přikývla jsem.
*Miranda POV*
Sešly jsme dolů do kuchyně, posadila jsem Lexi na židli a dala jí před sebe omalovánky. Poděkovala mi a začala si kreslit. Já jsem mezitím nachystala Lexi, na talířek s princeznami, chléb se sýrem, který jsem jí samozřejmě nakrájela na kousíčky a do plastové lahvičky jsem jí nalila ovocný čaj. Sobě jsem poté udělala jeden toast a černou kávu. Když bylo všechno hotové, došla jsem za Lexi, položila jídlo na stůl, sedla si a začala jíst. Koukla jsem se na Lexi, která se tvářila zvláště. Ještě jsem tak úplně neuměla odhadnout, co její výraz znamená, a tak jsem se musela zeptat. „Co je Lexi? Proč nepapáš?" Koukla se do země. „Můžu sedět s tebou?" Její hlas skoro nebyl slyšet. „Kočičko, vždyť maminka je tady." Odpověděla jsem jí zmateně. „Ale ne, jako s tebou." Řekla trochu hlasitěji a prstem ukázala na můj klín. V tu chvíli jsem to pochopila. „Ty chceš sedět u maminky na klíně?" Zeptala jsem se překvapeně. Pořád měla hlavu skloněnou, ale přikývla. „Kočičko, maminka bude moc ráda, pojď za mnou!" Lexi se na mě podívala a rozzářily se jí oči. „Oplavdu?" Přikývla jsem a natáhla k ní ruce. Rychle vstala, dala mi pusu na tvář a sedla si mi na klín. Usmála jsem se, podala jsem její talířek na moji stranu. Lexi spokojeně papala a já si uvědomovala, že nemůžu být šťastnější.