11. kapitola - Adventní bruslení

5.1K 185 0
                                    

Už je to pár týdnů, co chodím s Rickem. Jsem s ním každou volnou minutu. Mám ho moc ráda. Jsem s ním šťastná.
Poslední dobou jde hokej mimo mě. Johny na mě byl naštvaný, protože jsem vynechala jeho zápas. Tom se se mnou tak často nevidí a chybí mu kamarádka na hraní hokeje na televizi. Nikki odjela znovu do New Yorku, ale už se vrátila. Andrew se zranil, takže teď není ani ve škole. Jason odolává pomluvám ve škole, docela se divím, že to zvládá. Je mi ho líto. Řekla jsem mu do čeho jde, ale on mě ignoroval.
Dnes Tom pozval mě, Nikki, Andrewa, Ricka a Johnyho na adventní bruslení. Adventní bruslení se koná jako každoročně na obrovském venkovním kluzišti kousek od parku. Jsou tam stánky se pitím, občerstvením, ale hlavní je tu lední plocha. Od malička sem s Tomem každou zimu chodím a vždy se u toho perfektně bavím. Ale abych se přiznala, moc mi to bruslení nejde. Jsem průměrná bruslařka, pořád mi hrozí pád na led. Přijde mi to jako ostuda, brácha hokejista, nejlepší kamarád hokejista a já neumím pořádně bruslit.
Venku je pěkná zima, pořád sněží a sněží. Vzala jsem si teplý kabát, silné rukavice a čepici. Přes rameno jsem měla tašku a v ruce jsem si nesla brusle. Uložila jsem je ho kufru auta a čekala, až přijde Johny, Tom a Nica. Nica se tu objevila první, objala mě a pozdravila. Měla na sobě černý kabát, pletené rukavice a tlustou čepici. Za tkaničky nesla bílé brusle a v druhé ruce měla termosku s horkým čajem."Ahoj Tessie. Kde jsou kluci?" V dálce jsem si všimla Toma, jak běží k našemu domu. Za chvíli sem doběhl celý uřícený.
"Ahoj Tome." objala jsem ho. Nikki mu dala napít čaje, Johny za sebou zrovna zabouchnul vchodové dveře.
"Kde se couráš? Čekáme tu na tebe." zamračila jsem se na něj.
"Měl jsem důležitej hovor." řekl a hodil brusle do kufru. Nasedl do auta, a pak prásknul dveřmi.
"Pořád je naštvaný kvůli tomu zápasu?" zašeptala Nikki. Přikývla jsem hlavou.
"Před chvílí jsem mluvil s Andrewem, prý ho Rick vyzvedne." řekl Tom. Uložil brusle do kufru a srovnal ty Johnyho.
"Jo, to jsem taky chtěla říct." ozvala se Nikki.
"Tak vyrazíme." zavelela jsem. Nasedli jsme do auta, připoutali se bezpečnostním pásem a vyjeli od domu.
Za chvíli jsme dojeli na místo. Nemohla jsem najít volné místo na parkování, dokud mi jedna paní neuvolnila místo, když vyjížděla. Děkovně jsem na ni pokývla a zaparkovala. Vyndali jsem si brusle z kufru a začali se rozhlížet po ostatních. U vstupu na nás čekali Rick a Andrew. Adrew si zlomil prst při tréninku, když nešikovně spadnul, ale podle doktora by to už mělo být dobré. Políbila jsem Ricka a objala ho.
"Ahoj, jak se máš?" zeptala jsem se.
"Výborně." znovu mě políbil. Odtáhla jsem se a zírala na osobu za Rickovými zády.
"Ahoj Jasone, co tu děláš?" zeptala jsem se. Poslední dobou jsem se s ním trochu bavila, chtěl po mě například vysvětlit příklad v matematice a já mu s ním pomohla.
"Ahoj, všimnul jsem si vás tu, přišel jsem sem sám a napadlo mě, jestli bych si s vámi nemohl alespoň zabruslit." stáhnul si čepici níž.
