Hokejový fanda - DOKONČENÉ

15. kapitola - To je pro mě?

Dnes jdeme naposledy do školy před vánočními prázdninami. Tehle týden utekl velice rychle. Před dvěma dny jsem byla s Jasonem nakupovat. Trávíme spolu volné hodiny, dokonce i přestávku na oběd. Raději bych zalezla do tělocvičny a dívala se na Ricka, kdyby nebyl nemocný, ale Jason mě nutí sedět v přeplněné jídelně. Seděla jsem s Andrewem a s Jasonem u hokejového stolu, ale když tu nebyla Nikki, nejraději bych zalezla k mimoňům a probírala atomy. Po škole přijedu domů, vyvenčím Rocky, umyji nádobí, vyluxuji v domě a pak si vyčerpaná sednu na pohovku. Takhle teď probíhaly poslední dva dny.

Vyšla jsem do prvního patra. Byla jsem strašně unavená, sotva jsem držela oči otevřené. Sedla jsem si do lavice a čekala až zazvoní. Se zvoněním se ve třídě objevil pan Genver. "Dobré ráno mládeži. Dnes máme plno věcí na práci. Za prvé, brzy končí první semestr a já s vámi potřebuji napsat písemku, takže po prázdninách si něco napíšeme. Za druhé, maturita se blíží, měli by jste se na ni začít připravovat. Za třetí, příští vyučovací hodinu máte konzultaci s paní Kennedovou, promluví si s vámi o vysoké škole a o vaší budoucnosti. Je to moc milá dáma." položil pero. "Myslím, že zatím více vědět nepotřebujete. Příští vyučovací hodina přednáška. Nyní už se budeme věnovat matematice." vzal do ruky fix a začal zadávat příklad. Příklady byly jednoduché, nudila jsem se. Neměla jsem si s kým povídat, kluci byli na tréninku.

Po hodině jsem napsala Tomovi, že máme přednášku, aby nás nehledali. Ve třídě seděla starší paní s prošedlými vlasy. Musela to být paní Kennedová. Židle postavila do kruhu a sedla si do čela. "Dobrý den." pozdravila jsem. Paní Kennedová si posunula kulaté brýle na nose a odpověděla mi.

"Dobrý den." usmála se a dál si četla nějaký papír. Během chvilky se do třídy nahrnuli ostatní. Těsně před koncem přestávky se do třídy přiřítili i kluci.

"Promiňte, že jsme přišli později." řekl Tom, zrovna ve chvíli, kdy zazvonilo.

"V pořádku." paní Kennedová vstala a rozmáchla se rukama. "Děkuji, že jste se dnes na tuto přednášku dostavili v tak hojném počtu. Chtěla bych se vám představit, jmenuji se Elisabeth Kennedová. Dnes si s vámi budu povídat o vaší budoucnosti a o vysoké škole. Povíme si také, jakou si zvolit vysokou školu. Nyní vás chci požádat, aby jste si napsali na tyto kartičky..." podala nám kartičky, "... vaše jména, abych vás mohla vyvolávat." poslala nám i různé barvy fixů. Napsala jsem na kartičku Theresa. Podala jsem kartičky a fixy Tomovi. Usmál se, načmárel své jméno na kartičku a podal je dál. Všichni jsme se podepsali a vše paní Kennedové vrátili. "Děkuji vám. Teď začneme s přednáškou. Chci po vás, aby jste popořadě říkali, jaké povolání by jste rádi jednou dělali. Začneme tady od Samuela."

Postupně jsme říkali, jaké povolání jednou budeme chtít dělat. Přišla řada na Patti. "Jednou bych chtěla pracovat jako návrhářka. Moc se mi to líbí. Kdyby mi to nevyšlo, chci pracovat v televizi." pískla a zavřela rychle oči.

"Dobře, děkuji Patti." pokývla paní Kennedová hlavou a ukázala na dalšího. Ostatní rychle odpovídali a ona jim k tomu řekla svůj komentář.

