Magičtí (oba díly ✅)

22. Hledání pokračuje

 „Zmizeli mi!" postěžovala si Artemis při vstupu do trůnního sálu.

V síni se nacházelo přesně třináct trůnů uspořádaných do písmene M, jehož vrcholy tvořila místa patřící Diovi a Héře. Zeus seděl na svém trůnu z černého mramoru, ke kterému vedlo sedm stylových schodů, každý z nich vyveden v jedné z barev duhy. Trůn jeho ženy byl o něco menší, vybudován ze slonoviny a vedly k němu tři schody z čirého křišťálu. Toto místo však již nějaký čas zelo prázdnotou.

Artemis zamířila jistým krokem ke svému trůnu, který se nacházel po pravé straně sálu. Rozezleně usedla na své místo zakryté vlčí kůží a důležitě pohlédla na Démétér, která seděla o kus dál. Démétér byla bohyní úrody a jako tchýně Háda stála samozřejmě po dobu sporu proti němu. Její výraz, když zjistila, že se mu podařilo utéct z vězení, byl vskutku k nezaplacení.

„Zmizeli? A to všichni tři?" zeptala se Afrodita a konejšivě jí položila ruku na rameno, snad aby tím bohyni lovu alespoň trochu uklidnila.

„To už jsou tři?" zaváhal Poseidon z druhé strany sálu. „Ta skupina se rozrůstá rychleji, než by mi bylo milo," zamumlal a volnou rukou, ve které nedržel svůj ikonický trojzubec, si promnul vous.

„A to zas ne, pusťte mě na ně!" zahřměl rusovlasý muž se stejně krvavě rudým vousem. Byl to Áres, jehož mosazný trůn však působil nevábně v porovnání se stříbrným trůnem Athény. Byl to právě atribut moudrosti spojený s řemeslem, který dělal posezení bohyně Athény příjemnější na pohled. On byl zkrátka „jen" tím bohem války. Konkrétněji duší všech válek. Představoval krveprolití i krvežíznivost a jeho místo v sálu tak muselo znázorňovat přesně to. Opěrky jeho trůnu nesly lidské lebky a polštářek na sedadle byl vytvořený z kůže. Též lidské. Áres byl zkrátka na první pohled velký sympaťák.

„Vyřeším náš problém lusknutím prstu," zazubil se na ně bůh války.

„Tolik k naší nenápadnosti," povzdychla si Afrodita a důležitě se zadívala na své upravené nehty. „Vždyť je Hádés tak slabý, tvůj nálet by ve světě lidí udělal více škody než užitku."

„Nikdy jsem ho neměla ráda," promluvila Hádova tchýně. „Unese mi dceru, vyvolá válku... Jak je možné, že ještě nehnije ve vězení?"

„To už by stačilo!" zahřměl Zeus, který měl zjevně všeho dost. „Persefona s ním odešla dobrovolně, to už přeci víš. A válku možná vyvolal, ale my se jí nemuseli účastnit. Každý za tuto situaci neseme zodpovědnost," dodal rozmrzele. „A ty neměj obavy, jistě se zase objeví," otočil se k Artemis.

„Opravdu? A jak můžeš být tak v klidu?!" rozohnila se Artemis. Její prvotní rozhořčenost byla pryč a nyní ji nahradil čirý hněv. „Je jasné, že chce s Magickými provést rituál, aby získal zpět svou sílu. Něco takového mu přeci nemůžeme dovolit!" rozčilovala se. „Mysli na ty následky! Musíme ho zastavit a to dřív, než bude pozdě!"

„I kdyby se mu získání síly nakonec podařilo," řekl Zeus a vstal z trůnu. „Tak mu to bude k ničemu," dodal a začal pomalu scházet schody. „Nedokázal nás porazit ani s pomocí dalších bohů, stěží nás tedy ohrozí, když bude úplně sám. A to i třeba v plné síle."

Zeus došel až k Artemis, naklonil se k ní a chytil ji za rameno.

