Učitelčina holčička

61

*Miranda POV*

Bylo úterý odpoledne a já i Lexi jsme obě byly ze školy doma. Lexi seděla v obýváku a koukala na televizi, zatímco já jsem stála u kuchyňské linky a krájela nám ovoce do misky.

Dnešní den ve škole nebyl nějak náročný, všichni už se těší na pátek. Ve škole se neučí, takže Lexi má teď spoustu volného času. Už jenom dva dny a je vysvědčení.

„Lexi?" zavolala jsem z kuchyně. „Hhmm?" Bylo jediné, co jsem uslyšela. Vykoukla jsem ze dveří a viděla Lexi, jak upřeně kouká na televizi. „Kočičko, nemůžeš to na chvilku ztlumit? Chci se tě na něco zeptat!" Lexi vzala ovladač a skutečně mě poslechla. Pak obrátila můj zrak ke mně.

„Co se děje?" Zeptala se zvědavě. „Co bys řekla tomu, kdybych zítra zkusila domluvit, že by si za tebou přišla Emily hrát? Je to už nějaká doba, co jste se obě neviděly." To je pravda. Rose toho měla v poslední době moc. V práci nestíhala, a tak jsem byla vděčná, že mi čas od času napsala, že jsou s Emily v pohodě.

„Jo prosím!" Zapištěla Lexi a začala skákat po pohovce. „Dolů!" Zavolala jsem na ni vystrašeně a běžela k ní. „Promin..." omluvila se Lexi, jakmile si sedla zpátky na místo. „To je v pořádku, já chápu, že se těšíš na svoji kamarádku, ale nezapomeň, že na sebe musíš dávat pozor. Za týden odlítáme na dovolenou a obě musíme být v pořádku." Dořekla jsem sympaticky a dala jí pusu na čelo.

„Neboj! Já už se tak hrozně těším... co kdybychom prostě do té školy nešly a vyrazily hned teď." Řekla Lexi dramatickým tónem a lehla si na gauč. „Dobrý pokus... ale do pátku do přežiješ, stejně se už neučíte." Odpověděla jsem sympaticky a dosedla vedle ní. „No právě... je to nuda..." „To uteče jako voda.." ťupla jsem ji do nosu a vrátila se zpět do kuchyně pro naši odpolední svačinu.

„Když už mluvíme o pátku..." Ozvala se najednou Lexi, když jsem si sedla i s miskou zpět vedle ní. „Ano?" Zeptala jsem se zvědavě. „Můžu jít na oslavu zakončení školního roku? Prosím?" A je to tady zase. Její psí oči, který ví, že na mě fungují. „No já nevím Lexi... vážně tam chceš jít?" Zeptala jsem se nervózně. Učím už nějakou tu dobu a taky jsem byla mladá. „Jo.." vykřikla Lexi a objala mě. „Prosím..." zakuňkala. „Víš co? Pokud budeš do pátku hodná holka, tak můžeš." Odpověděla jsem jí po chvíli. „Děkuji Mirando!" řekla vesele a pevně mě objala. „Není zač." usmála jsem se a obejmula ji zpět.

Zbytek odpoledne pokračoval v poklidném duchu. S Lexi jsme se dívaly na televizi a povídaly jsme si. „Co kdybych dnes večeři připravila já?" Zaskočila mě Lexi najednou. „Opravdu? Já jen.. mám tu kuchyni docela ráda. Neměla jsem v plánu pořizovat si novou." Řekla jsem sarkasticky. Není to tak, že bych jí tam nechtěla pustit, jen vím, že Lexi a vaření nejde moc dohromady. „Občas jsi opravdu vtipná.." řekla a protočila panenky. „Já vím.." mrkla jsem na ni a odkašlala si. „Dobře, ale když budeš potřebovat pomoct, tak na mě zavoláš, dobře?" Oznámila jsem po chvilce přemýšlení. „Samozřejmě." Odpověděla Lexi a rychle se zvedla.

Lexi a vaření je vážná vzácný úkaz. Rozhodla se nám udělat míchaná vajíčka. Moje duše, která miluje čistotu a pořádek brečela, jakmile uviděla tu spoušť v kuchyni. Nádobí všude. Vajíčka všude. Hlasitá muzika a Lexi, která si radostně tancovala uprostřed všeho toho chaosu. Došla jsem k jejímu telefonu a stopnula hudbu. „Co děláš? Tohle byla ta nejlepší část.." Naštvaně zakňučela a už už se chystala pustit play. „Lexi.. žádná hudba se pouštět nebude, dokud to tu neuklidíš.. jak si proboha zvládla za takovou chvilku udělat takový nepořádek..." řekla jsem ani ne přísně ale ani ne mile. „To samo.. to vždycky.. já za to nemůžu.. to není fér.." zaprotestovala a zkřížila ruce. „Život není fér.. ukliď to a telefon dostaneš zpátky.." Oznámila jsem jí a schovala její telefon do kapsy.. „To není.."  Rychle jsem jí přerušila „Lexi.. jestli řekneš to, co si myslím, že chceš říct, můžeš si vysloužit dvacet minut stání v koutě.. mysli na to!" řekla jsem výhružně. „Fajn..." zašeptala naštvaně Lexi a vzala si do ruky hadr. Já jsem jen spokojeně odešla do pokoje.

