Hokejový fanda - DOKONČENÉ

17. kapitola - Chata

Připravovala jsem si šaty na slavnostní večeři ve svém pokoji v domě mých prarodičů. Paní Jepsenová nám připravila stůl na slavnostní večeři, naaranžovala ho a rozloučila se s babičkou. Maminka jí pomáhala v kuchyni, jídlo provonělo celý dům. Vzala jsem si sem bílé šaty na ramínka poseté blyštivými flitry.

Rocky ležela na posteli, dědeček hrál na piáno ve společenské místnosti a popěvoval si vánoční koledy. Všichni tu byly šťastní a natěšení na zítřejší ráno. Jenom já nějak nemohla najít tlačítko na přepnutí do režimu Vánoce. Trápila jsem se od té doby, co mi Nikki poradila nechat Jasona být. Lámala jsem si s tím hlavu, nemohla jsem v noci spát a podstatě jsem nemyslela na nic jiného. Od Jasona mi přišly snad tři zprávy, ale já si ani jednu nepřečetla. Chtěla bych ho pozvat na chatu, kde budeme s ostatními slavit nový rok. Zalyžujeme si, odpočineme a zajdeme do vířivky. Jsem babičce vděčná, že mě tam nechá jet.

Zabzučel mi telefon, odhadovala jsem, že mi přišla esemeska od Ricka nebo od Nikki. Rocky zpozorněla, ale když viděla že se nic neděje, začala znovu klidně oddechovat. Popadla jsem telefon a koukla se, kdo mi píše. Psala Nikki.

AHOJ TES, VESELE VANOCE A UZIJ SI TO. ASI SE UVIDIME AZ PRED ODJEZDEM NA CHATU, ZE JO? JAK JSI SE ROZMYSLELA S TIM JASONEM? MOZNA BY JSI HO MELA TAKY POZVAT, OCENIL BY TO A TY BY JSI MU TO MOHLA RICT. NIKKI

Rychle jsem začala odepisovat.

AHOJ NIKKI, TOBE TAKE VESELE VANOCE. ASI ANO, DO ODJEZDU BUDU U BABICKY, POTOM SE VRATIM PRO VECI DOMU. JA NEVIM, ALE ASI NA TEN TVUJ NAPAD PRISTOUPIM. MOZNA HO POZVU, UVIDIM, JAK SE ROZHODNU. PA

Odepsala jsem a čekala na odpověď.

NEJAK SE ROZHODNI A PAK NAPIS.

Přemýšlela jsem, co udělám. Pozvat Jasona nebyl tak špatný nápad, ale já bych nevěděla, jak mu to mám říct. Je to strašně složité. Nakonec jsem se rozhodla mu zavolat. V esemeskách, které mi poslal, byla přání, ale také se ptal, jak se mám. Vytočila jsem jeho číslo a čekala až uslyším hlas na druhé straně. "Ahoj Tes." ozval se.

"Ahoj Jasone, promiň, že jsem neodpovídala na zprávy, neměla jsem pár dní telefon u sebe." zalhala jsem.

"Aha, tak to jo. Co potřebuješ? A mimochodem, veselé Vánoce." řekl.

"Tobě taky veselé Vánoce. Chtěla jsem se zeptat, co děláš na silvestra." zeptala jsem se ho.

"Děkuju. Nic, asi půjdu na náměstí koukat na ohňostroj, a pak zajdu za pár kamarády." odpověděl, ale v jeho hlase jsem neslyšela žádnou známku nadšení.

"Nechtěl by jsi jet s námi na chatu? Bude tam Nikki, Rick, Tom, Andrew, Jenna a já. Prarodiče mi chatu na letošek svěřili, takže si tam můžu vzít pár kamarádů. Kousek odtamtud je zimní středisko, budeme tam lyžovat a jezdit na snowboardu. Součástí chaty je sauna, vířivka..." ani jsem nestihla domluvit, jenže Jason mi skočil do řeči.

"Jasně že pojedu. Rád. Už mi to tu leze krkem. Hlavně moje mladší sestřičky." uchechtl se.

"Dobře, tak dva dny před silvestrem u nás doma. Odjezd před desátou ráno. Přijď včas. Vem si sebou lyže nebo snowboard, oblečení a ostatní věci kromě kartáčku na zuby, hřebenu a plavek si neber, protože všechno tam je. Platí?" pousmála jsem, i když jsem věděla, že to nemůže vidět.

