Hokejový fanda - DOKONČENÉ

3. kapitola - První den školy

Zbylé týdny jsem zůstala sama, Tomovi začala příprava na sezónu a Nikki odletěla do New Yorku. Na Jasona jsem neměla číslo, takže jsem mu nemohla zavolat. Pořád mi vrtalo hlavou, kam se tehdy vytratil.

V návrhářství jsem se nudila, a tak se mě mamka snažila zabavit jinak. Pomáhala jsem na grilovací sousedské sešlosti, pomohla jsem babičce a dědovi na vile.

Babička s dědečkem bydleli za městem v obrovské vile, která měla šest pokojů a každý měl balkón. Když jsme byli s Johnym malí, rodiče měli hodně práce, takže jsme trávili hodně času u babičky.

Vila stála na obrovském pozemku na kopci za městem. Část zahrad byla obklopená vysokými stromy, které jí dodávaly klidnou atmosféru. Byl tu venkovní i vnitřní bazén s vířivkou. Nejraději jsem měla alej sekvojí, která vedla až k jezírku, u kterého rostla vrba a zkláněla se nad hladinou, jako by se v ní prohlížela. Byl tu klid na přemýšlení, okolo prozpěvovali ptáci, rybky v jezírku plavaly sem a tam. Bylo to kouzelné místo, kam jsem si chodila jako malá číst, protože mi vadilo, jak mě Johny otravoval.

                                  ~

Vstala jsem, skrz okna mi do pokoje svítilo slunce, došourala se do koupelny, kde jsem si opláchla obličej, vyčistila si zuby a namalovala se. V šatníku jsem si všimla světlemodrých šatů, popadla jsem je a oblékla si je. Vzala jsem z botníku v šatně černé balerínky, ze stolku telefon a vyšla jsem ze dveří na snídani.

Než jsem sešla dolů, všimla jsem si Johnyho v košili a kalhotech, které měl před rokem na svatbě maminčiny kamarádky. Jako běžně si prohrábl vlasy a podíval se na mě. "Ahoj Tessie, tak jak vypadám?"

"Ahoj Johny, sluší ti to, ty novopečetěný prváku," usmála jsem se.

"A co říkáš na mě?' zatočila jsem se.

"No na poslední ročník ujde. Né, sluší ti to." uchechtl se.

"Ty jeden," plácla jsem ho po ruce. Sešla jsem jsem po schodech do kuchyně, kde mamka připravovala snídani a táta četl noviny. Jsme běžná americká rodina. "Tessie, musím říct, že ti ty šaty neskutečně sluší, měla by jsi chodit takhle oblečená  častěji." poznamenal táta.

"Nemohu uvěřit, že moje holčička jde do posledního ročníku střední a můj malý hokejista do prváku," mamce ukápla slza.

"Mami, no tak, rozmaže se nám líčení." obejmula jí a měla jsem co dělat, abych neplakala taky. Táta odložil noviny a zadíval se na nás.

Asi po pěti minutách se mamka uklidnila a začala každému podávat talíř. Tátovi podala kávu a toasty s vajíčky, Johnymu čaj a toasty s nugetou, sobě si připravila na stůl kávu a mě dala džus a toast s máslem. Mamka vždy ví, na co máme chuť. Zajímalo by mě, jak to dělá.

                                ~

Po snídani jsme se každý odebrali ke své činnosti. Mamka jela do návrhářství, taťka si oblékl košili, vzal si sako a vyrazil do práce a já s Johnym jsme se odebrali k mé nové červené Mazdě, kterou jsem před týdnem dostala jako dárek do nového školního roku. Je čas vyrazit do školy.

                                 ~

Vystoupila jsem z auta, zamknula ho, upravila si šaty a vyrazila jsem k hlavnímu vchodu. V kabelce mi začal zvonit telefon, odhadovala jsem, že mi určitě volá Nikki, protože mě nikde nemůže najít. Típla jsem hovor a vyběhla schody ke vchodu. Našla jsem si na desce svojí třídu a vydala se do ní. Ve třídě seděli mí spolužáci, Jonathan, Emma, Thomas, Nica a další. A Jason. Co ten tu proboha dělá? řekla jsem si v duchu.