Hokejový fanda - DOKONČENÉ

6. kapitola- Hallowenské překvapení

Už zase volá." típla jsem hovor a dál objímala polštář. Je sobota, Nikki chtěla, abych u ní po včerejšku přespala. Rodiče nic nenamítali, což mě překvapilo, když mě Nikki v jedenáct večer táhla z pokoje pryč z domu.

"Neber to." řekla Nica a objala mě. Telefon přestal bzučet a během chvilky přišla esemeska. "To ti teď bude i psát?" zasmála se.

"Já nevím, ale štve mě to. Nejraději bych to zvedla a na všechno se ho zeptala. Vážně Nikki, já nevím, co to do něj včera vjelo. Přišel mi do pokoje, dal mi sešit a růži, potom jsme šli na balkón a on mi řekl, že mám krásný vlasy a políbil mě." zavrtěla jsem hlavou. "Nezdá se ti to divný?"

"No trochu divný to je." uchechtla se Nica.

"Jenom trochu." začala jsem se smát. Smály jsme se a povídaly si. "Ne opravdu, nepřijde ti to divný?"

"Jo." odpověděla. Řekla mi, že bych to měla nechat být. A já to tak udělala. Nechala jsem to být. S Jasonem jsem se začala po týdnu bavit. Všechno mi chtěl vysvětlil, ale já jsem o vysvětlení nestála. Řekl mi, že teď mu strejda půjčuje auto a že už ho nemusím vozit. Vadilo mi, že mi to takhle řekl. Bylo to od něj ošklivé.

                                        ~

"Tome! Pojď mi pomoct proboha!" křičela jsem na něj. Nica pořádala hallowenskou párty, protože její rodiče nebyli doma. Já a Tom jsme se rozhodli, že jí trošku pomůžeme s nákupem a výzdobou. Nakoupili jsme brambůrky, pití, marshmallouny a jiné věci na párty.

"Už běžím." pomohl mi s taškami do domu. Zamknula jsem auto a vyběhla s posledními taškami do schodů.

"Tes, děkuju vám, že jste mi přišli pomoct." podala mi lampiónky, prý abych je rozvěsila na terase. Byla jsem s tím rychle hotová, a tak jsem si sedla na houpací lavičku a chvíli se houpala. Koukala jsem se, jak ze stromu opadávají listy. Ani jsem si nevšimla, že ve dveřích stojí Tom. "Pojď, Nica nafukuje balonky. Chce pomoct."

"Tak jo." usmála jsem se a šla dovnitř. Nafukovali jsme balonky, připravovali jídlo a pití.

                                      ~

"Ahoj Jasone, co potřebuješ?" zvedla jsem příchozí hovor. Připravovala jsem se na párty, měla jsem na sobě černé koktejlky a lodičky, které mi Nica dala.

"Jen jsem se chtěl zeptat, v kolik že to začíná." řekl.

"V sedm u Nikki, ale říkala, že můžeme přijít i dřív."

"Dobře, děkuju. Tak ahoj." zavěsil. Ani jsem mu nestihla odpovědět. Vzala jsem si psaníčko a vyrazila k Nice, protože jsem jí ještě chtěla pomoct s nedodělky. Přemýšlela jsem, jestli se nemám stavit i za Tomem, třeba by chtěl taky pomoct. Mám ještě hodinu, tak se tam stavit stihnu.

Došla jsem k domu Toma a zazvonila. "Moment!" zakřičel hlas zevnitř. Čekala jsem než otevře a klepala jsem se jako osika, protože dnes byla docela zima a v kabátku a šatech mi nebylo zrovna nejtepleji. Lekla jsem se, když se dveře otevřely. "Tessie, co tu děláš?"

"Přišla jsem se zeptat, jestli půjdeš se mnou Nikki pomoct." klepala jsem zubama.

"Pojď dovnitř. Jasně, že půjdu." zavřel za mnou dveře.

"Hele nevíš, co je poslední dobou s Jasonem?" zeptala jsem se.

"Tessie, chová se divně. Pojď se posadit, něco ti řeknu." posadili jsme se v obývacím pokoji na pohovku a Tom začal mluvit. "Od tý doby, co se stalo to u vás, se chová hrozně divně. Furt říká, že v Bostonu jsou milý holky a mluví o jedný pořád dokola. A neřekl bych, že mluví o tobě, nezdá se mi, že by jsi byla blondýna."