Učitelčina holčička

62

*Miranda POV*

„Lexi jsem u tebe!" řekla jsem konejšivě a přitiskla ji víc k sobě. V ten moment mi bylo jedno, že pod sebou cítím mokro. Nejdůležitější v tu chvíli bylo, aby Lexi byla v pořádku.

„Mamiii..." řekla Lexi a začala brečet. Podle všeho si uvědomila, co právě udělala. „Kočičko, maminka ti sundá tohle špinavé oblečení, dobře?" pomalu jsem se ji od sebe odtrhla a přes hlavu jí sundala její noční košilku. Lexi se na mě jen zmateně koukala a popotahovala. Sundala jsem jí kalhotky a při té příležitosti si nasměrovala nohama tak, že obtočili můj klín. Lexi se instinktivně chytla rukama mého krku. Pomalu jsem i s ní vstala a šla do koupelny. Po cestě jsem vyhodila její mokré oblečení do koše na prádlo.

Posadila jsem Lexi na zavřené záchodové prkénko. Moc ráda bych jí dopřála vanu, ale nebyl čas. Soucitně jsem ji chytla za ruku a dovedla do vany. Vzala jsem hlavici od sprchy a pustila kohoutek. Rychle jsem ji osprchovala a umyla. Ale Lexi se stále nedokázala uklidnit. Osušila jsem ji a vzala tentokrát do mého pokoje.

„Lexi, maminka rychle skočí sundat mokré prostěradlo a pak se za tebou vrátí, dobře?" Lexi jen přikývla, podala si nejbližší polštář a rychle do něj zabořila svoji hlavu. Na nic jsem nečekala a došla do jejího pokoje. Vzala jsem mokré prostěradlo a hodila ho rovnou do pračky. Poté jsem se vrátila zpět k mé kočičce. Po cestě jsem vzala z mého šatníku moje staré vytahané tričko a pár potřebných věcí.

„Ruce nahoru!" řekla jsem, jakmile jsem usedla za ní na postel. Lexi zvedla hlavu ze své skrýše a poslechla mě. Musím uznat, že v mém tričku vypadala kouzelně. „Zlatíčko, já vím, že jsi velká holka, ale maminka ti pro jistotu dá na noc ochranu, ano?" Zeptala jsem se opatrně. Lexi teď o sobě prohlašuje, že je velká holka, ale další zničené prostěradlo jsem nepotřebovala.

Lexi chvilku přemýšlela, pak lehce zčervenala, ale naštěstí přikývla. Rychle jsem jí položila na postel a rozbalila plínku. Opatrně jsem ji podsunula pod Lexi a zabalila. Snažila jsem se být co nejrychlejší, aby Lexi nemohla moc protestovat. Poté jsem se opřela o čelo postele a Lexi si posadila na můj klín.

„Maminka je tady.. jakmile budeš připravená říct, co se ti tak ošklivého zdálo, maminka je jedno velké ucho." Zašeptala jsem jí do ouška. Lexi jen přikývla a pevně mě objala. Já jsem ji volnou rukou začala hladit po zádech, abych jí mohla dopřát komfort, který momentálně nejvíc potřebovala.

„Byl to zlý sen..." Přerušila Lexi ticho, které mezi námi panovalo. „Byl tam nějaký vysoký pán, který tě chtěl vzít pryč ode mě. Už jsi s ním byla v autě a já jsem zůstala stát někde úplně sama. Pak se ten pán vrátil a začal mě tahat za vlasy, protože jsem byla zlá holka... ale já jsem přece hodná, ne?" Zeptala se mě Lexi a zase jsem viděla, jak se její rty začínají třást. Nějaký pán? Jak na toto Lexi přišla! Pořádně jsem se nadechla.

„Lexi, vždyť víš, že já bych tě nikdy neopustila. Jsi mojí součástí a díky tobě je můj život lepší. Musíš mi to věřit. Nikdy tě neopustím!" Zapřísáhla jsem a na důkaz jsem položila ruku na srdce. „Slibuješ?" Zeptala se mě Lexi a upřeně se na mě podívala. „Malíčkový slib?" Snažila jsem se odlehčit situaci. Lexi mi na stvrzení podala svůj malíček.

„Co kdybychom zkusily jít spát? Slibuji, že tě budu celou noc držet blízko u sebe, aby si tě nikdo nemohl ode mě vzít." Upřímně, bylo půl paté ráno. Obě za pár hodin musíme vstávat.

„Já nechci.." začala Lexi. „Zlatíčko, je půl paté ráno.. musíme vstávat do školy.. zkus pro mě na chvilku zavřít oči." Zkusila jsem přemlouvací metodu. Upřímně jsem byla trošku zoufalá. Mě samotné se zavíraly oči a potřebovala jsem ještě chvilku spánku. „A co když neusnu." Pokračovala Lexi. „Dívej." Řekla jsem a přesunula ji z mého klína na prázdné místo vedle mě. Poté jsem si sama lehla a otevřela náruč pro ni. „Maminka tě bude pevně držet!" usmála jsem se a čekala.