Učitelčina holčička

64

*Lexi POV*

„Budeme si hrát s panenkami? Dostala jsem dvě nové a jsou úplně super!" zeptala jsem se Emily, jakmile jsem zavřela dveře. Emily jen stála u dveří a tiše přikývla. Na sobě měla červené šaty a ve vlasech velkou mašli. Vypadala jako z pohádky.

Došla jsem ke skříni a vytáhla velkou krabici, ve které mám všechny svoje hračky. „Jakou chceš?" Držela jsem v ruce moji oblíbenou panenku, která je ještě miminko a pojmenovala jsem ji Lili a v druhé jsem měla Sáru, která je o trošku starší než Lili, ale ve skutečnosti se občas chová ještě jako větší mimino než ona.

Emily otevřela pusu, že chce něco říct, ale náhle se otevřely dveře a v nich stála maminka s Rose. „Mamí" Vykřikla Emily a hned běžela k ní. Rose si klekla a Emily se hned  schovala u ní v náručí. Rose ji okamžitě začala hladit po zádech. „Budeš tu s námi?" Špitla Emily tichounce, ale i přesto jsem ji slyšela. „Samozřejmě kočičko, pojď si na chvilku sednout se mnou" Odpověděla Rose, sedla si na koberec a posadila si Emily na klín. Přitom se lehce usmála a mrkla na maminku.

Jak jako s námi? Všechny velký holky si přece hrají samy. Jejich maminky si povídají o dospěláckých věcech a velký holky si spolu hrají a mají spoustu zábavy, no ne přece? Stála jsem celá zkoprnělá a nevěděla, jak s danou situací naložit. Přece si přišla hrát se mnou. Je to moje kamarádka.

„Lexi? Pojď prosím za mnou." Z mých myšlenek mě vytrhla maminka, která se na mě sympaticky usmála a otevřela svoji náruč. Chvilku jsem přemýšlela, ale potom jsem položila Sáru zpět do krabice a šla společně s Lili k mamince. Ta mě hned objala. „Lexi, Emily potřebuje chvilku, aby se rozkoukala. Není to tak, že by si s tebou nechtěla hrát, jen potřebuje svoji chvilku, jako ty občas potřebuješ svoji. Dobře?" Jak mohla maminka vědět, o čem zrovna přemýšlím? Ale asi na tom něco bude. Když jsem poprvé potkala Emily, taky jsem potřebovala chvilku, a tak jsem přikývla. Ale stejně to nechápu. Ty hračky jsou přece super, kdo by si s nimi hned nechtěl hrát?

„Lexi, jak se tahle krásná holčička jmenuje?" Zeptala se mě Rose. Emily stále byla schovaná u ní na klíně. „To je Lili a je to moje miminko, chceš si ji pochovat?" Zeptala jsem nadšeně. Lilli miluje, když ji někdo chová. Většinou jsem to já, protože jsem přece její maminka, ale věřím Rose, že jí nic neudělá. „Moc ráda." Odpověděla Rose. Koukla jsem se na maminku, která se na mě usmála a přikývla. A tak jsem vstala a opatrně podala Lili Rose. „Moc mě těší, Lili." Pověděla Rose a vzala si Lili do náruče.

„Dívej kočičko, koho to tu mám!" Řekla něžně Rose Emily. Ta po chvilce konečně zvedla hlavu a podívala se na Lili. „Ta je hezká!" Usmála se Emily a podívala se na mě. „Můžu si ji taky pochovat?" Zeptala se mě a chytla ji za ruku. „Můžeš... ale buď prosím opatrná, je ještě malá." Dodala jsem zodpovědně.

„Co kdybyste ji holky daly do kočárku?" Ozval se najednou maminčin hlas. Já i Emily jsme zvedly oči a podívaly se na ni. Její prsty směřovaly na můj kočárek pro panenky, který stál v rohu místnosti. „Chceš?" Zeptala jsem se Emily. Ta jen s úsměvem přikývla a vstala.  „A máš i postýlku?" Zeptala se mě Emily cestou. No jasně, jaká bych jinak byla maminka, kdybych neměla postýlku. „Je támhle." Ukázala jsem na jiný roh místnosti. „Tak já vezmu i Sáru, aby nebyla smutná." Poznamenala jsem. „Jo, Lili může být v kočárku, zatímco Sára může spát v postýlce." Přikývla Emily. To dávalo smysl. Obě by se do toho kočárku stejně nevlezly.

„A ty jsi jejich maminka?" „Jo... Sára je trošku starší a Lili je ještě miminko." Vysvětlila jsem jí celou situaci, protože Sára nemá ráda, když se k ní lidé chovají jako k malé.

„Tak co broučku? Můžu si jít s Mirandou vypít kávu?" Přerušila nás obě Rose. Nervózně jsem se podívala na Emily. Co když si se mnou teď nebude chtít hrát? „A budeš někde tady?" Zeptala se potichounku Emily. „Budu jen ve vedlejší místnosti, kdykoliv za mnou budeš moct přijít, dobře?" Pohladila Rose Emily po vlasech. Chvilku bylo ticho. „Tak jo..." Zašpitla Emily odhodlaně. „To stejné platí pro tebe Lexi, kdyby něco budeme v kuchyni." Přišla za mnou maminka a dala mi pusu na čelo. „Dobře." Odpověděla jsem a objala ji.