"Zeptej se Toma, to on tu velí." dál jsem mu nevěnovala pozornost. Ohlédla jsem se za ním a sledovala, jak se domlouvá s Tomem. Tom souhlasil a zamával na nás, aby jsme šli součastně s nimi dovnitř. Chytla jsem Ricka za ruku a došla za ostatními. Vešli jsme do areálu. Hrála tu vánoční hudba, na malém pódiu zpíval dětský sbor koledy, lidé s dětmi bruslili na kluzišti, skupinky studentů popíjeli horký cider, malá holčička u stánku s hračkami prosila maminku, aby jí koupila plyšovou kočičku. Všude vládla vánoční nálada. Rick nám nesl brusle a zamířil rovnou ke kluzišti. Oddělili jsme se od ostatních, ti se totiž vrhli na horký cider. Johny nás doběhl a zeptal se. "Tes můžu jít taky na kluziště? Čeká tu na mě Jeremy." z druhé strany ledu na nás zamával kluk vysoký asi jako Johny.
"Dobře, ale drž se někde blízko okolo mě, ať tě mám pod dohledem, platí?"
"Jo jasně. Tak zatím ségra." odběl k lavičkám u ledu.
"Jdeme bruslit?" zeptal se mě Rick.
"Jdeme, ale varuju tě, moc mi to nejde." usmála jsem se. Nazula jsem si brusle a postavila se. Vlezla jsem na led a trošku se rozbruslila. Šlo to kupovidu lehce. Rick si stoupnul na led a rozjel se. Bruslil jako kdyby na ledě stál denodenně. Chytnula jsem se ho za ruku a pomalu jsme bruslili do rytmu hudby. Ostatní se brzy také přidali. Kluziště bylo plné lidí, ještě že bylo tak velké, jinak by se sem tolik lidí nevešlo. Rick mě donutil udělat holubičku, překvapilo mě, že mi to šlo tak hladce. Udělala jsem na závěr malou piruetku a dobruslila zpět k Rickovi. Políbil mě, usmál se a začal znovu bruslit.
Začala mi být zima, a tak jsem navrhla, že si dáme horký čaj. Rick ho koupil pro nás oba a donesl mi i lékořicový pendrek, protože věděl, že ho mám ráda.
"Děkuju, jsi zlato." políbila jsem ho na tvář. Johny se držel podle pokynů blízko mě. Dala jsem mu peníze, aby si s Jeremym koupili horkou čokoládu. Když jsme se i s bráchou vraceli zpět na kluziště, Ricka zastavili kamarádi. Navrhnul, že máme jít napřed, že si nás pak najde. Znovu jsem si nazula brusle a začala bruslit. Někdo prosvištěl okolo mě, byl to Jason. "Můžu bruslit s tebou?"
"Jo můžeš." řekla jsem a soustředila se na bruslení.
"Chtěl jsem se ti omluvit, že jsem nedal na tvojí radu a ignoroval to. Nechápu, jak jsem si mohl myslet, že Patti je úžasná." zašklebil se.
"Omluvu přijímám. To taky nechápu." najela jsem do rýhy a málem upadla, kdyby mě Jason nezachytil.
"Děkuju za záchranu." pustila jsem se ho a odbruslila kousek dál.
"Nemáš za co. Může být zase kamarádi?" zeptal se.
"To si ještě rozmyslím." usmála jsem se. Měla jsem pocit vítězství. Přece jenom jsem měla pravdu. Dobruslil nás Rick a objal mě ze zadu kolem pasu. Jason se ztratil z naší blízkosti a dobruslil Toma a ostatní. Rick mě políbil a pověděl mi o svých přátelích, které tu potkal. Byli to kluci, kteří před dvěma roky maturovali, hráli dříve v Rickově týmu. Přidali jsme se k ostatním, bruslili jsme, dělali různé kousky, smáli se, ještě jednou jsme si došli pro pití. Jason odešel chvíli po tom, co jsme se přidali k ostatním. Rozloučili jsme se s Andrewem a Rickem a jeli domů. Měla jsem dobrý pocit, protože se mi Jason omluvil. Možná z nás znovu budou zase dobří kamarádi.

Hokejový fanda - DOKONČENÉWhere stories live. Discover now