Hokejový fanda - DOKONČENÉ

60. kapitola - Bránil svojí holku

Proč vlastně břečím? proběhlo mi hlavou, když jsem se pomalu blížila ke svému pokoji. S Adamem jsem sice byla ráda, ale nemilovala jsem ho. Jedinou věcí, která na něm byla odlišná, byla jeho divokost a nezpoutanost. Myslím, že tyhle dvě věci byly hlavní příčinou toho, co mi o něm Liv řekla. Věděl, že je pro dívky atraktivní a nebál se toho. Upřímně přiznávám, že tomuhle jsem naletěla taky.

Odemkla jsem, prošla kolem Nikki a Olivie, obě se snažily sundat ochrannou folii z tří černých pytlů plných polysterenových kuliček, které měly připomínat křesla. Nikki se mě ptala, jestli na ně  taky přispěju, tak jsem jí před týdnem dala peníze a ona říkala, že se o to postará. Je pravda, že potom, co nám na začátku roku odnesli tu starou roztrhanou pohovku, kterou tu nechali studenti před námi, nedalo se nikam pořádně posadit. Mohli jsme sedět jen u pracovních stolů nebo na postelích. Jenže každý si přeci potřebuje odpočinout a sednout si do něčeho měkkého. "Tes, co se ti stalo?" zeptaly se mě a sedly si vedle mě na postel.

"Jen jsem se rozešla s Adamem, to je celý," pokusila jsem se uklidnit a musela jsem uznat, že mi to docela šlo.

"To je mi líto," Nikki mě objala. Protože si Liv sedla vedle Nikki, teď jsem na ní viděla. Jen pokývala hlavou a z výrazu jsem vyluštila, že je ráda za to, co jsem nakonec udělala.

"Mě je to taky líto," řekla Olivia.

"To bude dobrý, holky, jen se z toho musím trošku vzpamatovat," pustila jsem Nikki a kousek si odsedla. Liv mi podala kapesníky, abych si mohla osušit oči a vysmrkat se.

"Tes, víš, co mi teď došlo?" vyjekla Nikki.

"Co?" podivila jsem se.

"Dneska je pátek, ve středu je Halloween, takže dneska je party, někde u nějakého studenta. Jedině tak zaženeš myšlenky na ten rozchod. Vím, že tohle bych jindy neřekla, ale nechci tam jít s Andrewem sama, tak můžete jít obě dvě, Tom a Liv, tvůj kluk taky. Prostě všichni!" zasmála se a energicky se postavila.

"Nico, to je super nápad, jsi i ty pro, Tes?" obě se na mě podívaly a čekaly na odpověď.

~

Stála jsem před zrcadlem a dívala se na sebe. Nikki i Olivii bylo jasné, že po chvilce přemnouvání přece jenom ano řeknu, a tak jsem se teda nechala přemluvit. I když jsem si sem nepřivezla moc věcí, které bych si mohla vzít na nějakou party, Nikki mi během půl hodiny v obchodě dokázala vybrat oblečení snad na tři party. Donesla mi tucty oblečení, ale jediné, co jsem si z toho byla schopná vybrat, bylo volné červené tričko, džínové kraťasyn a náramek. Nevěřila jsem, že na sebe obleču o dvě velikosti menší oblečení, než jaké jsem si kupovala minulé léto. Můžu být vděčná tomu, že tak často chodím běhat.

Hned potom, co jsme navštívili obchod s kosmetikou, jsme se konečně vrátili zpátky na kolej. Společně s Nicou a Olivií jsme se připravili, pak jen počkali na ostatní a vyrazili k Joshovi, nebo alespoň myslím, že se tak ten student, co to pořádal, jmenoval.

Když jsme před vchodem rozdělili, zůstala jsem tam stát s Tomem sama. "Slyšel jsem, že jsi se rozešla s Adamem a je mi to opravdu moc líto," řekl a se soucitným pohledem se na mě podíval.

"Tome, to je dobrý. Já se z toho dostanu a upřímně si myslím, že dost rychle," usmála jsem se na něj.

"Takže můžu zajít pro něco k pití? Nezhroutíš se mi tu?" zeptal se a mrknul na mě.

"Tak už jdi, mám žízeň," oplatila jsem mu mrknutí.

"Už se to nese, šéfe," zmizel ve vchodu v chumlu opilých lidí. Zůstala jsem tam sama, takže mi nezbylo nic jiného než se rozhlížet po okolí. Musela jsem uznat, že už je docela dost zima. Ale taky jsem se tomu na druhou stranu nemohla divit, když bylo už po půl desáté večer.