Guardian Angel [Larry]

Chapter 17

„Marci?! To je mi ale náhodička. Kde se tady bereš? Myslela jsem, že jsi říkal, že bydlíš severněji. Hollywood city, jestli se nepletu,“ řekla ta povědomá tvář.

„N-ne, nepleteš. J-já si tady zajel j-jenom na-nakoupit,“ mluvil jsem nervózně. Naposledy, co jsem jí viděl, jsme byli ve velice intimní situaci, která byla pouhým omylem a tak jsem nevěděl, jak se chovat.

„Aha. Byla škoda, že tě ten tvůj kámoš, tak odtáhl. Promiň mi to, ale je to strašný vůl. Normálně bych mu nejraději nakopala prdel za to, jak se k tobě choval. Mohla to být úžasná noc,“ řekla mi svůdně a začala mi prsty šmatlat po svetru.

Začal jsem se strašně potit. Nebylo mi to vůbec příjemné, ale nevěděl jsem, co říct.

„Miláč… och. Jenny, pokud se nemýlím, že?“ zjevil se tam znenadání můj princ, který mě zachránil ze spárů té hrozné svůdnice a mile ji oslovil. O krok ode mě ustoupila a kysele se na Louise podívala.

„Ty už jsi tu s ním zase? Copak ti nestačilo zkazit mu jeden večer. To ho budeš pronásledovat všude?“ začala velice otráveně, ale Louis si z toho nic nedělal.

„Tak hele, já mu večer nezkazil a ano, budu ho pronásledovat všude, tudíž si na tebe dám ohromného majzla. Vícekrát už se k němu takhle nepřibližuj nebo se neznám,“ vyhrožoval.

„A co si myslíš, že jsi zač? Jeho maminka asi těžko, takže si dej pohov,“ pokračovala stejným tónem jako předtím a divně gestikulovala svýma rukama.

Ti dva si opravdu do oka nepadli, zasmál jsem se pro sebe v duchu.

„A kdo si myslíš, že jsi ty, že se mi opovažuješ rozkazovat?!“ ptal se rozhořčeně Louis.

„Zkazil jsi mu večer! Z toho se prostě nevymluvíš. Mohl zažít příjemnou fajn noc, ale ty jsi to všechno posral,“ odvedla řeč jinam.

„No,“ zasmál se „jsem si jistý, že jste spolu mohli strávit opravdu fajn chvilky, ale já myslím, že my se zase neměli tak špatně. Co říkáš, lásko?“ zeptal se mě s úsměvem na tváři a já ho chtěl rozcupovat na kousíčky za to, že porušil svůj slib. No, ale co. Už to řekl a tak jsem kývl.

„C-co?“ zcela ji to zaskočilo a vyvalila na nás bulvy.

„No tak vidíš, že se zase tak špatně neměl, ale obávám se, že už budeme muset jít. Moc rádi jsme tě zase viděli, Jenny,“ řekl jí a chystal se k odchodu, ale to by nebyl on, kdyby ještě naposledy neudeřil a nepotvrdil si tak své vítězství. „Jo a mimochodem, myslím, že mu ho dokážu vykouřit mnohem lépe, než ty bys to kdy svedla. Jsem v tom fakt dobrej,“ rýpnul si do ní, došel mě a plácnul mě po zadku.

„Louisi!“ okřikl jsem ho. „Nemusel jsi být až tak krutý,“ řekl jsem a podíval se na něj.

„Ale jo, musel. Nemám rád, když tě osahává, takže příště už si to snad rozmyslí,“ odpověděl a vedl nás k pokladnám. „Taky sis to nemusel nechat líbit,“ napomenul mě ještě a pokračoval. „Nebo mi snad chceš říct, že se ti to líbilo? Možná jsi chtěl dokončit to, co jste tehdy začali,“ začal spekulovat.

„Nevtipkuj, jo? Není to ani směšné. Samozřejmě, že se mi to nelíbilo, ale netušil jsem, co mám dělat,“ přiznal jsem se.

„Vzít nohy na ramena nebo křičet o pomoc by bylo možná účelné,“ žertoval.

„Hahaha, vtipné,“ odpověděl jsem mu na to stroze bez pobavení.

„No tak, nebuď tak vážný pořád,“ popichoval mě prstem do žeber, dokud jsem se nezačal smát. Po chvíli mi ale zase nálada klesla.