12. kapitola - Zápas

4.7K 171 0
                                    

"Ahoj Tome." pozdravila jsem ho, když v pondělí přišel do třídy.

"Ahoj, hele dneska odpoledne máme zápas, přijdeš se podívat?" zeptal se.

"Jo, ráda. Kdy postaví Andrewa?"

"Trenér řekl, že minimálně týden nebude chodit na tréninky, pak uvidí, co mu řekne doktor. Podle toho se zařídí i trenér. Takže dneska fandí s tebou." sednul si do lavice vedle mě.

"Ok." zazvonilo na hodinu a Nikki pořád nikde. To u ní nebylo zvykem chodit pozdě. Rychle jsem jí napsala zprávu.
'KDE JSI?'

Za chvilku mi zabzučel mobil. Učitelka biologie stále nebyla ve třídě, a tak jsem si esemesku přečetla.
'JSEM NEMOCNA. ASI JSEM NECO CHYTLA OD BRACHY. OMLUV ME VE SKOLE, RODICE TAM PAK ZAVOLAJI. PA A POZDRAVUJ ZA ME TOMA' Naškrábala jsem na papír zprávu a hodila ho Tomovi na lavici. Přečetl si to a smutně se zatvářil. Do třídy vletěla učitelka, omluvila se za pozdní příchod a rozdala nám testy.

                                      ~

Seděla jsem na tribuně vedle Andrewa a dívala se, jak se hráči na ledě rozbruslují. Přemýšlela jsem, jaké koupím dárky k Vánocům. Letos jsem na to úplně zapomněla. Za týden je Štědrý den a já nemám jediný dárek koupený. "Nad čím přemýšlíš?" zeptal se Andrew.

"Přemýšlím, co komu koupím k Vánocům. Vůbec nevím, co letos seženu." zasmála jsem se.

"Abych pravdu řekl, jsem na tom podobně. Chtěl jsem koupit něco Tomovi, něco ve fanshopu, ale největší problém budu mít s Nikki. Chci jí koupit něco, co doopravdy ocení. Znám ji dobře, vím, co má ráda a co se jí líbí, ale já jí chci dát něco originálního, abych jí dokázal, jak moc pro mě znamená. Možná by jsi mi s tím mohla pomoct." řekl a zadíval se na druhou stranu tribuny.

"Pro ní je už důležitý jenom to, že jsi s ní. To jí potěší ze všeho nejvíc. Ale myslím, že vím, co by ji potěšilo. Pořád se na to chodí koukat, ale zatím si to nekoupila. Je to řetízek ze stříbra, uprostřed je posázený třemi polodrahokamy. Moc se jí líbil." dívala jsem se na Jasona, když mi najednou zamával. Díval se na mě taky, ale já si toho nevšimla. Zamávala jsem mu na oplátku a sledovala, jak rozhodčí vhazují buly.

"Tes, děkuju za tip. Mohli by jsme se po něm zajít po zápase podívat, šlo by to?" usmál se na mě.

"Jasně, ráda." hra začala a já se plně věnovala sledovaní hry.

                                      ~

Kluci po velké dřině vyhráli 2:1. Soupeři je tlačili, snažili si najít škvírku a dát gól. To se jim povedlo jen jednou, protože máme moc šikovného brankáře Erica, který jim každou střelu vychytal. Velký dík patřil i bystré obraně. Bez nich by bylo snadné se dotat před brankáře. Velkou podporou pro tým byl Andrew. Křičel, radoval se, fandil a užíval si zápas z hlediště. Já jsem se tomu jen smála.

Po zápase jsme zajeli do velkého obchodního centra a zašli do klenotnictví. S Andrewem jsme koupili přesně ten řetízek, který se Nice tak moc líbil. Myslím, že bude nadšením bez sebe, až ho uvidí. Prošli jsme snad každý obchod a společně koupili nějaké dárky. Nikki jsem koupila parfém, mamince přírodní kosmetiku a Johnymu kulicha a kryt na telefon. Předtím než jsme jeli sem, Andrew skočil do fanshopu a koupil Tomovi pásku na hokejku a čepici s logem týmu. Odnesli jsme tašky do auta a vrátili se zpět, abychom si došli na kávu. "Děkuju, že jsi mi pomohla nakoupit některé dárky."

"Nemáš vůbec za co." usmála jsem se a usrkla kávy.

"Doufám, že se to Nikki bude líbit. Jednou se možná z řetízků stane prsten." usmál se.

"Počkej ty myslíš..." otevřela jsem pusu v úžasu.

"Ano, jednou bych si jí chtěl vzít, ale nejdřív chci vystudovat, pokud to skloubím dohromady s hokejem." lehce mu zrůžověly tváře.

"Páni Andrewe. To je hezký. Doufám, že vám to dlouho vydrží, chci jít za družičku." strčila jsem do něj rukou.

"V to taky doufám." usmál se.

"Měl by jsi jí koupit růži a stavit se za ní."

"To je dobrý nápad. Mohla by jsi mě hodit domů, abych si tam dárky uložil, potom bych si vzal svoje auto a dojel za ní?" dopil kávu.

"Jo jasně."

Odvezla jsem ho domů. Bydlel ve velkém domě, který vypadal trochu jako hrad. Měl vydlážděný vjezd a čtyři garáže. Jeho rodiče museli být strašně bohatí. Jeho dům měl dvě patra, několik balkónů, obrovskou zahradu a velký bazén. Podobal se domu mých prarodičů.

Dojela jsem domů a zavolala Tomovi. Probrala jsem s ním zápas, popovídali jsme si a pak jsem zavolala Rickovi. Chtěl se stavit, a tak jsem mu za dvacet minut otvírala vchodové dveře, abych ho pozdravila. Zavřeli jsme se v pokoji a dlouho se líbali. Oba jsme brzo usnuli a probudili se až druhý den ráno.

"Dobrý ráno brouku." políbila jsem ho.

"Dobrý." pohladil mě po tváři. Vstali jsme, nasnídali se a odjeli do školy. Dostala jsem zpět test z biologie a dostala B. Byla jsem spokojená, protože to byla doopravdy těžká látka.

Hokejový fanda - DOKONČENÉWhere stories live. Discover now