48

699 27 1
                                    

*Lexi POV*

Najednou jsem se posadila a naštěstí uviděla u postele kýbl. Nebyl čas přemýšlet. Můj žaludek měl na včerejší akci jasnou reakci. Rychle jsem se vyzvracela. Oči jsem měla napuchlé, hlava mě bolela a moje břicho vydávalo divné zvuky. Vší silou jsem si podala batoh a našla v něm flašku s vodou a hodně se napila. Včera to byla sranda, tak proč to Miranda musela zkazit? A jak jsem se nakonec dostala do postele? Naposledy si pamatuji, jak jsem seděla opřená u holek na pokoji. Chtěla jsem vzpomínat dál, ale moje hlava opravdu šíleně bolela, a tak jsem si ještě na chvilku lehla a zavřela oči. Teď je ta chvíle, kdy bych chtěla mít Mirandu u sebe, ale je mi jasné, že se na mě zlobí. Fajn, porušila jsem hodně pravidel. Ale přece, člověk má jen jeden život ne?

Znovu jsem se probudila, až když mě něčí ruka hladila po zádech. Až nerada, otevřela jsem oči. Miranda seděla vedle mě a s vážným pohledem si mě prohlížela „Jak ti je?" zeptala se starostlivě. „Bylo mi i líp..." tiše jsem odpověděla a pomalu se překulila na záda. „To je dobře, nic méně budeš muset vstávat, za chvíli je snídaně. My dvě si to vyřídíme doma." Řekla tentokrát zcela chladně, zvedla se a odešla. S nechutí jsem se posadila a snažila se nevnímat můj aktuální stav. Pomalu jsem se oblíkla a vyčistila si zuby. Nazula si papuče a šourala se po chodbě na snídani.

„Lexi, pojď k nám." Zamávala na mě Kate, jakmile jsem vešla. U stolu seděli všichni ze včerejška a tvářili se stejně jako já. „Mě bolí hlava..." pronesla Sarah. Všichni ostatní přikývli. „Myslíte, že z toho bude velký problém?" zeptala se Jasmína. Molly se na mě upřeně podívala a pak pronesla: „Tak s tím nám pomůže snad tady Lexi, ne?" Všichni se na mě podívali. Já? I já jsem v tomhle na Mirandu krátká. Na rozdíl od nich už bohužel vím, že Miranda je na pravidla jak pes. „No... můžu to zkusit..." nuceně jsem se usmála a raději se napila čaje. Neměla jsem vůbec chuť k jídlu, ale Miranda seděla o stůl za námi, a i když jsem seděla zády k ní, cítila jsem, jak mě její pohled na mě uhání. Proto jsem si vzala aspoň kousek rohlíku a pomalu ho do sebe dostávala.

Najednou se Miranda zvedla a pronesla: „Snad jste se všichni hezky vyspali a moc dlouho jste neponocovali. Až dojíte, tak si prosím běžte sbalit, ať můžeme vyrazit." Pronesla s úsměvem a zase si sedla. „Třeba to nebude řešit..." špitla Kate. „Třeba..." Doufala jsem, ale bylo mi jasné, že tohle nějakou dohru mít bude.

Neměla jsem čas přemýšlet, jakou dohru by to být mohlo, protože najednou jsem ucítila na svém rameni něčí ruku a všichni u stolu zbledli. Lehce jsem pootočila hlavou a setkala jsem se s Mirandiným obličejem. „Počkejte tady na mě." Pronesla s ďábelským úsměvem. To nevěstilo nic dobrého. Všichni jsme jen přikývly. Poté už nebyla nálada na nějakou konverzaci. Potichu jsme dojedly a čekaly na nejhorší.

Postupně všichni odešli a začali se balit, až jsme zůstali v jídelně jen my. Jen my a Miranda. Pomalu se zvedla ze svého místa a došla k nám. „Takže..." Odkašlala si. Všichni jsme měli sklopenou hlavu. „To, co se stalo včera je zcela nepřípustné. Porušili jste několik pravidel, a co je hlavní, zklamali jste mě. Myslela jsem, že jedu na výlet se skoro dospělými lidmi, ale místo toho jste se zachovali jako děti.." Nastala menší pauza. „Omlouváme se..." špitla vystrašeně Kate. „Tady bohužel omluvy nepostačí." Pokračovala Miranda.
„Mám ale pro vás návrh. Napíšete mi esej o tom, co je špatného na tom, co jste udělali a budete plnit do konce roku úkoly navíc, a já vám slibuji, že to zůstane jen mezi námi. Co vy na to?" Zvedla jsem hlavu, abych viděla, jak budou ostatní reagovat. Pro mě osobně nebylo nejhorší to, že jsme porušili pravidla, ale to, že jsem ji zklamala. Zase. „Ano! Slibujeme, že vše splníme, jen to prosím nikomu neříkejte!" Žadonila Sarah. Miranda se jen vítězně usmála. „Souhlasíte s tím všichni?" Tentokrát použila její učitelský tón, a i když jsem ji neviděla, určitě nadzvedla to její obočí. „Ano..." řekly jsme všichni současně. „Dobrá, tak se běžte sbalit, ať můžeme brzo vyrazit."  Dokončila její proslov a zmizela.

Učitelčina holčičkaHikayelerin yaşadığı yer. Şimdi keşfedin