Guardian Angel [Larry]

Chapter 21

„Nenechám,“ pošeptal jsem, a když se na mě podíval, tak jsem setřel jednu jeho slzu a poté ho políbil. Nemohl jsem se rozhodnout tak, že si budu hrát na sobce. Po tom všem, co pro mě Loui udělal, jsem prostě nemohl myslet jen na sebe.

Nějak už tu touhu po něm v příštích těžkých dnech ovládnu, slíbil jsem si a přetáhnul mu přes hlavu tričko, které jsem následně odhodil na zem. Když se na mě Louis jenom nevěřícně koukal, tak jsem stejný proces provedl i u sebe. Následně jsem chytil jeho překvapenou tvář do svých dlaní a začal své sliny mísit s jeho, když jsem do toho polibku dal úplně všechno. Úplně jako by to mělo smazat ty tři dny, kdy jsem se mu fyzicky vůbec nevěnoval.

Jeho dlaně putovaly vášnivě po celých mých zádech a nakonec skončily zaryté v mém pozadí. Začal jsem se k němu víc a víc sklánět a nutit ho tak se položit na postel. Jakmile jsem se pomaličku vyškrábal na postel za ním, mé obrovské dlaně ho obklíčily a zajaly ho tak v poloze pode mnou. Rozhodl se té chvilkové slabosti využít ve svůj prospěch a roztřesenými prsty se mi snažil odepnout kalhoty. To se mu po chvíli sice povedlo, ale nebylo mu to k ničemu platné. Jelikož jsem nad ním rozkročmo klečel, tak neměl šanci mi je sundat. Naopak já měl tu možnost dělat si, co se mi zlíbilo a právě teď se mi zlíbilo být tím, který má vše pod kontrolou, takže jsem ho sám pomalu obnažil a zpátky na něj nalehl.

Naše polibky se staly naprosto nekontrolovatelnými. Nevěděl jsem, kde moje ústa končí a kde začínají ty jeho. Mnohdy jsem ani neměl tušení, který jazyk je vlastně můj. Zdálo se mi to jako nekonečně dlouhá doba, co se naše rty vpíjely do sebe, ale klidně bych v takovém stavu mohl zůstat po zbytek života, jenže jsem měl ještě nějakou prácičku. Ano zase! Louis by se už začal vztekat, že jsem pořád jen myslel na práci, ale život byl a je o práci. Ať už té co nenáviděl nebo té, kterou miloval.

Přesunul jsem své vlhké polibky na kůži na jeho krku a začal ji místečko po místečku kousat a nasávat. Louis jen nehybně ležel s jednou rukou skrčenou za hlavou a prsty druhé ruky obepínal mou paži, ale o nic se nesnažil. Naprosto se mi svěřil do péče. Přesně jak jsem chtěl. Zhluboka oddechoval, slastně sténal a mravenčení probíhalo jeho tělem při každém mém doteku. Při každém otření mé kůže o tu jeho.

Pokračoval jsem ve vyznačování vlhké cestičky přes celou jeho hruď. Chtěl jsem ho ještě trochu potrápit. Ne proto, že on předtím trápil mě, i když bych to v klidu mohl vzít jako svou pomstu, ale to jsem nemohl. Ne po tom, co jsem se mu tolik dní vyhýbal. Chtěl jsem ho potrápit proto, aby z toho měl co největší požitek. Chtěl jsem mu poskytnout tolik rozkoše, jak jen to bylo fyzicky možné a proto jsem se stále vyhýbal jednomu konkrétnímu místu. Můj jazyk, má ústa, mé dlaně opečovávaly každičký kousek jeho těla. V jednu chvíli jsem laskal jeho hruď, v druhou už jsem zase ztratil jazyk v jeho ústech a pořád dokola.

Zrovna jsem se staral o vnitřní stranu jeho stehna, když v tom už to nevydržel a sám si začal hladit poslední mnou nepolíbené místo na těle. To byl pro mě impuls, že už to nemůžu déle protahovat. Jemně jsem mu ruku odsunul, zapadnul mezi jeho roztažené nohy a začal laskat jeho přirození. Začal jsem pěkně jemně a pomaličku z čehož začal Louis strašně kňučet. Jakmile jsem ho do olizoval ze všech stran, posunul jsem se o kousek výš a opět si s mou láskou vyměnil pár slin.

Mohl jsem ho takhle mučit pořád, ale neměl jsem to srdce. Za jeho neustálého kroucení se a těžkého vzdychání, možná i několika občasných nadávek, jsem ho pusou dodělal. Všechno jsem to spolknul a ještě naposledy políbil pulsujícího kamaráda mého přítele, jenž se teď rozkoší zmítal v křečích.

Chtěl jsem víc. Chtěl jsem mu dopřát tolik rozkoše, kolik bylo za jednu noc možné, protože jsem netušil, kdy spolu zase budeme moci být.