"Thereso, řekni nám, jaké povolání by jsi chtěla v budoucnu dělat." mile se na mě usmála. Ostatní se naklonili dopředu, aby na mě viděli.

"Chtěla bych se stát lékařkou. Je to moje vysněné povolání." usmála jsem se a cítila, jak mi rudnou tváře.

"Dobře. A proč jsi si tohle povolání vybrala? " zeptala se.

"Chci pomáhat lidem."

"Děkuji. Tak Thomasi, můžeš pokračovat." pokývla hlavou směrem k Tomovi.

"Přál bych si dostat se do NHL. Je to můj hokejový sen. Ale raději dám přednost škole. Chci být učitel. Líbí se mi to." usmál se a bouchnul do mě loktem.

"Vynikající, děkuji. Jasone, pokračuj prosím." ukázala rukou na Jasona a čekala, až odpoví.

"Chci být doktorem. Moje rodina na mě hodně dává, moje mamka i můj taťka jsou lékaři. Chci léčit a pomáhat lidem. I když bych také něčeho v hokeji chtěl dosáhnout, studium je pro mě důležitější." zamyslel se. Tentokrát se paní Kennedová jen usmála a ukázala na Andrewa. Nevěděla jsem, že Andrew by chtěl být právníkem. Zajímavé, co se tu dozvíme. Přednáška trvala tři hodiny a byla hodně zajímavá. Líbilo se mi to.

Zbylé vyučování uběhlo rychle. Domluvila jsem se s Tomem, že se sejdeme v kavárně u arény, abychom si předali vánoční dárky. Zazvonilo na konec hodiny a já vyběhla ven z učebny. Dobíhal za mnou Jason, chytil mě za rameno a zadýchaně na mě mluvil. "Chtěl sem ti něco dám. Dnes odlétám domů, měsíc tu nebudu." natáhl ruku a podal mi malou krabičku.

"To je pro mě?" podivila jsem se. Myslela jsem si, že mi dárek dávat nebude.

"Ano, to je pro tebe."

"Taky jsem ti chtěla něco dát." podala jsem mu krabičku s koženým náramkem, který jsem mu koupila. Zabalila jsem ji do žlutého papíru a dala na ni velkou mašli.

"Děkuji, to jsem nečekal." usmál se a objal mě. Chodba byla přeplněná studenty, kteří se snažili dostat ze školy co nejdříve. "Chci, aby jsi to hned otevřela."

"Dobře." nevěděla jsem, co by to mohlo být. Sundala jsem červenou stuhu, odklopila víko krabičky a zůstala zírat na obsah. Uvnitř byl přesně ten řetízek se srdíčkem, na který jsem koukala ve výloze, když jsem s ním byla nakupovat dárky. "Jasone! Děkuju!" objala jsem ho.

"Líbí?" usmál se.

"Moc! Kdybych to věděla, koupila bych ti větší dárek." zamračila jsem se. Chodba byla najednou prázdná a všude bylo ticho.

"Mohu ti ho zapnout?" zeptal se.

"Jo, to budeš hodnej." podala jsem mu řetízek a on mi ho zapnul okolo krku.

"Už budu muset jít, za tři hodiny mi letí letadlo. Tak zatím." usmál se.

"Tak se měj. Užij si Vánoce. Dárek si otevři až doma. Je to sice jen maličkost, ale snad se ti to bude líbit." usmála jsem se a napsala Rickovi. Byl nějaký nachlazený, takže dnes nebyl ve škole.

'AHOJ RICKI, JAK TI JE?' 

Odpověd mi přišla během chvilky.

'MAM TEPLOTU, ASI TO BUDE JEN CHRIPKA. CO TY, JAK SE MAS? JE MI LITO, ZE SE DNES NEUVIDIME.'

'MAM SE DOBRE. JE TO SKODA, ALE STAVIM SE.'

'OK'

Oblékla jsem si bundu a odešla ze školy. Na parkovišti už nezbyla skoro žádná auta. Nasedla jsem, ale nezamířila jsem rovnou do arény, zajela jsem za Nikki.