Guardian Angel [Larry]

Chapter 62

Hudba v menu! Užívejte si čtení, a nezapomeňte hodnotit, prosím prosím!
_____________________________________________________________

Jeho ruce jemně klouzaly po mých zádech a roztíraly po nich tak tu sympaticky teplou kluzkou tekutinu, která ještě mnohonásobně znásobovala mé chvění z propojení našich těl. Jeho doteky jsem miloval vždycky. Jeho kůže byla vždy hebká a jemná i bez použití oleje, ale s ním... s ním to byla úplně nová úroveň styku našich pokožek.

Ani jsem si nevšiml, kdy pustil hudbu, ale nakonec jsem zaregistroval velmi klidné, romantické tóny nějaké písničky, kterou hned v zápětí vystřídala další obdobná. Tak mě napadlo... „To s Amy,“ nakousl jsem. „To byla zkouška toho co použiješ hned vzápětí na mě?“

„Ani nevím. Byla?“ Svou odpověď obrátil v otázku a já se otřásl lehkým smíchem.

„Proč mi to nechceš říct?“

„Protože to sám nevím. Měl jsem v hlavě určitou myšlenku už dlouho, ale nebyl čas ji uskutečnit. S Amy to vzniklo úplnou náhodou, ale nevadilo mi to. A pak jsi přišel - unavený a přepnutý – a tak nějak to celé zapadlo do konkrétní cílové myšlenky, ale teď už ticho,“ zašeptal a promnul můj ztuhlý sval. „A uvolni se.“

Poslechl jsem ho. Naprosto jsem vypnul a jenom se oddal jeho dotekům, které buď systematicky uvolňovaly mé ztuhlé tělo nebo mě příjemně vzrušovaly. To samozřejmě nebylo v naší situaci úplně nejlepší, ale já na to kašlal. Bylo to tak dokonalé, že říct mu ať to nedělá, by způsobilo asi to, že by mi z té lži upadla pusa.

Já chtěl ať to dělá. Chtěl jsem to tak zoufale, až mi z té samotné zoufalosti vytuhlo naprosto celé tělo.

A Marci to pocítil.

Nadzvednul se ze mě a do ucha mi něžně pošeptal, abych se trošičku posunul dolů, což jsem udělal s největší radostí. Moje ruce si upravil tak, aby byly natažené před mou hlavou, zasedl mi zadek a začal se věnovat i mým pažím.

Stále jsem měl zavřené oči a vnímal jenom svou citlivou kůží, která na něj neuměla reagovat jinak než chvěním. Jeho kostnaté dlouhé prsty se nad mou kůží úplně vznášely. A ještě když do toho lehce přidal i své nehty... bylo to jako malé elektrické výboje proudu. Kůže po nich pálela a cestičky jenž vykreslovaly, elektrizovaly ještě hodně dlouho poté, co se už bříšky svých prstů dotýkal místa na kilometry vzdáleného.

Střídal masírování s tímto „mučením“ mě, ale já mu to nezazlíval. Naopak. Fandil jsem mu. Můj kamarád už se sice začal plnit preejakulátem, ale já se toho pocitu za Boha nechtěl vzdát. Bylo to jako nebe. Ještě nikdy jsem se tak dobře necítil. A už jsem si ani nic nenalhával. Já byl vždycky odsouzený k neúspěchu své mise. Byl jsem příliš měkký a příliš zamilovaný na to, abych mohl svou touhu skrývat nebo ještě hůř – zapírat ji sám sobě.

Já ho potřeboval. Nezačal jsem si vztah jen proto, abych dostal pohodlnou střechu nad hlavou. Nezamiloval jsem se do něj jen proto, aby mi měl kdo říkat „Miluji tě.“ Já to potřeboval cítit. Potřeboval jsem cítit tu lásku. To vzrušující očekávání. Potřeboval jsem slintat blahem... opotit se slastí.

A to všechno mi dokázal můj přítel navodit pouhým masírováním mých zad. Proto jsem si vybral jeho. Zamiloval jsem se do toho pocitu, který mi zezačátku dokázal vyvolat svou pouhou existencí neznásobenou žádnou sexuální touhou. Byl to prostě on. Od samého začátku to byl on. Můj chybějící článek. A ta neskonalá vzrušující část už byla jen pouhým bonusem.

Patřil ke mně. Patřil mi.

Sesunul se po mých nohách směrem dolů, mírně je od sebe roztáhl a začal olejem natírat i je. Nevynechal ani místečko. Promasíroval vše k čemu se dostal. Ze zadu jsem byl už celý olejnatý kromě jediného místa, které ještě zakrýval ručník. Nečekal jsem, že by se mu vyhnul, když už byl tak důkladný a tak mě ani nepřekvapilo, když mi po několika minutách péče o nohy nadzvedl pánev a ručník letěl ta tam.