Když jsem se za 10 minut vrátila, kuchyně byla opět čistá. Na stole ležely dva talíře s naší večeří. „Spokojená?" zeptala se Lexi mírně ironicky. Přehlídla jsem její tón a usmála se. „Děkuji.. tak pojď jíst." Usadily jsme se ke stolu a já si nabrala první sousto. Lexi na mě upřeně koukala a čekala na mojí reakci. „Tak co?" Zeptala se netrpělivě, když jsem pořád neodpověděla. „Je to moc dobré." Řekla jsem s úsměvem. Dobře, ten úsměv byl trošku ztrojený. Ale nemohla jsem jí říct, že je to dost přesolené a že vlastně necítím nic jiného než sůl. To bych jí nikdy neudělala. „Děkuji!" poděkovala Lexi a spokojeně se pustila do jídla.

Večer jsme se pak rozdělily. Lexi šla do svého pokoje, protože slíbila Kate, že si s ní večer zavolá a já zamířila rovnou do mého pokoje. Osprchovala jsem se a lehla si do postele. Nebylo ještě zase tak pozdě, tak jsem si vzala z knihovny novou knížku a začala si číst.

Po nějaké chvíli jsem se podívala na hodiny a vytřeštila oči. 11 večer? To jsem četla tak dlouho? Rychle jsem vstala z postele a šla zkontrolovat Lexi. Potichu jsem otevřela její dveře a nakoukla dovnitř. Lexi spokojeně spala s telefon na hrudi. Po špičkách jsem k ní došla a vzala telefon. Na obrazovce byl stále ještě probíhající hovor s Kate. Ale jelikož se ani z druhé strany nic neozývalo, přerušila jsem hovor a dala telefon na nabíječku. Myslím, že mi zítra ráda poděkuje. Poté jsem dala Lexi pusu na čelo a popřála jí hezké sny a vydala se zpět do mé postele si lehnout.

„Mamííí!!" Náhle mě probudil křik přes celý dům. Rychle jsem se podívala na hodiny. Byly tři hodiny ráno. Třeba se mi to jen zdálo. Otočila jsem se na druhý bok a zavřela oči, ale poté se to ozvalo znovu. Vystřelila jsem z postele a následovala křik. Vycházel z pokoje Lexi. Opatrně jsem přitiskla ucho ke dveřím a poslouchala. Vypadalo to, jako by Lexi brečela. Na nic jsem nečekala a otevřela dveře.

Lexi ležela na jednom boku. Celá se třásla a z očí ji hrnuly slzy. „Lexi, to nic! Jsem tady!" Přiskočila jsem k ní. Lexi ale nic neříkala. Podívala jsem se na ni zblízka. Té chudince se musela zdát asi nějaká noční můra. Rychle jsem si lehla vedle ní a přisunula si ji k sobě. „Lexi! Kočičko.. maminka je tady! Řekla jsem něžně, zatímco jsem ji pevně objala. Najednou Lexi prudce otevřela oči a začala plakat ještě víc. „Maminko.." vysoukala ze sebe, když lapala po dechu. „Už je to dobrý Lexi... maminka je u tebe!" řekla jsem konejšivě. Lexi se okamžitě přemístila ke mně. Myslím, že mezi námi nemohla být ani milimetrová mezera. Byly jsme tělo na tělo. Jemně jsem ji hladila po zádech a Lexi mi brečela na moji hruď. Musela jsem jí chvilku nechat uklidnit, proto jsem si sundala noční košilku. Tohle byl způsob, který jsem věděla, že Lexi uklidní. Lexi nečekala ani minutu a okamžitě se přisála. Já jsem ji mezitím stále pevně držela a uklidňovala ji.

„Lexi?" špitla jsem po chvilce. Nic. Podívala jsem se dolů. Lexi měla moji bradavku stále v puse, ale konečně znovu usnula. Já mezitím vedla vnitřní souboj, jestli dojít do mé ložnice pro dudlík, ale nakonec jsem se rozhodla, že nebudu pokoušet štěstí. Přitulila jsem se k ní a zavřela oči. Bylo evidentní, že i když nesála, potřebovala něco cumlat.

Druhé probuzení následovalo hodinu poté. Lexi sebou začala nejprve škubat a poté potichu brečet. Okamžitě jsem otevřela oči a byla rozhodnutá ji vzbudit, ale bylo pozdě. Najednou jsem cítila teplý proud, který mi stékal po stehně a tvořil tak nepříjemně teplou louží pod námi. „Mamiii! Zachraň mě! Prosííím" ozvalo se náhle. Rychle jsem začala Lexi probouzet. Po chvilce Lexi otevřela svoje ubrečené oči a koukla se na mě. To nevěštilo nic dobrého..