Učitelčina holčička

47

*Lexi POV*

Asi jsem dobrá herečka, když Miranda nepoznala, že nespím. Jasně, byla jsem unavená, ale takový výlet už dlouho nebude, a já ho neplánovala strávit spaním. Počkala jsem až Miranda odejde a pak jsem vstala. Nebylo fér to, co udělala. Byla jsem na ni naštvaná, a přesně proto jsem vážně nehodlala jít spát. Vzala jsem si telefon a našla v kontaktech Kate. Musela jsem použít SMS, protože kdybych se přihlásila na sociální sítě, Miranda by poznala, že jsem vzhůru a hned by přišla. Koukla jsem se na hodiny. Bylo deset. To je určitě taková doba, kdy se chodí na večerku.

Lexi: Máte něco v plánu? Udělalo se mi líp a nechce se mi spát
Kate: Vydrž tak půl hodinky a jestli se ti povede přijít na náš pokoj... budeš skvělá! 28!

Půl hodinka se dala zvládnout. Mezitím jsem musela vymyslet plán, protože mi bylo jasné, že mě Miranda přijde zkontrolovat. Vzala jsem ze země tašku, kterou jsem vrazila pod peřiny a naaranžovala to tak, že to vypadalo, že spím schoulená v klubíčku. Teda. Ve tmě to tak vypadalo. Ale zase jsem si říkala, proč by Miranda rozsvěcovala světlo v noci. Pak jsem se převlékla do něčeho více pohodlného a znovu koukla na hodiny. Byl čas.

Potichounku jsem otevřela dveře a rozhlédla se po chodbě. Z vedlejšího pokoje jsem slyšela dva ženské hlasy, které se spolu hlasitě bavily. Trefa! Teď je moje příležitost. Po špičkách jsem proběhla celou chodbou až nakonec a zahnula za roh. Tam byly jediné dveře, na kterých bylo číslo 28! Ha! Rychle jsem otevřela dveře a vběhla dovnitř. Na klepání nebyl čas.

Kate seděla na posteli a něco schovávala za zády. „Tys mi dala!" řekla s úlevou. „Už jsem se lekla, že jsi někdo jiný!" a vytáhla flašku vína, kterou měla za zády. „Ty máš víno? Na výletě? Kdes ho vzala?" vytřeštila jsem na ni oči. „Ježiš klid.." ozvalo se z druhé strany místnosti. Tam seděly na válendě Sarah a Jasmína. „Jsi si jistá, že jí můžeme věřit?" otočila jsem se a viděla Molly. „Jasně, že můžete... že jo Lexi?" Zeptala se Kate a podívala se mě. „Ja...jasně...!" vykoktala jsem ze sebe. „Tak jestli je to tak, Kate podej ji tu flašku..." řekla Sarah vážně. Nejistě jsem si ji od Kate vzala a napila se. Bylo to hnusný. A možná jsem se napila trošku víc...

„Hej tak tolik na jednou jsem ještě nikdy neviděla!" ozvala se Molly. „Respekt!" zvolala Jasmína. Jen tak, aby bylo jasno. Tyhle holky patří k těm nejvíc cool lidem v naší třídě. Baví se se staršíma kluky, kteří je potom vozí na motorkách. Skoro nikdy se neučí, jsou drzé na učitele, ale stejně jsou oblíbené. A tyhle holky mi teď řekly, že mají můj respekt? „Vážně nic neřekneš učitelkám?" Zeptala se Sarah trochu skepticky. „Neboj!" a na důkaz toho, že to myslím vážně jsem se znovu napila. Tentokrát to už nechutnalo tak špatně.

Najednou se otevřeli dveře a do pokoje vešli moji dva spolužáci. „Čau holky!" řekli společně a z tašky vytáhly flašku rumu. „Jste boží!" Zvolala Molly. Kluci se jen usmáli a pak se podívali na mě. „Co ta tu dělá?" zeptali se nechápavě. „Neboj... bude v klidu..." odpověděla Kate. Jen jsem přikývla a rychle jsem si sedla za ní na její postel. Kluci si mezitím udělali pohodlí na zemi. Konečně jsem si připadala, že mě ostatní berou, protože kluci se se mnou začali normálně bavit. Ptali se mě na to, jestli jsem už ok a jestli mám aspoň nějaký plány na prázdniny. Sice jsme pořád museli dávat pozor, jestli někdo nejde, ale bylo to fajn, a jelikož jejich pokoj byl úplně na konci, tak určitě nemohlo být nic slyšet.

„Mám nápad! Zahrajeme si vadí nevadí!" zvolala polohlasem Jasmína a pořádně se napila. Cítila jsem se uvolněná. Pořád jsem se něčemu smála a ani jsem nevěděla čemu. „Vážně?" Zeptala se Molly. „Jo.. bude sranda, co kluci?" Kluci samozřejmě souhlasili. Já jsem nic nenamítala. Byla jsem ráda, že mě berou mezi sebe. „Fajn..." povzdychla si Molly.