Hokejový fanda - DOKONČENÉ

16. kapitola - Vánoční prázdniny

Zazvonila jsem na zvonek a sledovala, jak padá sníh. Dnes padají velké vločky. Lekla jsem se, když se dveře rozlétly. Stál v nich Ian v pyžamu a třel si oči. "Ahoj Iane, je doma Nikki?" zeptala jsem se.

"Je v pokoji." zívnul.

"Můžu dovnitř?" kývnul hlavou a podrbal si strniště. Ian byl o tři roky starší než Nikki, byl vysoký a docela pohledný. Měl hnědé kudrnaté vlasy a smaragdově zelené oči. Studuje na Duke University. Zavřela jsem za sebou dveře, sundala si kabát a vyběhla schody k pokoji, ve kterém měla Nica být. Zaťukala jsem a čekala na výzvu.

"Dále." ozval se hlas z koupelny. Vešla jsem, ale nenašla jsem Nikki v posteli, byla zalezlá v koupelně. "Hned přijdu, čistím si zuby." sednula jsem si do křesla v rohu pokoje. Nikkiin pokoj byl vymalován světle modrou barvou i nábytek byl do modra. Uprostřed u stěny měla obrovskou postel s nebesy, které jsem jí jako malá hrozně záviděla. Součástí pokoje byla i koupelna, šatna a balkón, stejně tak jako to mám doma já. Všude po pokoji byly plyšáci, které měla Nica už od dětství. Byl tu pracovní stůl, obrovská knihovna a stoleček se zrcadlem, u kterého jsme se vždy malovaly na nějaké rande. Šatník má plný oblečení a bot, někdy si říkám, jestli opravdu nosí všechno, co tam má.

Nikki konečně vylezla z koupelny. Nebyla namalovaná, stála ve dveřích v pyžamu s rukou před pusou a kašlala. Když byla nenamalovaná, moc jí to slušelo. I když byla nemocná a měla kruhy pod očima. "Tessie, ahoj. Tebe jsem tu nečekala. Myslela jsem, že to je Ian nebo máma. Co tu děláš?"

"Přijela jsem ti dát vánoční dárek. A hlavně s tebou musím mluvit." zahoupala jsem jí dárkem před obličejem.

"Víš, že jsem na tebe pořád naštvaná?" založila si ruce v bok, ale pak si je dala před pusu a začala znovu kašlat.

"Promiň, neměla jsem ti to típnout. Měla jsem ti to všechno říct, ale Jason tam proti mě seděl a čekal, až to ukončím." vzdychla jsem.

"Dobře, omluva přijata. Co to máš na krku? To jsi si koupila?" došla ke mně a zkoumavě si prohlížela přívěsek.

"O tom jsem s tebou chtěla mluvit." uhnula jsem jí pohledem.

"Tak prosím mluv." zalezla si pod deku.

"Tenhle přívěsek jsem si nekoupila sama. Když jsem byla s Jasonem nakupovat vánoční dárky, tak jsem tam na to koukala, on stál za mnou a zeptal se mě, co se mi tam líbí. Řekla jsem mu, že tenhle. Chtěla jsem si ho koupit, ale až jindy. Potom jsme šli na kafe, ale on řekl, že si musí ještě něco zařídit. Mohlo mě napadnout, že se tam pro to bude vracet. Volala jsi mi zrovna ve chvíli, kdy přišel ke stolu. Nechtěla jsem to brát, ale nakonec jsem to vzala. Pořád se na mě tak divně křenil a já se na něj nemohla dívat, a tak jsem to raději ukončila." hlavu jsem si položila do dlaní.

"Takže ti ho dal Jason. Myslela jsem si, že ti ho dal Rick." zamračila se.

"A pak mám jeden hodně velkej problém." popotáhla jsem.

"Tessie hlavně nebreč, ano? Radši mi řekni, o co jde." znovu začala kašlat.

"Problém je takový, že jsem do Jasona zamilovaná." podívala jsem se na Nicu s vážností v obličeji.

"To snad nemyslíš vážně." najednou přestala kašlat a upřeně se na mě dívala. Nevěděla jsem, co mám říct.

