Guardian Angel [Larry]

Chapter 16

„Můžeš mi vysvětlit, proč jsi mu sakra nic neřekl?! Proč si to pořád necháváš líbit?“ vyjel jsem na něj, protože jsem na něj měl neuvěřitelný vztek.

„A co jsem m-měl asi j-jako dělat? Vždyť víš, že to n-neumím. Dělám to takhle, j-jinak to n-neumím, tak mě to nech d-dělat po svým,“ ohradil se na mě.

„Nenechám, Marci! Ty to po svém dělat neumíš. Jen tu stojíš a posloucháš ty jeho blbé kecy a ještě mu na to přikyvuješ, i když víš, že jsem pět metrů před tebou,“ vztekal jsem se, ale jenom potichu, aby nás nikdo jiný neslyšel.

„N-nevěděl jsem, ž-že j-jsi tady. Viděl j-jsem t-tě odcházet a… a p-pak se zjevil o-on, tak jsem ne-nevěděl, že s-ses vrátil,“ posmutněl.

„Takže ty jsi mu na to doopravdy skočil, jo? Co sis myslel, probůh?!“ vyptával jsem se.

„M-myslel jsem… my-myslel jsem, ž-že…“ začal nervózně.

„Že co? Že bych ojížděl to jeho koště? Ve stejné budově, kde jsi ty? Jen pár metrů od tebe? Myslíš si, že jsem vůbec schopný tě… podvést?!“ vztekal jsem se dál a poslední slovo jsem jen naznačil ústy.

„J-já nevím. P-přišlo mi to s-správnější. Ty s nějakou s-sexy h-holkou než…“ sklopil oči.

„Než co? Než s tebou? Ježišikriste, Marci! Ty jsi fakt vůl,“ rozčiloval jsem se. „A mimochodem, myslel jsem, že už nekoktáš.“

„J-já ne-nekoktám,“ řekl a myslel to vážně. Měl ze Zayna tak šílený strach, že si to ani neuvědomoval.

Ten kluk ho vážně děsil. Víc, než jsem si doteď dokázal představit.

Z mých myšlenek mě vytrhl bouřlivý smích. Ohlédl jsem se a spatřil Zayna se svými kumpány, zírající na nás a naši menší hádku s velice pobavenými výrazy ve tvářích.

Bez mrknutí oka jsem nechal Marciho Marcim a vydal se k němu, kde jsem ho popadl za krk a přirazil ho na stěnu. Niall s Liamem už se ihned pohotově chystali na mě skočit, ale Zayn je rukou zarazil.

„Nech mého asistenta už kurva na pokoji! Nic ti neudělal tak se do něj přestaň pořád navážet, ty hovado jedno!“ řval jsem po něm a vrazil mu dlaněmi do hrudi. On se jen smál.

„Tak on už si ten maminčin mazánek stihl postěžovat, jo?“ začal zase provokovat.

„On si nestěžuje! Nikdy si nestěžuje. Já byl celou dobu za tebou, ty debile! Všechno jsem slyšel, a když už jsme u toho, tak být tebou zeptal bych se tady toho, kdo ojíždí tu tvou šukačku,“ řekl jsem mu ostře a nasměřoval svůj pohled na Liama, jehož obličej se rázem proměnil z pobaveného na vyděšený.

Zayn se v mžiku dosmál a otočil se k němu s vražedným pohledem.

„Mě? Já o ničem nevím, Zayne. Fakticky, můžu ti to odpřisáhnout,“ začal se z toho vykrucovat.

„Takže mi to můžeš odpřisáhnout, jo?“ vyzvídal nebezpečně naštvaně Zayn.

„No… no…“ Liam jen hlasitě polkl.

„No co, Liame? Máš k tomu, co říct?“ ptal se ho dál.

„No… jen mi ho možná kouřila, ale nic víc nebylo, vážně!“ přiznal barvu, ale začal celkem rychle ustupovat dozadu.

„Takže ti ho MOJE štětka kouřila, jo?“ Zayn začínal rudnout.

„Bylo to jenom jednou, přísahám Zayne!“ Liamovi začal přeskakovat hlas z toho, jak se bál Zaynovy reakce.