Učitelčina holčička

44

*Lexi POV*

Najednou bylo zase pondělí. Celý víkend utekl moc rychle. V sobotu večer jsem se zase dostala díky Mirandě do svého littlespace a zůstala jsem v něm až do nedělního odpoledne. Hrála jsem si se svou panenkou, nechala Mirandu, aby mi četla, mazlila se s ní. Upřímně mi takové chvilky chyběly. Navíc musím říct, že breastfeeding je jedna z věcí, která mě skutečně dostane do mého littlespace. I když v sobotu odpoledne, když mi Miranda tuto variantu navrhla, samotnou mě to překvapilo, navíc jsem se styděla, ale opravdu to fungovalo a doufám, že přijde chvíle, kdy se do mého littlespace dostanu i bez toho. A upřímně jde poznat, že jsme se obě změnily, já zkouším své mantinely, kam až můžu zajít a na Mirandě jde vidět, že určitě četla nějaké knihy o „správném rodičovství." Naše pouto je tak nějak silnější. A já to miluji. I když ve svém littlespace nejsem příliš upovídaná, i přesto se to snažím Mirandě dávat najevo. V neděli odpoledne, zrovna když jsem si malovala, Miranda usoudila, že bych si měla udělat pár věcí do školy, a tak se mnou začala jednat jako s velkou Lexi, vzala mě do mého pokoje, kde mi nechala soukromí. Nechtěla jsem, aby tyhle chvíle skončily, ale věděla jsem, že to Miranda se mnou myslí dobře, a tak jsem chvíli seděla na posteli, a poté jsem si skočila do sprchy se studenou vodou. Moje trénovací kalhotky, jak tomu Miranda říká, jsem vyhodila do koše a hodila na sebe modré šaty a normální spodní prádlo. Šla jsem Mirandě říct, že se jdu učit a pak jsem strávila asi tři hodiny nad biologií.

A dnes je pondělí. A mě čeká písemka a škola až do čtyř odpoledne. Myslím, že tak dlouho být ve škole by mělo být před prázdninami trestný. Zvedla jsem se z postele a koukla z okna. Vypadá to, že bude krásný den. Obula jsem si papuče a zamířila rovnou do koupelny. Skočila jsem do sprchy, vyčistila si zuby a pak udělala vysoký culík. Ze skříně jsem si vzala černý overal a vyrazila se podívat, jestli je už Miranda vzhůru.

Nikdo nemohl čekat, že by ještě spala. Vůni palačinek jsem ucítila hned, jak jsem otevřela dveře. S úsměvem jsem vešla do kuchyně. „Dobré ráno." pozdravila jsem. „Krásné ráno zlatíčko." vždycky mi připadá, že zrudnu, když mi takhle řekne, ale nebudu lhát, miluji to! „Máš nějakou veselou náladu na to, že je pondělí!" rýpla jsem si do ní. „Na rozdíl od tebe, já se do školy těším." odpověděla mi, zatímco mi podávala talíř s palačinkou plnou nutelly. „Tak to jsi jediná." protočila jsem oči a sedla si ke stolu. „Já to viděla!" řekla Miranda varovně, zatímco si sedala naproti mně. Poklidně jsme se najedly a poté vyrazily do školy.

Miranda mě celou cestu zkoušela z biologie, protože jsem z toho byla opravdu nervózní, jediná dobrá věc byla ta, že přežiji dva dny a jedeme na výlet. Ne, že bych se těšila na výlet s mými spolužáky, ale bude tam Kate a upřímně jsem na ni poslední dobou neměla vůbec čas. Těším se, až si normálně povyprávíme. Doufám, že budu s ní na pokoji. Navíc mi Miranda v sobotu řekla, že jede s námi, jako náš dozor. Na jednu stranu jsem z toho nadšená, protože jsem si na ní tak zvykla, že nevím, jestli bych to bez ní dala, ale na druhou stranu se bojím toho, že se mi všichni budou smát. Nesnáším moje myšlenky.

Konečně jsme zaparkovaly na parkovišti u školy. „Myslím, že to umíš na jedničku!" řekla Miranda mile, když vytahovala klíče ze zapalování. „Myslíš?" zeptala jsem se s obavou. „Věřím ti!" a usmála se na mě. Panebože, nechápu, co ta ženská se mnou dělá, ale pokaždé mám motýlky v břiše. „Děkuji." rychle jsem jí dala pusu na tvář a otevřela dveře. Myslím, že jsem ji tímhle gestem dost vykolejila, ale její obličej stál za to. Než stihla zareagovat, už jsem byla venku a utíkala do třídy.

„Ahoj!" pozdravila jsem Kate, jakmile jsem si sedla na svoji židli. „Ahoj!" odpověděla mi Kate a objala mě. „Taky se tak těšíš na středu?" zeptala se mě vzápětí. „Nemůžu se dočkat!" řekla jsem, jakmile jsme naše objetí přerušily. Potom se naše konverzace přesunula k písemce z biologie, kterou jsme psali až poslední hodinu, což je nejhorší, protože jsem na to celou dobu musela myslet. Jediná výhoda byla ta, že mi škola uběhla rychle. Zase nám bylo zadáno hrozně moc testů a já si uvědomila, že se nemůžu dočkat, až bude po všem.