Guardian Angel [Larry]

Chapter 11

 „Tvůj kluk nebo holka?" ozvalo se náhle vedle mě, až jsem leknutím poskočil. Podíval jsem se tedy, kdo to na mě promluvil a ob dvě barové stoličky jsem zahlédl kluka kolem pětadvacítky.

„C-co prosím?" ptal jsem se zaraženě.

„Už delší dobu tě sleduju a jsi jako pytlíček nervů, který čeká už jen na ten poslední impulz, aby mohl konečně vybuchnout. A jelikož nespustíš oči z tamtoho páru, tak je jasné, že jeden z nich je tvá druhá polovička a ty děsně žárlíš," chechtal se a jelikož jsem na něj jen pitomě čuměl s vytřeštěnýma očima, tak pokračoval. „Docela bych si i vsadil na toho kluka," řekl a mě k mým vytřeštěným očím ještě spadla brada.

„P-proč myslíš?" zeptal jsem se ho, když jsem konečně našel svou ztracenou řeč.

„No... řekněme, že mám na gaye čuch a navíc si tě tak nějak neumím představit s tou holkou," řekl velice pobaveně a já z něj byl naprosto paf.

„Tak to asi proto, že ji ani neznám a on je můj kamarád," vysvětlil jsem mu, jak se věci mají a on se zase začal smát.

„Jo tak kamarád, jo? A proto tady tak nervózně přešlapuješ a svraštíš čelo pokaždé, když se k němu jen přiblíží? Tak to pardon, to jsem měl asi dneska špatný odhad," řekl a odvrátil hlavu ve znamení konce naší konverzace.

„Počkej, já..." začal jsem a přisedl si k němu. „Ty jsi... no však víš..." zkoušel jsem opatrně.

„Gay? Jo jsem a nemusíš se bát. Na tom slově není nic špatného," odpověděl na mou otázku.

„Proč jsi doopravdy sázel na to, že já jsem... gay a tudíž on..."

„Jak jsem řekl. Dokážu svůj druh vycítit a navíc, kdyby to byla tvoje holka, tak bys ji myslím nikomu takhle nepůjčoval, pokud je tvůj práh žárlivosti takhle vysoký, jak jsem měl teď šanci vidět. A do třetice, ten kluk támhle, ten je stoprocentní gay. Vždyť se koukni, jak nuceně ji drží. Necítí se moc pohodlně, když se o něj otírá těma svýma velkýma kozama. Každej normální chlap by byl rád, že se mu ta ženská takhle nabízí, ale on je šťastnější, když se ho zrovna ničím nedotýká," vysvětloval mi svou teorii a já s ním nesouhlasil.

„To bude asi tím, že on je to hroznej ťulpas. Tohle je jeho první kontakt se ženskou, tak proto se ti to tak možná zdá. On je toho názoru, že počká na svou pravou lásku nebo něco takového, takže dneska je to jen taková zahřívačka, aby se nebál komunikovat," vysvětlil jsem mu a on se zatvářil velmi důležitě.

„Hele, něco mi pověz. Ty jsi na kluky, že?" zeptal se mě narovinu. Zhluboka jsem se nadechl a spustil.

„Vím, že se budeš smát, ale do dnešního odpoledne jsem si nebyl jistý. Měl jsem předtím tušení, ale asi jsem si to nedokázal přiznat."

„Proč bych se měl smát? Ne každý na to přijde už v pubertě a ty se mi zdáš ještě dost mladý. Skoro jako by tě teprve nedávno opustila *kývnul jsem hlavou*, takže vůbec není k smíchu to, že jsi na to přišel až dnes. Hlavní je, že jsi na to vůbec přišel a aspoň se vyhneš tomu trapnému sdělení to manželce po čtyřicítce, když už budete mít tři děti. Věř mi, kámo. Tohle bys nechtěl zažít," řekl mi a mně spadl kámen ze srdce.

„Tak to jsi mě uklidnil," oddechl jsem si a on se zasmál.

„A co to spustilo?" vyzvídal.

„Tak nejprve se dneska tak roztomile rozčílil, že mě přepadla myšlenka na to, jak bych ho nejradši povalil na zem a pak, když jsem k němu přišel, tak zrovna vylezl ze sprchy a měl na sobě jen ručník, takže jsem měl dokonalý výhled na každý centimetr jeho holé kůže a přál jsem si strhnout z něj i ten poslední kousek látky a udělat to stejné, co mě napadlo už pár hodin spíš," přiznal jsem se mu ke všemu a vůbec nebral ohled na to, že by mi to mohlo nějak uškodit. Cítil jsem, že mám šanci si o svých pocitech s někým promluvit, jelikož s Marcim jsem nemohl, a tak jsem jí využil.