Učitelčina holčička

7

*Miranda POV*

Poté, co jsem ujistila, že je Lexi dostatečně utřená, vzala jsem ji do pokoje pro hosty a nechala jí tam chvíli, zatímco jsem šla do své vlastní ložnice pro takovou dětskou noční košilku, kterou si tady zapomněla moje malá neteř. Ta ji sice měla až po zem, kdežto pro Lexi to bude jen trošku delší triko, ale usoudila jsem, že je to lepší než nic. Vrátila jsem se zpátky za Lexi, ta mezitím seděla nahá na posteli a hrála si s polštářem ve tvaru srdce, který tam ležel. Konečně se zdálo, že z Lexi spadl ostych a začala víc relaxovat. „Ruce nahoru kočičko." Řekla jsem jí něžně. Opatrně jsem ji přes hlavu oblékla její noční košilku. Hned poté se podívala na obrázek, který byl ve předu a úplně se jí rozzářily oči. „E'sa?" Zachichotala jsem se. „Ano holčičko, to je Elsa" odpověděla jsem a lehce jí přejela prstem po tváři. „Připravená do postýlky?" Zeptala jsem se po chvíli. Přikývla. Přikryla jsem ji až pod bradu peřinou a do pusy jí vložila dudlík. „Dobrou noc beruško, maminka tě má moc ráda" Řekla jsem, zatímco jsem jí dávala pusu na čelo. „Dobjou." Odpověděla Lexi ospalým hlasem. Nechala jsem rozsvícenou lampičku a pomalu odcházela z pokoje. Ten pohled byl nádherný, Lexi ležela na boku, jemně jsem slyšela, jak dudlá dudlík a svou malou plyšovou kočičku drží pevně v objetí. Usmála jsem se, zavřela dveře a šla dodělat pár věcí do práce.

*Lexi Pov*

Probudila jsem se uprostřed noci. Lampička sice svítila, ale najednou jsem se v neznámém pokoji sama bála. Nechtěla jsem být sama. Sebrala jsem všechnu odvahu, jednou nohou ze sebe sundala peřinu, vstala a rozhodla se najít Mirandu, otevřela jsem pár místností, než jsem našla její ložnici. „Mami" zašeptala jsem potichu. Nic.  „Mamii" řekla jsem trošku víc nahlas. Pořád nic. Začala jsem být frustrovaná. „Mammmiiiii" zakřičela jsem a cítila, jak mi slzy tečou po tváři. Najednou jsem viděla, jak se Miranda zvedá z postele a nechápavě se dívá po pokoji. „Zlatíčko, copak je? Nemůžeš spát?" Přikývla jsem. „Pojď za mnou." Řekla, posadila mě na svůj klín, pevně mě držela a jednou rukou mě škrabkala na zádech. „To nic... maminka je u tebe, všechno je v pořádku." Šeptala mi do ouška. Po chvilce jsem se uklidnila. „Chceš spát dneska s maminkou?" Zeptala se. Přikývla jsem. „Dobře, pojď za mnou." Usmála se. Lehla si zpátky do postele, já ležela vedle ní, obličej jsem zabořila do jejího hrudníku. Bylo mi najednou krásně teplo a ničeho jsem se nebála. A popravdě to byl příjemný pocit.  Miranda měla jednu ruku kolem mě a lehce mě hladila po zádech. „Sladké sny." Pošeptala. Nebyla jsem jí schopná odpovědět. Byla jsem moc unavená. Zavřela jsem oči a za chvíli jsem nevěděla o světě.

*Miranda Pov*

Ráno mě probudil divný pocit. Otevřela jsem oči a viděla, jak Lexi spokojeně spinká vedle mě. Dudlík měla vedle na polštáři a vlasy měla pěkně rozcuchané. Přesto vypadala roztomile. Sjela jsem očima níž, a rychle zjistila, co se děje. Lexi měla nehodu. Cítila jsem se špatně. Měla jsem se jí zeptat, jestli nosí nějakou ochranu na noc nebo ne. Teď bylo pozdě. „Lexi... Lexi, kočičko, vstávej." Lehce jsem s ní zatřásla. Pomalu otevřela oči a zívla. „Lexi, pojď se mnou, měla jsi v noci nehodu a maminka tě nemůže nechat v tomto fuj pyžámku." Řekla jsem, co možná nejjemněji, abych ji nepřipadla do rozpaků. Chyba. Hned, jak Lexi pochopila, co se stalo, rozbrečela se a začala se mi omlouvat. Vzala jsem ji za ruku a dostala jí do koupelny. Rychle jsem jí sundala košilku a začala napouštět vanu. Když byla Lexi v ní, klekla jsem si k ní a využila situace na pár otázek. „Lexi, kočičko, nic se neděje, nehody se občas stávají, jen chci, abys věděla, že maminka na tebe není naštvaná, to se prostě občas malým holčičkám stává, rozumíš?" Přikývla. „Lexi, já potřebuji slovní odpověď." „Rozumím." Řekla po chvilce. „Dobře, míváš tyto nehody často?" Zase přikývla a viděla jsem její červené tváře. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat. „A používáš nějakou ochranu?" Zatřásla hlavou. „Lexi, maminka si myslí, že je možná čas na plínku, neříkám, že pořád, ale aspoň na noc, budeš moje hodná holčička a poslechneš maminku?"

*Snad se vám další část líbí. L.*