„To ale samozřejmě neznamená, že mu něco takového dovolíme," ušklíbl se s potutelným úsměvem nejvyšší z bohů. „Dodej princi potřebnou kuráž," vyzval poté Artemis. „Pověz mu o Hádovi a jeho nynější slabosti. Uvidíme, jak si můj bratr povede nyní," dodal Zeus se škodolibým úsměvem. „Musím říct, že mu tu situaci vůbec nezávidím. Zdá se být víc člověkem než bohem a něco takového je naprosto ohavné."

Diův pohled se stočil k prázdnému trůnu Héry.

„Je to... ohavné," zopakoval svá poslední slova s jistou váhavostí a pak zatřásl hlavou, jako by se z ní snažil dostat otravnou myšlenku.

***

„Stále nic?" obrátil se Hádés ke Káfsi.

„Ne-e," řekla zadumaně, zatímco natáčela kompas různými směry. „Vypadá to pořád tak nějak... čiře?"

„Ta At –" začala Nero, ale Hádés ji svým přísným pohledem zarazil.

„Jsme pod stálým dohledem," řekl rázně. „Cokoli, co řeknete či uděláte může být v budoucnu použito proti vám."

„Tohle by se šiklo vědět dřív," zamumlala Káfsi. „Však víš, dřív, než jsem Athéně málem zničila sochu a Artemis nazvala mrchou."

„Nikdy mě nenapadlo, že je třeba lidem připomínat, aby bohyně nenazývali mrchami," odpověděl Hádés chladně, ale na jeho kamenné tváři se na chvíli objevil úsměv.

„Rozhodně bych to někam napsala," pokračovala Káfsi rozmrzele. „A velkým písmem, aby to nešlo přehlédnout. Prostě: NENASÍREJTE BOHY."

„Jestli si to pamatuju dobře," řekla Nero, „tak jsme se našemu Magickému moc vzdálili. On se nevzdálil nám, ale my jemu. Jak dlouho to vlastně trvalo než ta, ehm, věc začala hledat mě?" obrátila se ke Káfsi.

„Byla to chvilka," odpověděla. „Hned, jakmile si to zvyklo na moji přítomnost, tak to změnilo barvu."

„Tak proč, když si to zvyklo na mě, tak se to taky znovu nezměnilo? Co jste udělali jinak?"

„Nevím," pokrčila Káfsi rameny. „Co si tak pamatuji, tak jsme zdrhali před bratrem a," zarazila se. „Prosím, že to neznamená to, co si právě myslím, že to znamená," zanaříkala.

„To záleží na tom, co si myslíš," řekla Nero opatrně.

„Že je náš hledaný Magický členem bratrova klubu," zanaříkala Káfsi. „Nebo hůř, že je tím Magickým sám Fóvos."

„O to bych se nebál," řekl Hádés klidně. „Pokud by nám dělal problémy, můžeme se ho zbavit. Pak nám stačí jen počkat, až se jeho moc přenese na nového Magického."

„Chceš se ho... zbavit?" vypískla Káfsi. „Jakože... zabít? To byl jenom vtip, viď?" zaváhala.

„Jistěže byl!" zvolal Hádés ukřivděně.

„No, vzhledem k tomu, že moc často nevtipkuješ, tak –" pokračovala Káfsi.

„A taky to už nikdy neudělám," odsekl. „Jednou se pokusím o vtip a hned ze mě udělají vraha, to svět neviděl," zamumlal naštvaně.

To je ale citlivka, pomyslela si Káfsi pobaveně a s Nero si vyměnily ono-ho-to-brzy-přejde pohledy. Najednou se Káfsi zprudka zarazila.

„Děje se něco?" zeptala se jí Nero opatrně.

„Podívejte!" řekla Káfsi s podivem a zvedla náhrdelník, který měl nyní zářivě zelenou barvu.

I Hádés se zastavil a zahleděl se na ten přívěsek. V tu chvíli všichni doufali, že Káfsina teorie nebyla pravdivá. Že jejich hledaným Magickým není nikdo z princových kumpánů, či princ samotný. O takového Magického ovládajícího zemi vskutku nestáli.

---

Menší omluva za kratší kapitolu, příští týden to bude plně vynahrazeno. Jedna akce vystřídá druhou a byť nebude identita Magického přímo prozrazena, někteří z vás mi na něj/ni dost možná přijdou. 23. část s názvem "Pád" již brzy ve vašich upozornění!