"Jo jasný. V půl desátý u vás." dělal, že si to zapisuje to hlavy.

"Dobře. Ani jsi mi neřekl, že máš sestry." podivila jsem se.

"Opravdu jsem ti o nich neříkal? To je divné. O Ellie a Cassie jsem ti neřekl?  Jsou to moje sestřičky, Ellie je sedm a Cassie dvanáct."

"Hezká jména." hladila jsem Rocky po hlavě.

"Sám jsem je vybral." cítila jsem, že je na to hrdý. Povídali jsme si o nich asi půl hodiny. Dozvěděla jsem se, že Cassie chce být lékařkou po mamince a Ellie chce být učitelkou. Prý jsou to malé ďáblice s andělskou tváří. Ukončila jsem hovor a sešla domů za mamkou.

                                        ~

"Kde sakra vězí." seděla jsem v autě společně s Nikki, Rickem a Andrewem a čekala, kdy konečně přijde Jason. Táta mi půjčil auto, takže jsem měla hodně místa v kufru na tašky a na vybavení na sjezdovku.

Vánoce tak rychle utekly. Večeři jsme měli rychle snězenou, zpívali jsme koledy, koukali na film, a pak jsme šli všichni unavení spát. Ráno jsme si rozbalili dárky, dostala jsem tablet, plno nových knih. Nejvíce mě zajímalo, co dostanu od Nikki. Koupila mi bostonský kryt na telefon, kosmetiku a na vrchu ležel malý přívesek na klíče ve tvaru sobíka. Nikki se dárek moc líbil, ale nejvíce se jí překvapil dárek od Andrewa. Mám pocit, jako kdyby si 'ano' řekli už teď.

"Tes, tak mu zavolej." řekl Rick.

"Řekla jsem mu dost jasně v kolik." byla jsem rozzuřená. Už půl hodiny jsme měli zklus. Na okýnko mi zaklepal Tom. "Hele, tak jak to vypadá?"

"Netuším, ale snad tu brzo bude." nervózně jsem klepala do volantu.

"Klid Tessie." uklidňoval mě Rick. Pohladila jsem ho po tváři a usmála se. Na druhé straně silnice zabrzdilo auto, ze strany spolujezdce vyběhl Jason a začal z kufru vyndavat věci. "Promiňte lidi! Na silnici byla bouračka a ta objížďka nám zabrala hrozně času." omlouval se.

"Jo, tak ale hni. Sedíš s Tomem a Jenny. Nalož si věci ke mně do kufru. Dělej, ať už můžeme jet." křikla jsem na něj. Za chvilku jsme byli všichni připravení a já vyjela od domu.

Cesta nám zabrala celé odpoledne. Během jízdy jsem se střídala s Rickem a Andrewem, Nikki se na řízení moc necítila, a tak se raději trochu prospala. Tom s mým autem se držel těsně za námi. O řízení se střídal s Jasonem, nechtěla jsem, aby Jenny řídila. Podle Toma je to příšerná řidička a já nechtěla, aby se něco stalo. Zastavila jsem před bránou k chatě a snažila se najít čip k otevření. Vytáhla jsem ho z kapsy a odčipovala vjezd. Zajeli jsme do garáží, zavolala jsem pana Blakea, aby nám odnesl věci. Staral se babičce o chatu v době, kdy tu nebyli. Vstoupili jsem do vstupní haly a já se smála výrazům ostatních.

Tahle chata byla obložená dřevem zvenku i zevnitř. Je obrovská, má čtyři pokoje s koupelnou, kuchyň, velikou společenskou místnost, bazén, vířivku a saunu. Nejvíc se mi líbí terasa. Protože je chata postavená v horách, je tu čistý vzduch a ticho. Ráda tu pozoruji hvězdy.

Nechala jsem ostatní zírat na výzdobu a zapadla do křesla ve společenské místnosti. Dívala jsem se do krbu na plamínky, jak tančí po dřevě. Chtělo se mi strašně spát, byla jsem utahaná. "Lidi myslím, že by jsme si všichni měli odpočinout. Pan Blake vám ukáže pokoj, takže ho stačí někde odchytit. Já jdu spát, uvidíme se u večeře." neobtěžovala jsem se je tu provést, prostě jsem jen chtěla spát.