"Nikdy jsem to přímo neřekla, ale byla jsem do Jasona zamilovaná už od začátku. Po tom, co mě políbil jsem si byla jistá, že to tak je z obou stran. Jenže na té párty nám řekl, že chodí s Patti a o já prostě neudýchala. Byl tu pro mě Rick, začali jsem spolu chodit, on mi řekl, že mě miluje. Byl o tom tak pevně přesvědšený, ale za to já ne. Sice jsem mu na to odpověděla, ale moje srdce to cítilo jinak. Jsem zamilovaná do Jasona Nikki a nevím, co s tím mám dělat." stekla mi po tváři slza a já jí rukou hrubě otřela.

"Já... já nevím, co ti na to mám odpovědět. Tes, chodíš s Rickem, je to ten nejhodnější kluk, kterýho znám. To mu nemůžeš udělat. To si nezaslouží. Poslyš, měla by jsi si to urovnat přes prázdniny v hlavě. Ujasnit si, co doopravdy chceš. Jason za to podle mě nestojí. Nemám ho ráda za to, jak se chová. Rozmysli si to." zabořila hlavu do polštáře.

"Nikki, já ani pořádně nevím, jestli jsem do na něj zamilovaná. Prostě když jsem s ním, jsem šťastná. " ukápla mi další slza a dopadla na podlahu.

"Copak s Rickem nejsi šťastná?" zamračila se ještě víc.

"Jsem, ale jiným způsobem! To je hrozně těžké! Nevím, co doopravdy cítím. Jsem zmatená." řekla jsem a hlas se mi třásl jako malému dítěti.

"Zmatená." zamumlala do polštáře. "Pojď sem, pokud ti nevadí bacily." usmála se.

"Ty umíš pobavit." rozesmutněle jsem se usmála. Teď už jsem plakala. Sedla jsem si vedle ní a nechala se obejmout.

"Urovnej si to v hlavě. Na nový rok jedem na tu chatu, tak do tý doby to nějak promysli. Byla bych radši, kdyby jsi Jasona nechala Jasonem. Bylo by to lepší. Byl by to pro tebe prostě jen kamarád, to je celý. Ricka by jsi neměla opouštět." řekla s klidným hlasem. Zamyslela jsem se a přišlo mi to jako rozumný nápad.

"Udělám to tak, jak to říkáš." povzdechla jsem.

"Dobře. Tak kde máš ten dárek, jsem nedočkavá."promnula si ruce. Natáhla jsem se do křesla pro tašku. Stoupla jsem si a slavnostně jí dárek předala.

"Taky tu pro tebe něco mám." vběhla do šatny. Vrátila se nádherně zabalenou krabicí. Zabalila ji do sobíkovského papíru a dala na ni velkou červenou mašli. "Otevřít až pod stromem." poznamenala.

"To platí i pro tebe." usmála jsem se. Podívala jsem se na hodiny v mobilu. Za půl hodiny se mám sejít s Tomem. Budu muset jít. "Nikki už budu muset jít."

"Tak jo, doprovodím tě." zakašlala a vysmrkala se. Cestou ze schodů jsme si jestě povídaly. Strávila jsem oblékáním dvacet minut, protože jsem si ještě chtěly povídat.

~

Do kavárny jsem přišla pozdě. Tom už tam seděl a nedočkavě kontroloval hodinky. "Kde jsi byla takovou dobu?"

"Za Nikki. Musela jsem jí taky dát dárek." usmála jsem se.

"Tak to jo. Před chvílí jsem ti objednal čokoládu. Nevadí?" zeptal se.

"Nevadí, dám si ráda." podala jsem mu dárek. Natěšeně si ho ode mě vzal a dal mi ten, který měl pro mě. Byl v pěkném vánočním papíru. Dala jsem si ho vedle sebe do křesla. "A rozbalit až pod stromem, jasný?" usmála jsem se.

"Jasný." oplatil mi úsměv. Dlouho do večera jsme tam seděli a povídali si.

Když jsem přijela domů, pomohla jsem mamce s posledními úpravami na stromku a v domě. Rocky chtěla, abych s ní šla na procházku. Přemýšlela jsem o tom, co mi Nikki poradila. Možná to nebude až tak špatný nápad.